Marley a já

Naprosto brilantní příběh o dvou lidech, co si pořídí milého pejska, aby následně zjistili, že život s ním nebude tak úplně jednoduchý. Časem se z něj stane neoddělitelná část rodiny a vy až do famózního konce budete sledovat celý ten neuvěřitelný sled psích karambolů. Marley je naprosto kouzelný pes, Jeniffer je kost, 0wen je fajn. Tenhle film prostě nemá chybu...100% (25.12.2013)

Dvě hodinky uplynou jako voda a vy mávnete rukou nad polopatě servírovaným poselstvím a infantilním plakátem. Ať už psa máte, nemáte nebo jen čekáte na ten správný okamžik, pomohou vám tyhle zfilmované štěkací fejetony ledacos ujasnit. A vlijí vám do žil místy trochu vydřenou, ale spolehlivě návykovou chuť do života. Takže řekněte svým páníčkům, aby vás vzali do kina a dejte pac promítačovi. Zlevněný labrador, který hrdiny sbližuje nejen omotáváním kolem sloupů, už na vás netrpělivě čeká. (24.03.2009)

Označení komedie moc nechápu. Život hlavních (lidských) postav se mi naprosto hnusil. Sice mam luxusně vyhlížející barák z papundeklu ve snobský čtvrti, ale v práci dělám něco, co jsem nikdy dělat nechtěl, jenže šéf mi za to nabídnul vyšší plat, tak držim hubu a dělám to, abych dokázal uživit svou na první pohled "dokonalou" rodinu. V tuhle chvíli bych si dokázal představit nějakej zlom, kdy se Owen Wilson nasere a třeba celou rodinu umlátí tupou stranou sekery. To by byl příběh :-) Ale ničeho podobnýho se tady fakt nedočkáte. On prostě přežívá dál... Život psa v hlavní roli taky nebyl zrovna ideální. Jeho majitelé se o něj moc nestarali a dokonce se ho chtěli v jednu chvíli zbavit, protože jim překážel. Takovejm lidem pes do ruky vůbec nepatří. V podstatě se o toho psa začali starat až úplně ke konci života, kdy jim najednou docvaklo, že pes neni plyšová hračka, ale živej tvor, kterej stárne a jednoho dne umře. Já měl stafordku, která se dožila bez pár tejdnů 14 let a tak mi film nějak připomněl to psí stárnutí a ten konec na mě aspoň trochu zapůsobil. Taky jsem si prožil tyhle situace, kdy pes najednou má problém vyjít schody, pak návštěvy veterinářů a nakonec i to "uspání". Jako film o lidech je to fakt o hovně. Jako film o psovi aspoň ten konec za něco stojí. Podruhý to rozhodně vidět nemusim. Podívejte se radši na You, me & Marley :-) (12.02.2011)

Psovi nezáleží na tom, zda jste chudí nebo bohatí, šikovní nebo nemotorní, moudří nebo hloupí. Věnujte mu svoje srdce a on vám dá to svoje. O kolika lidech to můžete říct?…. Že to nezní jako z komedie? On tento film není totiž taková normální komedie, kterou jsem (přiznám se) očekával. Jistě, vidíte veselé i méně veselé příhody, které můžete prožít se svým psem. Ale postupně ubývá humoru a přichází víc situací, které přináší život. Dítě, děti, manželství, krize. Prostě situace, které nás potkají, ať už se psem, nebo bez něj. Ale pes zde hraje stále zásadní roli, jen nevytváří pocit bezpečí a klidu. To mi vadilo stejně jako závěr, který je uměle vytvořenou reklamou na smutek, kde pro smích není místo. Váš úsudek jistě ovlivní i sympatie k hlavní dvojici a to, jestli máte doma podobného mazlíčka. PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Za obyčejným názvem Harley a já se budou skrývat osudy muže, který se stal spolu se svým mazlíčkem ozdobou nejednoho srazu a pijatyky. Bude konec stejně dojemný? V zájmu hlavního hrdiny doufám, že ne! (05.04.2009)

Jak už to tak bývá, život nabídne leccos. Sympatická tragikomedie vypráví o jednom vykutáleném „nejlepším příteli člověka“, který prochází všemi zásadními změnami ve vztahu mladého páru novinářů. Původně bylo tohle štěně labradora oddálením potomka, záhy se stalo miláčkem všech, i když to dalo pořádně zabrat, protože „likvidátor všeho“ Marley (od Boba) se milému a poslušnému pejsku rozhodně nepodobá. Očekávaně se ale stane plnohodnotným členem téhle typicky americké famílie. Ač je newyorčan David Frankel seriálovým matadorem, filmovou jistotu prozatím postrádá (z průměru ho měla předloni vytáhnout sadistická Meryl Streep a Ďábel nosí Pradu – ale nevytáhla). Tvůrci některé linie trochu odbývají, působí rozutíkaně, jiné jsou psány tak, aby byly až moc dobře srozumitelné. Což je škoda, stejně jako fakt, že tu chybí průkazně hlubší emocionální napojení mezi Marleym a jeho páníčky!! Civilní herecká poloha svědčí jak Jennifer Aniston, tak Owenu Wilsonovi. Tihle dva s přibývajícími roky i dětmi proplouvají mezi jakž takž příjemnými dialogy, novinovým psaním dle měnících se priorit a životními pravdami, občas pobaví, občas citově vydírají. Knižní bestseller (na základě novinových sloupků) se asi musí dobře číst, film mi ale přišel spíše povrchní a uhlazený pro zámořské diváctvo!! Pod kůži se mi dostal tucet jiných, podobně laděných snímků!! Slzy jsem neronil, nebyl důvod.. (29.05.2009)