Reklama

Reklama

Výkonná ředitelka železnice Dagny Taggartová a ocelářský magnát Henry Rearden spojí své síly v boji proti stále autoritářštější vládě Spojených států. Dagny Taggartová řídí společnost Taggart Transcontinental - největší železnici, která ve Spojených státech zbyla - s důvtipem, odvahou a poctivostí, navzdory systematickému mizení těch nejlepších a nejkvalifikovanějších pracovníků. Přitahuje ji průmyslník Henry Rearden, jeden z posledních mála mužů, jehož genialita a oddanost vlastním nápadům s ní dokáží držet krok. Reardenovy mimořádně pevné kovové slitiny Rearden Metal jsou příslibem toho, že inovace může překonat pád do anarchie. S pomocí netestovaného kovu Rearden Metal obnoví rozpadající se Taggartovu železniční trať v Coloradu a připraví cestu ropnému magnátovi Ellisu Wyattovi, aby přiživil plamen nové americké renesance. Naděje opět vzroste, když Dagny a Rearden objeví v opuštěné továrně strojní techniky návrh revolučního motoru fungujícího na základě statické elektřiny, což je dalším důkazem zlověstné teorie, že tvůrčí mozky (myslitelé, průmyslníci, vědci, umělci a další inovátoři) "stávkují" a mizí ze společnosti. (HBO Europe)

(více)

Recenze (23)

Laeg odpad!

všechny recenze uživatele

Ideologie Ayn Randové se dá vystihnout jediným výrokem: "Chamtivost je dobrá." Víte, kde je ten problém? Chamtivost není dobrá. S trošku autoritativnějším přístupem její ideologii přesně uplatňoval chilský diktátor Augusto Pinochet. A jak to dopadlo? 45 % populace pod hranicí chudoby, dvě hluboké recese a dlouhodobé socioekonomické poškození, ze kterého se Chile hrabala desítky let. Někdo mi bude argumentovat ekonomickým růstem, ale 1) dotování režimu Spojenými státy mělo na růstu stěžejní podíl a 2) můj skromný názor je ten, že lidé a jejich životní úroveň jsou důležitější než ekonomická statistika. A on není neomezený růst na planetě s omezenými zdroji vlastně ani možný. Ale zpět k Randové. Tak zvaný "objektivismus", jak své myšlenky Randová nazývá, tvrdí, že naprostá svoboda je možná pouze skrz tvrdý individualismus, volný trh a bez zásahů státu do ekonomiky. Jenže jsou to právě ty státní zásahy, co alespoň náznak svobody v kapitalismu chrání. Nastavení minimální mzdy je regulace, omezení pracovní doby je regulace, sociální pojištění je regulace. Tyto a mnohé další záležitosti vydává liberální demokracie za svou věčnou součást a samozřejmost, ale všechno to je výsledkem desítek let "třídního boje", tedy nátlaku zdola. Mimo to stát chrání před bezohledným zákonem konkurence drobné podnikatele, chudé vrstvy a vlastně drtivou většinu zaměstnanců. Randová by nás zřejmě chtěla vrhnout zpět do poloviny 19. století. Řekl bych, že aplikovat její myšlenky na tehdejším Západě, do 15-20 let by tam vládli komunisté taky. Děsivé a zároveň nebezpečné je však to, že po krizi v roce 2008 zájem o Randovou prudce vzrostl, jakoby to nebyla právě deregulace ekonomiky (tuším, že údajně v zájmu podpory hypotečních úvěrů), co krizi způsobilo. Opravdu dnes někdo vidí ve zběsilém ekonomickém liberalismu řešení našich problémů, když je to ve skutečnosti jejich příčina? ()

sourekm 

všechny recenze uživatele

Je vidět, že i když je film rozdělen na tři části tvořící dohromady přes 5 hodin, tak se tam příběh stěží vejde. Ve filmu se muselo s časem hodně improvizovat a tak si říkám, že to mohlo být lepší když by to byl seriál pro Netflix. Ale i tak je to udělané opravdu dobře, já bych možná přidal i rozhovor s pirátem Ragnarem Danneskjöldem a Hankem Readenem jak Hankovi dává zlatý prut a Hank neví, zda ho má nahlásit strážníkovi a nebo zvědavému strážníkovi nalhat, že je sám. Aby bylo trochu vidět, jak si není jist tím, co doposud uznává jako nucené zlo. James Taggart byl opravdu nechutný příživník a jeho sestra Dagny na mě působila nečekaně sympaticky. Akorát se mi nelíbil český dabing, kde dabéři nepochopili Dagninu přezdívku. Nebyla slimák, ale šnek což byl název komponenty v lokomotivě. Jinak nemám co vytknout. Hodnotím to jako celou minisérii, jelikož kvalita zpracování všech částí je víceméně obdobná. ()

Reklama

Reklama