Štěstí na dosah

Soundtrack Hans Andrea Guerra: 1. Opening - Andrea Guerra ,2. The Being Stupid ,3. The Running ,4. The Trouble At Home ,5. The Rubiks Cube Taxi ,6. The Park Chase ,7. The Linda Leaves ,8. The Night At Police Station ,9. The Possibly ,10. The Where's My Shoe ,11. The To The Game / Touchdown ,12. The Locked Out ,13. The Dinosaurs ,14. The Homeless ,15. The Happyness ,16. The Welcome Chris (14.05.2011)

Další imigrant pocítil potřebu vyznat se prostřednictvím filmu ze své lásky k té úžasné zemi, která mu poskytla útočiště. Tentokrát je to Ital Gabriele Muccino a ačkoliv neleze Američanům do jistých partií těla s takovou razancí jako třeba Jim Sheridan s In America, jeho vykřikování „Ameriko, Ameriko, děkuji ti“ je poměrně hlasité a, pokud se nenecháte zcela strhnout dojemností a „pravdivostí“ příběhu, také otravné. Já vůl se strhnout nechal, po cca třiceti minutách jsem zcela vyměknul a dále již nebyl schopen posuzovat story o skoro-houmlesákovy, který nikdy neztrácí naději a víru v Boha, s patřičným odstupem. Will Smith hraje výborně, věříte mu slzy i otcovské rady. Právě scény s jeho filmovým i reálným synkem patří k těm nejdojemnějším. Moudra typu „nikdy nikomu nedovol, aby ti říkal že něco nedokážeš“ v jeho podání překvapivě fungují, i když to jsou patetické bláboly vytržené z reality. Jako vytržený z reality působí navzdory větě „Based on Real Events“ celý film. Někdo bude považovat za dostatečně „krutě realistickou“ samotnou sociální, potažmo existenciální krizi, ale když to porovnáme s tématicky spjatými filmy jiných, převážně evropských režisérů, jeví se Štěstí jako káva natolik přeslazená, že by to některé cukrovkáře mohlo i porazit. Ale jak už jsem napsal, nedokázal jsem odolat a pokud hodnotím „jenom“ třemi hvězdičkami, pak hlavně kvůli množství nudnějších pasáží, které činí (ještě) lidštějšími jednotlivé postavy a příběh nijak významným způsobem neposunují. Při mnohých scénách mi naběhla husí kůže, jak byly krásné. Je to sice krása povrchní a pomíjivá, jenže na ní přece Hollywood stojí. 70% Zajímavé komentáře: POMO, Damiel, Smileface, castor, wipeout, shyster (21.08.2007)

"Choď si za svojím snom a nenechaj nikoho, aby ti ho ukradol ..." Tisíckrát ohrané klišé výchovných amerických filmov sa vracia v plnej paráde pod taktovkou talianskeho režiséra a finančnou záštitou štúdia Sony. Predovšetkým však v inkarnácii Willa Smitha, ktorý sa touto rolou prvýkrát za pekný počet rokov vymedzuje ako citlivý rodinný typ, namiesto toho, aby kosil v spomalenom zábere zástupy robotov alebo aspoň cynicky hlásil v poriadne dlhom koženom kabáte. (10.12.2012)

Tři hvězdičky a to je ještě možná dobrý. Není to špatný film, ale nejvíc mu škodí jeho délka. Být o půl hodiny kratší, je to v pohodě na čtyři*, ale v tomto případě jsem se neubránil pocitu nudy. Ale abych jen nahanil, tak pěkně zachycuje bezmocnost, chuť a snahu bojovat, v tom případě je to pěkný film, ale pouze 3* a 65% (22.06.2007)

Spratek z amerického vidlákova s odulým egem se rozhodne zbohatnout na prodeji zdravotnického zařízení. Jeho nejsilnější vlastností je sobeckost, takže nechá manželku dělat dvě směny a sám se poflakuje v roli agenta s teplou vodou. Absolutně postrádá schopnost sebereflexe, ochotu alespoň se pokusit postarat o rodinu tím, že by zkusil pracovat, egomaniak v něm si nedokáže udržet manželství a záhy začne syna vláčet po ubytovnách pro bezdomovce. A pak se mu zadaří stát se makléřem a vydělávat ve zbytečné profesi. Splnění amerického snu jako ze žurnálu a zároveň jeden z mnoha filmů, při nichž mě těší, že nejsem Američanka. Smith hraje dobře, ale to je jediné pozitivum téhle typické přeslazené americké komerční limonády. (07.05.2022)