Reklama

Reklama

Co kdyby se všechna metra světových metropolí propojila v jeden světový obří dopravní systém?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a všechna městská metra v Evropě byla propojena v obří podzemní dopravní systém. Ve Stockholmu žijící Roger má však zvláštní starost. Kdykoli sestoupí pod zem, pohodlné cestování mu znepříjemňuje neznámý hlas v hlavě. Obrací se proto k tajemné Nině, aby mu pomohla utéci ze znepokojujícího prostředí spletitých tras metra. Čím se však dostávají dál, tím hlouběji je Roger zaplétán do neznámého spiknutí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (91)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Úplně špatně. Nemůžete dělat dystopii postavenou na tak náročném narativním triku jako je vnitřní monolog a přitom disponovat animací, za kterou by se styděla i amatérská adventura. Plochost i strnulost vynikne o to víc, že i dabing je více než křečovitý. Pro mě nekoukatelný eklekticismus, který oč víc vykrádá dystopické klasiky, o to hůře je stravitelnější. V půlce jsem to prostě vzdal... ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Depresivní atmosféra? Ano, ale sem tam ji nabourá směšně vypadající animace postav, což by tak hrozné ještě nebylo, protože jinak je animace celkem slušná, avšak za co bych trhal hlavy manikurovou pinzetou je nablblej scénář, kterej vykradl vše co se dalo (Orvella především) a ani se neobtěžovali s logičností, takže scén kdy si člověk pomyslí že si z něj autoři dělají srandu je docela dost, scénář je prostě tupej a zachrání to jenom od dob 1984 již xkrát viděnej dystopickej model světa... Uáá ()

Reklama

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Mať zaujímavý (aj keď otrpaný) námet a dať mu svojskú vizuálnu stránku nestačí. K tomu ešte treba diváka niečím iným zaujať, pretože takýchto dystopických filmov videl už viac. Napríklad tempom, humorom, narážkami, alebo satirou. Metropia z týchto prvkov nemá v podstate nič. Na konci nás nečaká žiadna katarzia, žiadne rýchlejšie tempo, alebo dejový zvrat. Zaujímavý experiment, ale nič viac. ()

Crawler-D 

všechny recenze uživatele

Futuristická vize světa, kde jsou evropské metropole propojeny podzemním systémem metra, které umožňuje neuvěřitelně rychlý transport. Do toho se svět topí ve všeobecné krizi, díky čemuž povrch vypadá jak po nukleární válce a korporace se ještě snaží pomocí šampónů našeptávat lidem. Kdyby to všechno nedržela pod jednou střechou tísnivá atmosféra, od začátku do konce by se člověk ptal proč. PROČ? Veškeré futuristické nápady ztroskotávají na banálních logických úvahách. Základem máme to úžasné metro. K čemu slouží? No aby se postavy podívaly do skandinávských měst i Berlína a Paříže, jako by to mělo nějaký význam. O to víc to celé ztroskotává při úvahách o celé společnosti. K čemu by ve světě, který se musí od rána do večer dopovat antidepresivy, bylo, že se za pět minut dostanu do hlavního města cizího města? Stejně tak koncept vniknutí do myslí obyčejných lidí je naprosto špatně uchopen, protože v tomto světě je zájem o lidskou pozornost to poslední, co vám pomůže. Takže vlastně není jasné, o co to v této báchorce jde, když v dystopickém světě, jak byl nastíněn filmem, by takové metro (ostatně kde se vzala technologie?) a našeptávání lidem, co mají dělat, bylo všem na nic. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Salehova dystopická vize Evropy, v níž jsou jedinci kontrolováni systémem, odráží stopy orwellovských a kafkovských děl. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Po dokončení scénáře cestoval fotograf Sesse Lind po Evropě a vyfotil potřebná místa ve Stockholmu, Berlinu, Paříži a Kodani. Fotografie byly zpracovány v programu Photoshop a animovány za pomocí programu Adobe After Effects. Produkce trvala dva roky. (Aelita)
  • Příběh a doprovodné materiály k filmu společnost Atmo připravovala čtyři roky, než se začalo s animací. (Aelita)

Reklama

Reklama