Tajnosti

Nevím, jestli by nemělo alarmovat, že mě zasáhl do černého příběh matky-čytřictánice, ale marná sláva, Bittová je úžasná, hudba citlivě vybraná, její sladění s obrazem postrádá provinciální přízemnost, příběh se možná zmítá v banalitách, ale nesnaží se přetvařovat jako něco zásadního. Všechny epizody mají velké vnitřní kouzlo zralých žen, svůdný nadhled a zcela postrádají k zeblití lesklé pozlátko vieweghovských příběhů pro lobotomizované ženy v domácnosti. Vzato v celku, jsou Tajnosti filmem, který něco říká, aniž by se u toho směšně kroutil a pitvořil. Alice Nellis opět dokázala své ne zrovna tuctové vidění světa přetavit do výborného filmu, troufám si tvrdit, že svého nejzralejšího a nejlepšího. (08.05.2008)

Natočila žena opravdu film pro ženy nebo si opět nějaká dáma řekla, že by měla ukázat jací jsou muži špatní a ženy vlastně skvělé? Pořádně asi ani jedno. Alice Nellis natočila jistě zajímavý snímek, který se nevyhýbá žádnému klišé ani pomluvě(hlavně okolo mužského rodu) a předkládá nám ženu, hrdinku i trpitelku. Tady je pro mě první zádrhel, protože i když je Iva Bittová dobrá herečka, její postava mě nezaujala a už první scéna s jejím mužem a jejich "rychlovkou" mi ukázala kam se asi film bude ubírat. Žena, která má poměr, čeká dítě s milencem a nedokáže ani říct po čem touží svému synovi nebo dceři je opravdu skutečnou ženou? Mrzí mě pokud tomu tak je. Snímek z hlavní postavy dělá strašnou trpitelku a chudáčka, který potřebuje pohladit, ale úplně se ignoruje fakt, že si ta paní za většinu problémů může sama. Abych pouze nekritizoval dějovou linii a hlavní postavu, musím vyzdvihnout, na české poměry úžasnou, hudební složku. Opravdu se mi dlouho nestalo, abych u českého filmu obdivoval zvuk. Ještě nesmím zapomenout na Martu Issovou, která pro mě byla nejlepší postavou snímku. Tato 26ti letá herečka dokonale vystihla dceru hlavní postavy a její pohled "údiv" mě pokaždé silně rozesmál(v dobrém). Rozhodně na české scéně zajímavý počin, který by měl být pro většinu diváků povinností. Už jen pro ten pocit, že se podívali do tajností někoho jiného... (21.11.2007)

Mohl bych tu nejrůznějšími vulgarismy toho nejsprostějšího formátu zhodnotit veškeré faktory tohoto vtipu, který se ani slovem film označit nedá. A nebo by mohlo stačit konstatovaní, že pokud tento film byl u nás v roce 2007 tím nejlepším co se urodilo, tak rok 2007 byl filmově velmi chudý. Kdyby byla ještě o trochu horší hudba, tak se tento film mohl stát prvním filmem co jsem nedokázal dokoukat. Nuda, nuda, šeď, šeď. Film naprosto o ničem. A tím naprosto myslím NAPROSTO. Fuj. Hnus. Kdo neviděl a čte si tento komentář, nechť dá od tohohle ruce pryč. (23.02.2011)

Největším problémem Tajností je jejich podivná neuchopitelná hrdinka a také nejasnost celkového autorského záměru. Zatímco s hrdinkami předchozích filmů ztvárněných Theodorou Remundovou spolehlivě probíhala silná divácká identifikace, city a motivace hrdinky Tajností jsou nejasné a zmatené. Zatímco hrdinky Ene Bene a Výletu se charakterizovaly nejen samy sebou ale také svým výrazným vztahem k matce, hrdninka Tajností bloudí babylónem moderní Prahy a bažinou mělkých lidských vztahů. Hádám, že navodit pocity ztracenosti a opuštěnosti bylo autorským záměrem Alice Nellis, v Tajnostech ale tento záměr z nějakého neznámého důvodu prostě nefunguje… Stejně tak se v Tajnostech neobjevuje „pomocný žánr“ do kterého je celý děj zabalen – zatímco v Ene Bene to byla komunální satirická komedie a ve Výletu road-movie, Tajnosti jsou cestou odnikud nikam. (09.11.2007)

Alice Nellis netočí moc. Ale když už to udělá, stojí to za to. O ženách po čtyřicítce to sice je, ale lidé v každého věku si tam něco najdou. I bez rozdílu pohlaví. Filmy Alice Nellis jsou hlavně o pocitech. A najde se v nich civilnost i snovost. A naše životy. A naše řeči. Jako protiváha Vratných lahví, které se IMHO bály přijít o svého diváka a jen vtipkovaly (ano, i po x-té verzi scénáře), bych to rozhodně doporučil. Jo, a za to, že ČT odmítla dát peníze na Annu, jí provolávám hanba!!! Třikrát!!! To mohl být projekt!!! (26.07.2007)