우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Tema popravy, krivdy, cakania na smrt, ci hladania sameho seba tu uz bola moc krat. Som rad, ze aj napriek tomu sa obcas najde velmi originalny namet neskor pretvoreny v originalny film. Tento nastastie takym je. Emocne velmi silny zazitok, v zavere pre citlivejsie povahy tazko zvladnutelny. Tazke filmove susto, ale zaroven pre narocneho divaka lahodka. ()
Jsem vážně hvězda. Vězeňské tématice se celkem úspěšně vyhýbám (i když výjimky se najdou), protože mi to fakty nedělá dobře. A sledování odsouzených na smrt obzvlášť. No a pak si pustím tohle... S tradičně krásnou hudbou a neuvěřitelně silným příběhem. Na začátku protivná holka, který bych docela s chutí vyťala z každý strany jednu. Jejím protihráčem je kluk, u kterýho mám pocit, že drsná skořápka je jenom ochrana před světem. Navzdory pomalému tempu i celkem očekávanému vývoji postav, příběh v posledních minutách opravdu neskutečně vygraduje. Ale ani přesto mě to kupodivu psychicky nevyždímalo natolik, abych kvůli tomu nemohla spát. ()
Můj mozek se vzpírá vidět v tomto romanci. Co ale dokáže přijmout, je ... ČÁSTEČNÝ SPOILER ... příběh dvou lidí, kteří oba chtěli zemřít. Ona po třech neúspěšných sebevraždách a znechucení životem, on jako vrah, který čeká na trest smrti a věří, že si ho zaslouží. Krátké flashbacky, které vysvětlují, proč jsou oba na tom, jak jsou. On nemá naději. Ona ano a možná, že právě konfrontace s ním může být impulzem, který vrátí jejímu životu rovnováhu. Zaujala mě "oběť" kterou ke konci filmu hlavní hrdinka přinese. Přestože se bůh neslitoval a zázrak se nestal, nebyla nesmyslná ... KONEC SPOILERU ... Nedojalo mě k slzám, je to však minimálně zajímavý příběh, výborně vytvořený (přestože v některých okamžicích maličko nerealistický). Plus extrémně příjemná Lee Na-yeong. ()
U většiny jihokorejských romantických dramat může mít člověk nepatrný a neodbytný pocit, že je citově vydírán. Pro některé filmy to platí méně, prostě vás okouzlí natolik, že to nevnímáte. A pak jsou tady ty, kde je ten pocit intenzivnější, a u mě to bylo právě Maundy Thursday. Může být několik důvodů, proč se to stalo - má mírná averze k představiteli hlavní role (nelíbil se mi už v Temptation of Wolves), možná pomalejší a méně silné vytváření pouta mezi oběma postavami, a překvapivě ani nijak zvlášť působivý konec (na to, co se v něm odehrává). Ale pořád z toho ve výsledku vychází velmi dobrý film. Mimochodem, jihokorejské vězení je zvláštní místo... ()
Ten typ filmu v ktorom sa pretnú cesty dvoch nešťastných ľudí a divák by si mal vychutnávať každú ich spoločnú chvíľu kým ich osud znova nerozdelí. Ale tomuto filmu sa ten pocit nepodarilo sprostredkovať. Osudy obidvoch sa síce vzájomne ovplyvnia, ale každý z nich si celý film ide svojou vlastnou cestou. On zažije konečne trochu šťastia a ona sa konečne vyrovná so svojím mindrákom z minulosti. Obidvoch spája to, že ich v kritickú chvíľu nepodržali ich vlastní rodičia. Lenže jeho som nemal príliš chuť ľutovať, lebo nakoniec bol vrah, ktorý si svoj trest zaslúžil a ona bola až príliš krutá k svojej rodine, bez ohľadu na to, že mala k tomu dôvod. Aspoň sa vydarilo herecké obsadenie. Hlavne vďaka nim mi tie postavy boli celkom sympatické a aspoň trochu som im prial šťastný koniec. Finále ma ale vôbec nedojalo. Strašne zvláštny mi celý čas pripadal systém akým väznia v Kórey odsúdených na smrť spolu s ostatnými a aj náhly spôsob popravy bez akéhokoľvek predošlého upozornenia. Výsledkom je mierny nadpriemer, ale v tomto žánri existujú oveľa intenzívnejšie filmy. 6/10. ()
Hellboyi, není se za co stydět. Ostatní jsou prostě divný když se vyžívaj v natahovaných příbězích. ()
Některým filmům citové vydírání odpouštím, některým ne, podle toho jak mi sednou. Tento film mě dojal a nestydím se za to. Zdobí jej především skvělá dvojice hlavních protagonistů, kteří hrají velice přesvědčivě, přičemž největší ozdobou je samozřejmě Lee Na-yeong, na kterou se vždy dobře kouká, a to dokonce i když hraje v takovém pasvilu jako seriál Ireland. Někdo si tu stěžoval na natahování děje. Pravda, v první půlce jsem se občas kouknul jak už jsem daleko, ale druhá půlka utekla, ani jsem nevěděl jak. ()
Maundy Thursday je velice zajímavým dramatem a poměrně netradiční, byť neméně osudovou, love story, která sice nepatří k naprostým špičkám žánru a nějaké to zkrácení by jí neuškodilo, ale díky neuvěřitelně uvěřitelným hercům a dechberoucímu konci si pro plné hodnocení stejně dojde. 85 % ()
