Režie:
Michelangelo AntonioniKamera:
Carlo Di PalmaHudba:
Herbie HancockHrají:
David Hemmings, Vanessa Redgrave, Sarah Miles, John Castle, Peter Bowles, Jane Birkin, Veruschka von Lehndorff, Jimmy Page, Jeff Beck, Chris Dreja (více)Obsahy(2)
Filmová esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie. Je mladý, pohledný, úspěšný a bohatý, svět – zejména jeho ženská část – mu leží u nohou. Módní fotograf Thomas, ochotný pro získání nevšedních snímků přenocovat v noclehárně mezi nuzáky, aby ovšem vzápětí přesedl do svého rolls-roycu a odjel do svého ateliéru fotit atraktivní modelku. Dravý, arogantní, sebevědomý – a přece vnitřně, skrytě zranitelný. Do londýnského Maryon parku jej zavedla vlastně náhoda. Ale správný fotograf neudělá krok bez svého aparátu a vzdálená dvojice milenců, skotačící na pozadí nádherné, majestátní zeleně je příliš zajímavým objektem, než aby ji jen tak přehlédl. Jenomže náladové fotografie v sobě, jak má Thomas brzy zjistit, skrývají znepokojivé tajemství…
Zvětšeninu natočil Michelangelo Antonioni podle povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara Babí léto (česky vyšlo ve Světové literatuře v r. 1968 již pod názvem Zvětšenina). Se spoluscenáristou Toninem Guerrou přesadil její příběh z Paříže do Londýna, který byl v polovině šedesátých let minulého století avantgardní metropolí, centrem hippies, boomu všech druhů umění – pop-artu, fotografie, divadla, módy i hudby. Antonioni se na svůj první zahraniční film důkladně připravoval. Žil v Londýně osm měsíců, vyzpovídal desítky příslušníků nejrůznějších profesí, chodil po klubech, vstřebával onu specifickou, nepopsatelnou atmosféru. A pak jej za půl roku natočil. Navázal jím přímo na svou „tetralogii citů“ z let 1959–1964 (Dobrodružství, Noc, Zatmění, Červená pustina). Opět nabídl divákovi mnohovrstevnaté metaforické dílo se záměrně neuzavřenými motivy, provokující k mnoha interpretacím. Zvětšenina je detektivním příběhem s hádankou, psychologickou studií, filmovou úvahou o hranicích výtvarných a narativních umění i filozofickou esejí o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Antonioni jí vzdal i hold intuici, jedné ze svých stěžejních tvůrčích metod. Přihlásil se k ní zejména výroky „Dělám filmy spíše žaludkem než mozkem“ nebo „Zkušenost mě naučila, že pokud je intuice krásná, pak je správná.“
(Česká televize)
Recenze (463)
"Príbeh ma obtiažnejšiu naráciu. Obsahuje vsuvky, respektíve scény, ktoré pre daný dej niesu podstatné z hľadiska posunu príbehu. Sú len symbolickým prvkom, pod ktorým bystré hlavy divákov môžu vidieť rôzne významy" více
"Zväčšenina je skrátka nepopísateľný unikát. Nečudujem sa tomu, že Antonioni na jeho úspech nikdy nenadviazal, hoci sa o to nepochybne snažil. Tak to však už pri vrcholných dielach býva. V tomto prípade sa mu podarilo ideálne trafiť do nálady divákov a odbornej kritiky a výsledok sa dostavil. Ak si…" více
"Zväčšenina nám priblíži jeden deň v živote slávneho fotografa. Na prvý pohľad bežných 24 hodín s každodenným zhonom umelca, ktorý svet okolo seba vníma iným okom ako menej citlivý človek. Predsalen sa však práve v tento deň stane niečo, čo vybočuje z normálu, čo ešte viac naruší vnútornú rovnováhu…" více
"Michelangelo Antonioni se poté, co na domácí půdě zakládal fenomén jménem italský neorealismus, odebral do londýna. Tady několik měsícu vstřebával atmosféru swingujícího, pulzujícího středu světa 60. let, aby své dojmy následně zužitkoval ve své nadčasové výpovědi o neuchopitelnosti reality.…" více