Chajrcham öndör chá bajna?
Režie:
Ivo TomanKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Langmiler, Dagva-Očiryn Elbegsajchan, Karel Hlušička, Dž. Dzanabadzar, Josef Větrovec, Šataryn Ceceg, Slávka Budínová, Jan Kanyza, Petr Pospíchal (více)Obsahy(1)
V éře normalizace vznikala řada vynucených koprodukčních filmů s politicky spřátelenými zeměmi - v tomto případě se vzdáleným Mongolskem. Příběh se dotýkal společné výpravy československých a mongolských geologů, kteří v nepřístupné horské pustině hledají ložiska měděné rudy. Základní potíž však vyvstala ve zcela neobratném zpracování, které pohřbilo jakoukoli věrohodnost i krajinnou atraktivitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Českí geológovia v Mongolsku, pokúšajúci sa nájsť farebné kovy kombináciou vedeckých postupov s ľudovou slovesnosťou. Na jednu stranu si pozvoľnou cestou koňmo užívajú prírodné scenérie u nás nevídané, na druhú stranu kancelárske vedenie prostredníctvom súdruha Větrovca tlačí na výsledky. "Já už dělal v Lýbii a v Íránu, ale nikdo mě nikdy nehlídal!" Stepou a horami podporený dobrodružný individualizmus nakoniec vyhrá nad suchopárnym dodržiavaním vedeckých pravidiel a prinesie výsledky. Nad jednoduchým príbehom dominuje vizuálna zložka, či už malebné zábery prírodné alebo tie na rozrastajúce sa panelákové sídliská Ulanbátaru, kde sa špacírujúci obyvatelia snažia parazólmi redukovať osmahlosť pleti. Zložku humornú zabezpečujú pivozásobné výjazdy súdružky Budínovej na ambasádu, škodovka v mongolských uliciach a pády do vody. Takže nejaký extra filmový zážitok sa nekoná, ale za pozretie zo zvedavosti táto kuriozitka stojí. Za tri stretnutia s Arkadijom "pajédem v mjéste" Ivanovičom. "Uvědomte si prosím, že to není jenom věc naše nebo mongolské strany, ale celé RVHP!" ()
Hvězda za prostředí-krajinu... ()
Mankote, to byla legrace. Jak režisérovi, tak hercům bylo jasné, co točí, a tak se rozhodli z toho vytřískat, co se dá. Důležitý tady není tedy tak příběh (čeští a mongolští geologové hledají v mongolských horách měď a nechají se inspirovat místní legendou o tyrkysové hoře), ale ty různé detaily, slova v náznaku, jak kdo reaguje... Třeba postava Větrovce a jeho oprašování škodovky, nebo ono chystání váziček, kytky a z velvyslanectví piva - to už se spíše blíží parodii na režim. Já se u toho skvěle pobavil. ()
myslel jsem, ze me jebne. sledovat tohle dilo bylo narocne, neco tak topornyho jsem dlouho nevidel. ()
Pridavam se k Pstrosovi, tento film nelze vydrzet bez konzumace tvrdeho alkoholu. Ivo Toman byl kabrnak a jeho trojlistek "Cesty muzu" - "Vystrely v Marianskych Laznich" - "Ve znameni Tyryksove hory" tvori jeden ze zakladnich stavebnich kamenu ceskeho normalizacniho filmu. Schovat nekam do muzea a poustet zajemcum a flagelantum. Uz jen pro ty nazvy. ()
Film je hmatatelným důkazem, že se dá natočit 84 minut naprosto o ničem. Prakticky nulový děj se nekonečně vleče. Občasné dialogy jsou prokládány nekonečným putováním odnikud nikam. Buď Československo do Mongolska dodávalo i telefonní přístroje a elektrické vypínače anebo byly záběry natočeny v Československu a na Mongolsko si jen hrají. ()
nezachránila to ani ta krajina ...... vyslovene normalizacny podpriemer tak za 6 % ()
Pěkná krajina, spousta známých tváří, ale ten naivní děj byl k smíchu. Teda k smíchu tam byla spousta věcí. Největší plus a co mě bavilo, byl pan Větrovec a jeho "šáde". 45% ()
Absolutné zbytočný film a pre mna utrpenie dopozerať ho. Dobrodužný film si nepredstavujem tak, že pol filmu ide nejaká výprava na malých koníkoch krajinou a do toho hraje hrozná hudba. Herecké výkony sú tiež hrozné. Hodnotenie: 20% ()
Za Kanyzu a za jeho větu."Já byl nas.. už od dětství" ()
Scenarista byl zcela urcite mongoloidni. ()
Teda od tohto filmu som očakával oveľa viac. Niektoré filmy Iva Tomana mám rád, lenže v tomto prípade to bolo veľmi slabé. Neviem prečo je tento film považovaný za dobrodružný, skôr by som povedal, že je to slabší dokument o mongolskej prírode. ()
V ramci koprodukcni spoluprace zemi RVHP natocili soudruzi radu prapodivnych polodokumentarnich propagandistickych radobyfilmu. Myslim, ze herci to pojali jako vylet a z nataceni meli spis srandu. Je zajimave to videt jako artefakt te doby, po filmove strance je to bezvyznamne. ()