Krásné hledání smyslu života, ale se smutným koncem. ()
První půlka je taková pomalá, nenápadná a přímo neodpovídá hodnocení a očekávání. Ale pak přijde pár zvratů, které dají filmu úplně nový rozměr a nutí vás napjatě sledovat. ()
Krásné a smutné. Co víc k tomu psát. Někdo to bude považovat za další citové výlevy na plátně, ale tenhle film je jiný. Po shlédnutí ve vás dokáže vzbudit zvláštní pocity. Nemůžu jinak, než souhlasit s každým slovem, co napsala May. Je to krystal... ()
Pro mě nejzajímavější část filmu: dcera říká matce, že odpustit jí, je pro ni mnohem těžší, než všechny pokusy o sebevraždu. ()
U korejskych filmu jsem na to zvykly, ale tohle uz bylo trosku prilis, neuveritelne klisovity kyc. ()
Když se ve filmu sejdou dva z mých nejoblíbenějších korejských herců, dává to tušit, že vznikne neopakovatelný zážitek. Někoho by mohlo zmást, že protagonisté hlavních postav jsou známi spíše svými komediálními a (a nebo) romantickými rolemi, ale atmosferické dusno patrné na každém filmovém políčku a neutuchající po celé dlouhé dvě hodiny mě brzy vyvedlo z omylu... Film tak nádherný, že pokládám za povinnost jej podpořit a mít jej na DVD (což je bohužel mnoha "takzvaným" skalním fandům a-filmů naprosto cizí idea). ()
Konverzační věženské drama, u kterého bych slovo romantický vymazal... Ano, na konci si řeknou sourozenecké "Miluji tě", ale to je tak všechno z romantiky... Film neskutečným způsobem servíruje cestu zmatené, zneužité a neskutečně roztomilé dívky za chutí žít.... No náhodou jí do cesty přihraje vraha odsouzeného na smrt... Než, že by to byla nějaká emoční bomba nebo doják, tak spíš příběh plynule plyne ke svému nevyhnutelnému konci, samozřejmě že smutnému... Vynikajícně navozená atmosféra té bezútěšné situace, ve které si přesto filmaři našli, pomocí lehkých náznaků nebo jen letmých úsměvů, cestu k rozjitření atmosféry a navození jisté pozitivizy a radosti ze života... Popisovat dál nemá cenu, to se musí vidět... Asi nejjasnějších pět * v historii mého hodnocení... A super ultra mega giga peckoidní výkojn hlavního hrdiny, jenž ho rázem řadí k jedněm z mých nejoblíbenějších... ()
(Toto je šestá verze komentáře, doufám, že už poslední. Pořád se mi nedaří slovy dostatečně výstižně vyjádřit podstatu a děj filmu.) Yu-jeong je bohatá impulsivní dívka, která je citově (ne jen citově) nevyrovnaná, raněná. Svoji bolest ventiluje bezcitným chováním vůči svému okolí, zejména své matce a také několika neúspěšnými pokusy o sebevraždu. Na druhé straně je mladík Yun-soo odsouzený k popravě za znásilnění a zabití. Jednoho dne se jejich looserovské osudy protnou a zásadně změní nazírání na život. Film o ubližování, ale hlavně a především o odpuštění. Urideului haenbokhan sigan je tradičně velmi kvalitně zpracovaná emocionální nálož, která je schopna vaše pocity roztrhat na kusy. K oné niterní explozi dochází v závěrečné scéně. P.S. Slzní kanálky obou protagonistů musely dostat pořádně zabrat ;-) ()
Jak zacit - budu uprimny jako postavy ve filmu, ono to sice nekdy boli, ale usetri se tim spoustu casu a je v tom hned jasno. Nebudu psat co tu napsali ostatni...prectete si komentare od May, tombac, molotov...hned si udelate obrazek. Herci maji dostatecny prostor aby predvedli sve umeni diky dlouhym zaberum, kterym sekunduje uzasna hudba, k tomu scenar jakoby ho napsal sam zivot..."Ryba promenena v lidskou bytost je kouzlo, ne zazrak. Zazrak je stat se jinou osobou". Nebo "Lidi dostanou, co sami davaji, ne?". Skoro kazdym zminene emoce z filmu jen cakaji a kdo si z toho nic neodnesl, at se nad sebou zamysli. Kandidat na film letosniho roku! ()
Po Lover´s Concerto přichází další emoční bomba, tentokrát ale zase trochu v jiném stylu. Během sledování filmu jsem byl připraven dát za 4, naštěstí konec filmu to neskutečně vytáhl, a napětí, které se neslo v duchu celého filmu mohlo konečně na konci vyšumět do smutného uvolnění. První na co jsem si vzpomněl byla Zelená míle, ale ta je oproti tomuhle tááákhle malinká :) ()
Taková nádhera. Na konci jsem se bez ostudy a bez zapření upřímně a neurvale rozbrečel . ()
Velice silný a smutný příběh. Jednak o odpuštění a také o tragických milnících v životě lidském, příběh malého brášky mě dostal asi nejvíc. ()