Zmatená duše

Na tomhle filmu se mi líbí, ale opravdu líbí, že hlavní hrdina není hlupák, blbeček a nenechá se vodit za nos... zbytečně dlouho. Ale to je asi tak celý. Ústřední dvojice je sympatická, hudba taky, Perry už tu není za Chandlera a celkem mu to i sluší. Film na pohodu, sednou si k němu po vyčerpávajícím dnu nebo jen tak zahnat nudu - pro to je stvořen. (17.03.2009)

Zmatená duše není žádné nastrojené a pestrými barvičkami namalované drama, které ve všech ohledech skončí happyendem. Lidská psychika je jako rozlehlá a rozmanitá krajina, v níž může každý zabloudit a odkud se těžko hledá cesta ven. Matthew Perry vdechl život postavě, která si prochází velmi těžkými duševními stavy, a ztělesnil ji s noblesou. Občasné úsměvné scény jsou prostřídány dramatickými okamžiky, u nichž nelze předvídat, jak se promítnou na Hudsonové psychice. V některých pasážích snímku jsem se doslova sžil s hlavním hrdinou a v jiných jsem se cítil jako někdo, kdo vše sleduje z jistého nadhledu - zcela neosobně. Vztah Lynn Collins a Matthew Perryho působí neskonale krásně a je asi důvodem, proč zaokrouhluji hodnocení na 4*. (13.04.2011)

Pohodové, životní, dramatické, příjemné, nenatažené. Kdo občas nemá pocit, že neprožívá svět okolo sebe. Tohle bylo fakt povedené. Bylo to vtipné i dramatické, smutné i veselé, bylo v tom vše. Herecké obsazení výborné, nikdo nevybočoval ze svých rolí, jen ta psychoterapeutka byla trochu svým vlastním problémem. Ale kamarád Tom, který nedělal nic jiného než se furt něčím futroval a Sara, dívka snů, která vypadala opravdu jako anděl, ti byli bezvadní. Hudba byla perfektně doplňující a ladila s dramatem i s úsměvnými scénami. Neexistuje nikdo normální, proto je Zmatená duše pro každého kdo se bude chtít aspoň trochu dívat. Rozhodně vám po tom filmu bude lépe. "Když jsem rozrušená, mluvím sprostě.." (Tak aspoň že nejsem sama! :-D ) (20.08.2009)

Jelikož píši diplomovou práci o schizofrenii, sháním momentálně snímky o duševně chorých a kromě Čisté duše mě nic jiného nenapadalo. Naštěstí mi kamarád věnoval tenhle film, který tuto tematiku zpracovává nezvyklým způsobem na pomezí komedie a dramatu, dalo by se říci až tragikomedie. Především nutno poznamenat, že Matthew Perry je v této roli naprosto dokonalý a ze všech snímků, ve kterých jsem ho viděl, dozajista nejlepší role. Jeho věčně svěšené koutky úst, zoufalost, osamělost a zděšení v očích, přesně tohle si postava Hudsona vyžaduje. Jsem rád, že tenhle příběh budu moci v diplomce zpracovat, protože nabízí spoustu podnětů k zamyšlení. Je člověk, který o sobě tvrdí, že je duševně chorý, skutečně nemocný? Je nejlepším lékem na duševní chorobu láska? Jsou psychiatři skutečně ti nejlepší odborníci, kteří mohou pomoci? Jednu odpověď znám jistě, pro Hudsona je tím nejlepším lékem postava v podání Lynn Collins. (20.09.2009)

Původně jsem chtěl dát jen dvě, protože mě hlavní postava neskutečně vytáčela. Hudson je asociální cvok, jenže jednoho dne ho nepochopitelně začne uhánět naprosto dokonalá žena, která ve své snaze vytrvá i po tom, co jí Hudson dá snad bambilion důvodů, proč se na něj vysrat. Že dávám nakonec tři má několik důvodů. Za prvé jsem v závěru zjistil, že mě ta netradiční zápletka postavená na vyšinutosti hlavní postavy vlastně docela bavila. Za druhé jsem ocenil, že film nedává tolik prostoru typickému klišé romantických komedií, byť do tohoto žánru také spadá. A za třetí Lynn Collins. (05.09.2016)