Václav

Pro mě tenhle český film jeden zásadní problém - ani chvilku jsem nebyla schopná soucítit s hlavním hrdinou, což je částečně dáno jeho prudivou trotlovitostí a svůj díl "viny" nese Ivan Trojan, který mi zkrátka není vůbec sympatický, sorry. Nic proti jeho hereckému výkonu, pro mě však byly emocionálně zajímavějšími a snesitelnějšími postavami E. Vašáryová a J. Budař. Příběh má jistý potenciál, nicméně na snímek, co běžel v kinech, mi to přišlo slabé... jako TV inscenace solidní. 58% (13.03.2009)

Mám si pískat na křivák proto, že Václav je fakt nejlepši český film posledních let, protože ční z odpadových vod české kinematografie, nebo smutnit nad tím, že tenhle monstr-kýč je nanejvýš průměrný a dost problematický?_____ Jiři Vejdělek je tvůrce, který se až úzkostlivě snaží svými filmy "něco" sdělit, jenže z knihy utahující si z maloměšťáctví vznikli Účastníci zájezdu, film pro maloměšťáky, ROMing je film o rómské kultuře, povaze a duši, ale co do pozérskosti si může potykat s díly Davida Ondříčka... a Václav?_____ Ten měl být asi o tom, nakolik pokrytecké okolí přijímá to, co vybučuje (ať už v dobrém, nebo špatném). Ale vzešla z toho podívaná, v které Ivan Trojan, ztvárňující další ze svých ze sledování filmu vytrhávajících partů bláznů a podivínů, dělá bordel, divák-měšťak se bude smát i při ryze vážných scénách a ty zajímavé přiběhy a skutečně "lvově" zahrané postavy Budařem a Vašáryové ustupují do pozadí._____ Dílo zkázy korunuje otravně repetitivní hudba Jana P.Muchowa, která idealizuje pohlednicové výjevy s rádobypoetickou, otřesně nakašírovanou atmosférou, a totálně nezvládnutá dramaturgie filmu, kdy se jedná o volné řazení scén bez nějaké logické vyprávěcí či alespoň kauzální silné návaznosti. A tak film nemá začátek, konec a ani vrchol či zapamatováníhodná místa (njn, dramaturgem byl Suda, který je podepsán pod obdobně nezvládnutými Pusinkami).____ To, že kameraman Jakub Šimůnek, který si zaslouži pochvalu za to, že ví, kam postavit kameru, ještě neznamená, že tenhle televizní přiběh si ty 3* zaslouží.... Nezaslouži, protože logické a racionální postavy jsou zde portrétovány jako největši hajzlové a udavači či pro okolí nebezpeční jedinci jako někdo, s kým bychom měli cítit a omlouvat to, protože vypadají a tváři se jako loskošní plyšáci. Hnus, velebnosti. (24.01.2008)

Václava zachraňuje konec filmu. Čím se více blížil závěr tím více se mi film líbil. Nakonec to stačilo na 3 hvězdičky. Ale tohle já považuji za úspěch, protože mě film první polovinu vůbec nebavil. Roli debila si tentokráte nevyzkoušel ověřený Liška ale Trojan. Největší klad snímku je vynikající hudba. Jinak děj není nic originálního. Pokud tohle byl jeden z nejlepších filmů za rok 2007 tak je to opravdu bída. (07.12.2008)

Jeden z mála filmů na sáhodlouhý rozbor. Nejdůležitější na Václavovi je fakt, že lidi jdou na Trojana, místo na Václava, smějí se na nevtipných místek (např. Václav s mnoha monokly) a že to není komedie, jim dochází až v posledních 10ti minutách. Ale za to si tvůrci můžou sami, protože podobně jako ve Vesničce střediskové měli do hlavní role obsadit někoho neznámého. Druhou věcí je trochu falešná propagace filmu. Moc si cením toho, že Václav je tragikomedií bez hlášek, bez lidového humoru. Humor tu v první polovině sice exituje, ale je spíš mile úsměvný, než bezzubou řachandou, a často přechází do vážných scén. Posledním problémem filmu je jeho bezčasí. Chvíli máte dojem, že sledujete JZD, kde místní rozhlas vyřvává těžkou dechnu, vzápětí vás udeří do očí zánovní traktor, zřejmě ne Zetor. Ač by se zdálo, že výhrad mám spoustu, film se mi ve výsledku líbil. Často se v něm mluví filmovou řečí, je v něm spousta pěkných scén (ta poslední, rozhovor s matkou ve vězení, zaplacené a nevypité pivo v popředí záběru kulhající mámy, "ta scéna" ve vaně atd.). A závěr mě vážně dojmul. (16.01.2008)

Ivan Trojan dělá dvě hodiny bordel na obyčejné české vesnici = Ivan Trojan dostane Českého lva. Jezdí totiž na fichtlovi, hraje si s vysokozdvižným vozíkem a střílí z pušky, tak aby nakonec skončil tam, kde skončit musí (film přeci vznikl "díky" amnestii Václava Havla). Ve vyspělých zemích by to stačilo na poloviční a ryze průměrnou televizní inscenaci, u nás se razí do kin. Plakátových moralitek, které pohladí po srsti, totiž domácí divák schroustá libovolné množství. Ukáže si na netolerantní sousedy, pokochá se hezkými českými babami, zasní se nad poetickými záběry z venkova, dojme se nad hereckou exhibicí a v uších si nechá rozeznít líbeznou hudbu, aby ta vlezlá poetičnost byla ještě vlezlejší. Furt to samé. Stejná plochá nuda, stejná předvídatelná šeď. Kdo o ní má zájem, nechť si užije. Pak ať se ale vlastenecky nebije v prsa a nediví se, že český film jako celek ve světě nikoho nezajímá. 50% P.S.: Pan režisér by si mohl uvědomit, že je rozdíl mezi jiným pohledem na věc, resp. jiným názorem na dílo, a lží. Věty, jakými vítal na projekci, patří do slovníku Pomejů, Trošků a Paroubků a ne sem. (26.10.2007)