300: Bitva u Thermopyl

Očekávat od tohoto filmu něco jiného než bombastickou audiovizuální podívanou je nesmysl. O nic jiného tu nejde. A díky tomu si 300 zakopává o svou vlastní nohu. V "nebombastických" pasážích, kde chybí vtip nebo alespoň nehraje výrazná hudba, film pokulhává v blátě nudy a jisté rozpačitosti. Naštěstí takových chvil není mnoho. Kdo nechce nic víc než nádhernou omalovánku pro velké děti, bude nad míru spokojen. (14.04.2007)

Pro mě naprosto nestravitelná směsice patosu, debilních dialogů a pseudo-artového obrazu, který kromě sytých barev a zpomalovaček nenabízí nic zajímavějšího než cihličky vymakaných sparťanů a sem tam pěknou kompozici. Snyder je absolutní maniak, kterého víc než narativ samotný rajcují různé efektíčky, doplňky a kudrlinky, kvůli kterým z mého pohledu film nemá tempo, výbušnost a ani zbla smyslu. Komiksově úderné kecy o svobodě a budovatelské proslovy ve stylu poslední bitva vzplála mě nekonečně iritují a akční scény nudí svojí sterilitou a absencí slušného choreografického nápadu. Ať se na to dívám, jak se na to dívám – vskutku idiotské dílo, dobré tak pro výrobu bojovných hesel hokejových týmů... (19.12.2008)

Spartans, tonight, we dine in hell! Fašistická, manýristická, didaktická, dlouhá... taková je filmová 300: Bitva u Thermopyl, která překvapí (nemile) vzhledem k servírovanému vizuálnímu obžerství několika vyloženě dementně rámovanými sekvencemi a tím, že krom nápaditých závěrečných titulek vlastně není o co dohromady stát. Několik stylistických fines, kdy kamera zběsile poletuje v bitevní vřavě a zpomaluje se, zrychluje a stylizovaná krev cáká na všechny strany, je na úkor gradace a vedlejší linie s manželkou, která v původním komiksu nebyla, zase narušuje tempo a okatě dává najevo, že tady Snyder neměl obrázky, podle nichž by se řidil, a tak má problémy i s tak základními věcmi jako rozmístění herců v mizanscéně. Figura nespolehlivého vypravěče dovoluje popustit uzdu fantazii, ale pokud má být vytvořena spojitost mezi Butlerem a Wenhamem v závěru, nefunguje díky Butlerovu přehrávání a Wenhamovu (záměrnému) podehrávání. K tomu je nutné připočíst rušivý patos, zbytečnou popisnost právě zobrazovaného, která je ale ještě v míře, neschopnost konstruovat koherentní fikční svět a po sin City tady máme další důkaz toho, že takhle by se komiksy na plátno převádět neměly, protože přeložením z jednoho média do druhého nevznikde nikdy nic soběstačného. (29.03.2007)

Dovolil bych si parafrázovat větu, vyřknutou ve filmu samotném: "Mé oči viděly groteskní podívanou, přivolanou z nejtemnějších koutů Millerovy podivné duše". Znásilnění historie pod pláštíkem ´komiksové adaptace´ (pod kterou se dnes toleruje vše, snad i kdyby z Němcové Babičky někdo udělal dominu v sado-maso salónu), fanaticky neústupný (byť nepopiratelně charismatický) Leonidas mi připomínal jiného fanatika Hoferika ze Signum Laudis, tedy za krále bych ho určitě nechtěl a zpomalené záběry ve druhé půli s jejich houstnoucí frekvencí nudily k smrti. Jestli vzhledem k vysokým tržbám podobně prázdná a narcistně načančaná záležitost bude do budoucna ve filmové branži udávat směr, pak nezbývá, než zvolat "Gott mit uns!" Nejsem si jistý, jestli věty typu "...měl jsem po skončení filmu chuť někomu rozbít držku..." je ta správná emoce, kterou by si měl člověk z filmu odnést, nicméně nepochybuju, že pro mladé rozlobené pubíky je tohle momentálně nejlepší film jejich doposud krátkého života :o) (07.04.2007)

Bitva u Thermopyl se nedrží přesných historických pravidel, zobrazuje historii tak jak ji nakreslil a zpodobil Frank Miller, temně, hrdině bez špetky milosti, tak jak se k tomuto filmu sluší a patří. Jsem sice Slávista, ale Sparťanům jsem zde fandil i přesto, že jsem věděl jak to s nimi nakonec dopadne (holt i výjimky se najdou). Bitvy jsou opravdu velkolepé a chvílemi neni na filmu znát, že je celý točený na modrém plátně, a že ve skutečnosti herci hrají neskutečné divadlo. Je až podivuhodné jak za málo peněz vytvořili tvůrci takovýto epos. Dejme tomu, že zbytečný materiál z Tróje a Alexandra Velikého přišel vhod a nabrat ne příliš známé herce byla strategie, která se tvůrcům prostě vydařila. Gerard Butler jako král Leonidas byl skutečně velkolepý a hrdý muž na to, že věděl co ho čeká, naopak Rodrigo Santoro jako král Xerxes zbuzoval strach a nenávist a když se to tak vezme, tito herci ač nejsou příliš známí dokázali ze svého umu vyrvat patřičný kus a vložit ho do tohoto filmu, jako kdyby oni sami bojovali o kus země, patřící každému z nich. Další obrovské plus je v hudebním doprovodu, tak emotivní zážitek jsem u filmu dlouho neměl, výrazné, hrdinné a přesto smutné. Válečně potemnělá paleta zní v uších a díky tomu samotný film vyniká na svojí velkoleposti. Jediné co bych mohl vytknout byli zdlouhavé a nudné pasáže z města Sparta, kde se nic moc nedělo a já čekal na to, až děj znovu poskočí a kamera se opět objeví na bitevním poli. Zack Snyder dokázal legendu převést na plátno jak z historického hlediska tak i díky komiksu, který jak on řiká stál nad onom zrodě tohoto filmu a právě podle komiksu převážně je tento film natočen. Ale to je jen vedlejší informace na rozdíl tomu, že splnil svůj hlavní úkol, který tehdá vyřkl samotný král Leonidis: "Nezapomeňte na nás" a tak učinil...a již teď trhá rekordy po celém světě a zarývá se do pamětí všech diváků. (31.03.2007)