Zmatená duše

Aneb jak Chandler nechtěl zůstat Chandlerem. Matthew Perry se zuby nehty snaží vymanit z "Přátelovské" škatulky nesmělého Chandlera. V tomto nenápadném "typicky malém" filmu, který se snaží být něčím neobvyklým si zahrál depresemi posedlého kleptomana, který tak trochu neví co chce. Občas zajímavé ale režijně nezkušené. (19.05.2011)

Pohodové, životní, dramatické, příjemné, nenatažené. Kdo občas nemá pocit, že neprožívá svět okolo sebe. Tohle bylo fakt povedené. Bylo to vtipné i dramatické, smutné i veselé, bylo v tom vše. Herecké obsazení výborné, nikdo nevybočoval ze svých rolí, jen ta psychoterapeutka byla trochu svým vlastním problémem. Ale kamarád Tom, který nedělal nic jiného než se furt něčím futroval a Sara, dívka snů, která vypadala opravdu jako anděl, ti byli bezvadní. Hudba byla perfektně doplňující a ladila s dramatem i s úsměvnými scénami. Neexistuje nikdo normální, proto je Zmatená duše pro každého kdo se bude chtít aspoň trochu dívat. Rozhodně vám po tom filmu bude lépe. "Když jsem rozrušená, mluvím sprostě.." (Tak aspoň že nejsem sama! :-D ) (20.08.2009)

Příjemný, hořko sladký film o duševní poruše a o tom, jaký má dopad na lásku. A jaký má láska dopad na ni. Matthew Perry se do podobných rolí hodí, člověk mu to "bláznovství" úplně věří:) Spolu s Lynn Collins vytvořili skvělou, netradiční partnerskou dvojici, na míle vzdálenou uhlazeným, dokonalým, normálním filmovým párům. Kevin Pollak si zase střihl jeho věrného kamaráda. Scéna, kdy se Perryho snaží vytáhnout ven a popisuje mu, jak by se měl obléknout, je moc hezká. Snímek nabídne humorné okamžiky, stejně jako silné, emotivní scény. "Měl jsem na vybranou mezi trvalým odosobněním, anebo škubáním v obličeji.", "Víš, že první tři roky jsou pro život dítěte nejdůležitější? Jen by mě zajímalo, jestli jsi mě v té době mlátila po hlavě. Rád bych totiž věděl, proč ze mě vyrostlo tohle." (23.12.2017)

Příběh ze života, ale bohužel trochu prázdné nebo spíše o ničem. Mnohem více drama než komedie. Jediný kdo to zkazil je námět který sice má nějakou myšlenku, ale nejde o nic co bych nějak moc prožíval. Perry to zvládnul, Goldberg to zvládnul a všichni ostatní taky, ale jak říkám, příliš obyčejné, skoro o ničem. (02.03.2011)

Matthew Perry sice nehrál špatně, ale prostě si nemůžu pomoct, já jsem se celou dobu šíleně nudila. Komediální prvky nic moc, mohli zde aspoň lépe rozvést hlavní téma - depersonalizaci. Sice na začátku krátce ukázali, jak to na hlavního hrdinu působí, ale jinak o tom celý čas jenom žvanil a vypadalo to, že mu vůbec nic není, neprožíval žádné stavy, kvůli kterým by s ním měl divák cítit. (23.07.2009)