Grindhouse: Planeta Teror

Znatelně zábavnější než Tarantinův pokus. Toto je sympaticky nekorektní drsná zombie komedie vyvedená v stylové patině 70. let a plná cool chuťovek, kt......(část komentáře chybí, omlouváme se za nepříjemnosti)....... a druhým takovým momentem, který mě dostal, je scéna "pistole v rukách dítěte". Zkrátka Rodriguez po Sin City opět dokazuje, že nevyměkl, a do sběru stále nepatří. (07.10.2007)

Maximálna šialenosť. Presne to, čo som očakával. Potrhlé, nechutné, totalcool nakladačka plná najčiernejších hlášok, na ktorých som sa aj schuti posmial, hustých výrazov a hektolitrov krvi. Úplná absencia scenára a logickosti, čo miestami aj vadí, ale pekelná jazda masakru, hercov a efektov, ktoré si horrory 80tych rokov dovoliť nemohli, to proste vymaže. 80%. (11.09.2007)

Humanity's last hope... Rests on a high power machine gun. Planet Terror dává upomenout na doby, v nichž Rodriguez točil ještě filmy jako Od soumtraku do úsvitu, protože atmosféra carpenterovek a romerovek je zde vystihnuta naprosto bezchybně, s příměsí Fulciho. Dokonce ani nevadí, že tahle změt neuvěřitelně zábavných, protože zvrhlých nápadů a hlášek převážně na jedno použití, jimž ale nechybí údernost, nedrží vůbec pohromadě a sledujeme celou dobu neorganizovaný chaos (protože to je ke zvolenému formáty Grindhouse vhodné - na rozdíl od takového Tenkrát v Mexiku). Dodatečné poškozování kopie je naprosto zbytečné, přehnané a kazí jinak zážitek ze zábavné jízdy, oznámení o missing real má stejný efekt - vytrhne z jinak velice žhavé scény, i když je jeho zařazení opravdu vtipné. Je nutné pochválit sebevykrádačskou hudbu, která se ke Grindhouse hodí víc než k Sin City a která dodává filmu drajv, spoustu intertextuálních narážek a coolo napsané postavy (Rose McGowan a Freddy Rodriguez především), jenom prostě... takhle ty staré filmy nikdy nevypadaly. Ale nepopírám, že pubertální eklektizmus Rodriguezovi vlastní našel v Planet Terror to správné využití a vyžití... (21.04.2007)

Druhá půlka jednoho celku. Planet teror se hlásí do služby a doplňuje tak Death proof. Společně tvoří Grinhouse a pokud budete chtít a na internetu (youtube) si najdete zbylé fake trailery, budete mít konečně stejný pocit jako měli "Ti šťastní" američané, když na obojí dohromady šli naráz do kina. Osobně jim nezávidím, protože nejsem člověk, co má v pokoji 4 plakáty Pulp Fiction (pokaždé s jinou postavou a to jen proto, že mi ostatní neprodali ...) a spí s Biblí od Quentina Tarantina pod polštářem (a to jsem vynechal originální kytaru Banderase z Desperada koupenou na eBay). To se mě opravdu netýká a QT je pro mě jen obyčejný pošuk, který potkal jiného pošuka, který dřív uměl točit, ale teď všechen svůj talent snaží ztratit na šílených snímcích jako jsou Spy kids nebo Žraločák a Lávovka. Zpět k Planet teroru. Bál jsem se, že tato pocta Béčkovým snímkům bude totální kravina, při které se ukoušu nudou stejně jako u předešlé části, death proofu. Pravda byla však jinde a chvílemi jsem se bavil velmi zvráceným humorem, ale hlavně díky mnoha vtípkům, kterým je film propleten(např. ztracený kus filmu, "ten, co nikdy nemine..."). Všechny "béčkárny" včetně vzhledu celého snímku se povedli, ale i tak nemohu říct, že snímek nějak výrazně funguje a je skvělý. Zasmál jsem se, párkrát se ironicky pousmál a tak to pro mě končí. Nic víc nic méně. Jako poctu to beru a snímek ukazuje schopnosti Rodrigueze natočit dobrý film. Bohužel musím hne dodat, že jsou vidět i jeho obrovské slabiny v tempu, celkovém napětí a akčních scénách, které kdyby nebyly jen "Bum Bum" tak by je pravděpodobně nezvládl. S tímto vědomím, že RR nikdy asi nenatočí pořádný Áčkový snímek musím doufat, že aspoň nebude točit pastelově barevné 3D slátaniny s Quentinem v roli vypravěče. (06.11.2007)

Velmi rád bych řekl, že Rodriguez povýšil brak na umění, ale opak je pravdou, on ponížil umění na brak. Příběh je naprosto zhovadilý a pan režisér se od tohoto faktu snaží odvrátit pozornost nadsazenými přestřelkami, drsňáckým chováním postav, výbuchy, cákanci krve, slizem, říznou hudbou a podobnými formálními hrátkami. V mém případě se mu to ovšem dařilo jen asi prvních pár minut a pak zase až posledních pár minut. Dá se namítnout, že Rodriguez stvořil přesně to, co chtěl - podřadné béčko oblečené do velmi zručně ušité nablýskané áčkové róby. Dá se ale i namítnout to, že s jeho talentem je odsouzeníhodné již to, že právě tohle chtěl. (02.09.2007)