Code Geass: Hangjaku no Lelouch

Při sledování Geassu mám vždycky neuvěřitelnou chuť zahrát si s někým šachy, i když jsem na ně jinak totální lempl. To víte, některý japonský anime s vámi zkrátka dokážou až nechutně manipulovat. Třeba kvůli Death Note se snad do smrti nenažeru v klidu jablka, protože při tom pokaždé vidím v hlavě Ryukův vysmátej ksicht a to pak v sobě někdy ten smích zkrátka nedokážu zadržet. Právě Death Note mi občas Geass trochu připomínal - relativně podobný námět, hlavní hrdinové jsou takovým tím typem sympatického, mazaného a chytrého antihrdiny a samozřejmě mají oba nějakou nadpřirozenou schopnost, pomocí níž se snaží změnit svět (resp. Japonsko) po svém, navíc byly oba seriály vytvořeny stejného roku, zajímavé... Lelouch mě ale se svým Geassem bavil o něco více, narozdíl od svého "kolegy" Lighta si přece jen seriál udržel svou vysokou úroveň do konce (ba dokonce ji ještě zlepšil!), takže pro mě v tomhle pomyslném souboji zvítězil Lelouch. :) Jdu se co nejdřív mrknout na R2 a jsem zvědav, zda překoná dle komentářů ostatních i u mě tuhle řadu. P.S. Já, Lelouch vi Britannia, vám přikazuji mrknout se taky na tenhle seriál! (26.12.2011)

...a tak Lelouch vyhlásil zemi, jejíž území pokrývalo celou jednu místnost o velikosti pár metrů čtverečních. Geniální! Po výborné první sérii se mi nechtělo věřit, že by byla druhá ještě lepší, ale fakt tomu tak je. Připomíná mi to trochu ono překvapení z nového Fullmetal Alchemist – po zhlédnutí starší verze jsem si myslel, že ta nová už snad lepší být ani nemůže, ale přece jen byla. Pünktlich to samý platí i u R2. Druhý výlet do CLAMPovského světa nabízí ještě více akce, krásné kresby, napětí, povedených dějových zvratů a potěší také návrat starých sympatických hrdinů (hlavně Karen a Rivala, z jejich comebacku jsem měl ohromnou radost), ale i nové postavy, z nichž můj žebříček zatím bezkonkurenčně vede Rollo Lamperouge. Sugoi! (14.01.2012)