Nadherný příklad zdárné socialistické filmové spolupráce. Dilema, zdali dát tomuto snímku pět hvezdiček, nebo ho hodit do odpadků, bylo opravdu obtížné:) ()
Další koprodukční sedmdesátková "lahůdka", vyrobená ve stylu přijedeme tam a něco už tam natočíme. V okamžicích, kdy kamera krouží po jistě nádherné mongolské přírodě se film ještě dá tak tak vydržet. Pokud se ale přesuneme do Ulánu (jak zde familiérně nazývají hl. město Mongolska) a zejména do interiérů, začíná to pravé peklo. Především dialogy s. Větrovce s Mongoly jsou hodně za hranicí snesitelnosti. Otřesný zážitek, který můžu doporučit pouze těm největším masochistům nebo členům klubu česko-mongolského přátelství. ()
V titulcích filmu uvedeno: režie Ivo Toman, Najdangijn Njamdavá ()
Rize tendenční film s jasnou tématikou, koncem i postavami. Ale mně se to i přesto docela líbilo. :) ()
To jsem viděl! Pikantní historka, vypravěč mě hned v úvodu navnadil, že bude vyprávět jakýsi zajímavý příběh, k čemuž ovšem nedošlo. Ale zase jsem viděl silnici v Ullánbátaru a nějakou tu zahraniční přírodu a to při tý strašný nudě, co tenkrát běžela v TV, mělo jistou hodnotu. ()
Nějak jsem to nepobral. Velmi příjemný byl narativní rámec, který se snažil vyhnout konvenční přímočarosti. Dalším plusem byla bezesporu mongolská krajina. Toť asi vše. Herecké postavy a výkony? Schématické a nicneříkající. Děj byl nezajímavý a chvílemi vysloveně nudil. To co je pozoruhodné je fakt, že takovéto práce čeští inženýři skutečně podnikali. Proč, ale autoři utopili snímek v takové kaši neutrality a zpackaného dabingu netuším. Nedá se ani říct, že je snímek tendenční. Plán zde není nadevše a strana není zákon. Individualismus je zde zdůrazňován jako silný prvek a přesto, vůbec to nefunguje. ()
Československo-mongolský film pojednávají o skupině geologů, kteří v odlehlých oblastech mongolských hor hledají naleziště měděné rudy. Za socialismu byla snaha spolupracovat se spřátelenými zeměmi na filmových dílech, a tak vznikl zřejmě nejexotičtější snímek, téměř celý natáčený ve vysoko položené středoasijské republice. Autor snímku I. Toman věnoval dostatečnou pozornost záběrům unikátní liduprázdné vysokohorské krajiny, což shledávám na filmu jako nejzajímavější. Děj snímku se vyznačuje snahou československých geologů objevit naleziště mědi, což se jim příliš nedaří, a tak přijmou metodu ing. Pudila (optimistický a vždy dobře naladěný J. Langmiler), opustit naplánované lokality a hledat v okolí Tyrkysové hory, kde by se podle lidové pověsti mělo toto naleziště nacházet. Potíž byla v tom, že ani domorodí spolupracovníci nebyly schopni Tyrkysovou horu v záplavě na chlup stejných horských masivů identifikovat. V dalších rolích se objevil politický vedoucí celé výpravy J. Větrovec a hlavní geolog, neustále zamračený K. Hlušička. V rolích řadových geologů zažívající nevšední dobrodružství v cizí nebezpečné zemi s hrůzostrašnými klimatickými podmínkami a přátelským obyvatelstvem se ukázali J. Kanyza, J. Přeučil, P. Pospíchal, radista J. Kuželka či řidič J. Wohanka. Dále se objevila Větrovcova sekretářka S. Budínová, režisérova partnerka, kterou rád a často obsazoval, či K. Dellapina, reprezentující sovětského odborníka na geologii. K velké škodě filmu se jediná dramatická situace nachází v úplném závěru, kdy se hledající K. Hlušička ztratí výpravě a nepřehledném terénu zabloudí, což se v těchto podmínkách mohlo stát velmi snadno. Během záchranné akce určené k nalezení ztraceného geologa, však K. Hlušička nalezne množství zeleného nerostu, označovaného jako tyrkys, značícího, že v blízkosti by mohlo být kýžené významné naleziště měděné rudy. Tomanův snímek mě zaujal, pochopitelně především záběry na krajinu s horskými štíty vystupující z ohromné mongolské vyvýšeniny a také na jejich hlavní město, nejvýše položené ze všech hlavních měst na světě. Musím konstatovat, že ani příběh, tím méně herecké výkony nebyly špatné, ale přesto se domnívám, že průměrné hodnocení bude lépe odpovídat. Kdyby byl režisér odvážnější a více se věnoval dramatičnosti, která se docela nabízela v souvislosti se zablouděním v liduprázdné krajině bez výrazných orientačních bodů, byl bych i já odvážnější se svým hodnocením. ()