Carrie

Tak Carrie si i přes svoje stáří dokáže udržet pozornost i dnes,narozdíl od svých konkurentů. Brian de Palma vyvolal ve mně při sledování pocit strachu a úzkosti. Performance od Sissy Spacek byl kouzelný a zaslouženě odměněný a závěrečné peklo na bále mělo štávu.Nic mě neiritovalo,nenutilo převracet oči,takže jsem spokojen. 70% (06.12.2013)

King mě zmrazil tím, jak bez jakýchkoli náznaků citu nebo porozumění popoháněl Carrie vstříc velkolepému finále, do jejích myšlenek nakukoval jenom občas a všechno zabalil do téměř až dokumentární formy. De Palma s Cohenem na to jdou přesně opačně. Z Carrie se stává nadpozemská bytost, nepatřící do nelítostného a cynického světa kolem ní. Její pocity, ať už je to zloba, údiv nebo radost, jsou hlavním hybatelem příběhu, který díky brilantní formě povyšuje příběh téměř na poselství. Předloha i adaptace jsou tak nakonec dost rozdílné, přesto si moji oblibu získaly s přehledem. 85% (06.09.2008)

Změněný konec a děj ohlodaný na kost, nicméně ani tak nezůstává filmová Carrie té knižní nic dlužna. Brian de Palma je bourák a způsob, jakým natočil plesovou scénu, mi vyrazil dech. Jeho Carrie ale není jen o kýblu krve. Zdaleka ne. Spor dcery a matky je vylíčen tak poutavě, je vizuálně tak vyhračičkovaný a podbarvený tak krásnou Donaggiovou hudbou, že nenudí ani chvilku. A že je Sissy Spacek v hlavní roli jedinečná, to asi psát nemusím (ale je). (20.03.2013)

Carrie patří k těm méně známým (avšak skvělým) dílům spisovatele Stephena Kinga, zároveň však k emočně nejtíživějším a nejsilnějším filmovým zážitkům vůbec. Příběh začíná jako pouhopouhé školní drama o nesmělé dívce, ale končí jako drsný thriller, kdy si přejete, aby ona andělská tvář, obdařená darem telekineze, zúčtovala se stádem plným opravdových zrůd a vystavila jim krvavé vysvědčení. Závěrečná plesová sekvence, ve které se Carrie promění z ošklivého káčátka v běsnící královnu smrti a rozpoutá krvavá jatka - se okamžitě zařadila mezi moje nejoblíbenější filmové scény. De Palmova nesmrtelná, hororová klasika. (26.12.2014)

[môže obsahovať spoilery] Carrie, to je dokonalá hra s divákom. Ponúka nám vžiť sa do kože výnimočného dievčaťa, ktoré sa snaží nájsť si miesto medzi svojmi rovesníkmi. Sme svedkami skutočne nádhernej romance a ikeď divák vie, že veci ani zďaleka niesú také ružové, vďaka lišiackemu režisérovmu prístupu je ilúzia dokonalá a divák je v pasci. Šok nastane v momente, keď sa situácia otočí o 180 stupňov. Divák, v ktorom ešte stále doznievajú sladké emócie je svedkom zvratu s priam apokalyptickými následkami. Moment je naviac de Palmovsky umocnený rozdelením obrazu na dve časti a divák tak môže prebiehajúcu katastrofu sledovať z viacerých uhlov. Behom pár sekúnd sa menia farby, dynamika a predovšetkým charakter hlavnej postavy. Dopad na diváka, a budem teraz hovoriť len za seba, je brutálny. A to som viac menej priblížil len zlomový okamih, po všetkých stránkach brilantného diela. Carrie sa u mňa radí medzi také filmy ako sú Exorcista, Vec, či Osvieťenie. PS.: Len mne ten záver pripomenul Lynchov Twin Peaks ? (10/10) (28.12.2008)