Gia

Film je každým momentem lepší, první půle nebyla podle mě zachycena, tak dobře, jak by určitě mohla být, druhá půle byla ovšem parádní, kadždy moment byl velice silný. Angelina Jolie byla krásná, úžasná a určitě byla to nejlepší na celém filmu. Škoda, že byl film natočen, tak jednoduše, k takovému to člověku mě to úplně nesedělo. Závěrečné minuty byly skvělé. Líbila se mi i hudba. Dávám 4* hlavně za Angelinu a za konec. :) (03.01.2012)

Jeden z najkrajších filmov. Koniec ma vážne prekvapil, i keď som od začiatku tušil, že to s tými drogami ani inak nemôže dopadnúť. Ale na druhú stranu ma to dosť prekvapilo. Giu zaraďujem k tomu najlepšiemu, čo Angelina Jolie vo svojej bohatej hereckej filmografií stvárnila. S námetom si poradila s nonšalanciou sebe vlastnou. Dokázala ma rozosmiať aj dojať, skrátka zapísať sa nezmazateľne do srdca. Navyše nám ukázala skoro všetko a s krásnou Elizabeth Mitchell natočila jednu z pre mňa najerotickejších filmových scén. Nádherná dráma. Doporučujem. (17.01.2015)

Jednou jsi na nahoře, podruhé se topíš ve s..... Další z filmů o tom jak drogy dokážou zkazit život. Samozřejmě to má špatný konec, asi to bude tím, že je to taki v realitě. Angelina jak ji neznám, zahrála Giu tak skvěle, že bych byl ochoten přijmout i fakt, že ta modelka vlastně Angelina byla. Elizabeth Mitchell rovněž skvěle sekundovala a nemám zde moc co vytknout, přesto mě film nezaujal tak jak by bylo potřeba. (08.11.2008)

Na začátku je nutné ujasnit si jednu věc. I kdyby to stálo za hovno, ale byla v tom nahá Angelina, tak je pro mě ten film dobrej. Nejspíš se tímto degraduju v očích pseudointelektuálních šašků, ale poživačného samce v sobě zapírat nehodlám. Ovšem tady se jedná o velice kvalitní dílko popisující lesk a bídu života modelky, která si to víceméně zařídila po svém a taky na to pak dojela. Nevím, proč mě to tak táhne k těmto sebedestruktivním typům, pro které jsou konvence výsměchem.. ale je na tom bezpochyby něco sladkého! (28.04.2009)

Angelina Jolie to zahrala dobre, pripúšťam. No nemôžem povedať, že ma dostatočne dojal "citlivý príbeh dietaťa strateného vo svete aj vo vlastnom vnútri" (meave). Angelina to zahrala až tak dobre, že keď som sledovala Giinu povahu, vôbec sa mi nezdala byť strateným dieťaťom - naopak, bola to panovačná, manipulatívna a zhýčkaná mrcha. Originálna charizmatická rebelka? Iste, veď presadzovala hlavne to, čo chcela ona a vďaka vrodenej kráse jej to ľudia žrali. Ak nie, terorizovala ich a aj tak si robila čo chcela. Potom si zničila život (doslova) a všetci plakali. Hmm. Jej príbeh bol však atraktívny, lebo v polovici 80. rokov bol AIDS veľkým strašiakom a vieme si predstaviť, ako smrť modelky otriasla módnym priemyslom. Keby bola zomrela na zápal pľúc, neštekol by po jej príbehu ani pes. Čím to je, že keď sa spoja celebrity, drogy a AIDS, robíme ikony z ľudí, ktorí by mali byť všetkým iným, len nie vzorom (to platí aj pre Freddieho Mercuryho, hoci milujem jeho hudbu, on vedel, kedy to posral). Ľutujem, ale nemám súcit s rozmaznanými superhviezdami, ktoré sú zdravé, krásne, úspešné, milované a bohaté a pritom majú tonu psychických problémov a drogujú, lebo sú zdravé, krásne, úspešné, milované a bohaté. Posrať si život drogami je každého výsostné právo, ale nemusím sa predsa tváriť, že ma to niečím inšpiruje. (08.07.2013)