Reklama

Reklama

Každý den na svobodě znamená malý zázrak. Válečné drama o židovské partyzánské jednotce bratří Bielských... Když v červnu 1941 vtrhla německá armáda na území dnešního Běloruska, zvláštní komanda s místní policií pronásledovala židovské obyvatele a docházelo přitom k ničivým pogromům. Bratři Bielští dokázali zachránit více než dvanáct set Židů před deportací do koncentračních táborů. V hlubokých hvozdech Nalibockého pralesa poskytli pronásledovaným židovským uprchlíkům útočiště v lesní vesničce, které se přezdívalo lesní Jeruzalém a stalo se jediným svobodným místem na okupovaném území. V lesním táboře postupně vytvořili jednu z největších židovských partyzánských skupin, která dokázala úspěšně čelit nacistickým okupantům. Přirozeným vůdcem oddílu se stal Tuvia, jeho horkokrevný bratr Zuš se kvůli osobním sporům připojil k Rudé armádě. Do dějin druhé světové války se však zapsali jako hrdinové, jejichž příběh dokládá, že i Židé dokázali aktivně bojovat proti nacistům. V hlavních rolích sourozenců Bielských se představili hvězdní herci Daniel Craig (Tuvia), Liev Schreiber (Zuš) a Jamie Bell (Asael). (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (738)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Daniel Craig už opravdu nemusí nikoho přesvědčovat (doufám!), že je vynikající herec. Snímek Odpor je působivý zejména díky tomu, že je založen na skutečném příběhu. Ke konci je také dost napínavý, což podporuje výsledný dojem. Možná mi film přišel trochu delší, ale rozhodně bych jej neoznačil za nudný či nezáživný a to i přesto, že jsou tu pasáže, kdy se nic extra neděje. Mnoho postav si dovede získat divákovy sympatie a potěší také ztvárnění bojových scén a vztah bratrů Bielských. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Partyzánem se člověk nenarodí…. Příběh, který si určitě zasloužil cestu na filmové plátno. Bohužel na mne působí jen jako obyčejný film, pojednávající o neobyčejných událostech. Jako strohé kopírování události oněch dní, bez špetky snahy vrýt se hlouběji pod kůži. Promrhat 128 minut času pouze převyprávěním skutečností, či snaha vybudovat silnější pouto k bratrům pouze slovy o tom, že ,,pomstou je přežít“ je trestuhodné. Trochu zveličuji, bohužel to měl udělat režisér. Já bych mu to odpustil. A snad i všichni ostatní, kteří se podíleli na tomto filmu. Jejich práce totiž (zřejmě) zůstane nedoceněna. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Studio Paramount a L.Schreiber nám budou chtít vyvrátit názor, že Žid nesmí pít ani bojovat a je dobrý jen k umírání. Budou Karl a Egon mezi poradci? ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Povinnost mi velí promluvit v jedné důležité věci, neboť vidím, že spousta diváků filmu doslova a do písmene naletěla, poněvadž v něm spatřuje příběh z druhé světové války, který vypráví reálné osudy odboje bratří Bielských v běloruských lesích. To ale není pravda, o ničem takovém ten film není. Ve skutečně je o Americe. Je to jen další návodný oblbovák manipulující lidmi: 1, Craig jako Mojžíš vedený Bohem není nic jiného než Bush – a stejně jako u bývalého prezidenta i u Craiga je v určitých momentech děje zpochybňována jeho velitelská úloha. 2, Antisemitismus v Odporu je pochopitelně metaforou rasismu v Americe. Ve filmu je důsledně naznačeno, že ani k Němcům se není možné chovat hrubě, a pokud se tak děje, tak jedině v případě onoho záporáka, který je u konce Craigem - jakýmsi bdícím strážcem společenské normy (nikoliv individualitu) - zastřelen. Němci totiž ve filmu zastupují americké minority, Rusové rasisty v americké společnosti a židé utlačované barevné menšiny (lze si kupř. všimnout, že Rusové proti Němcům ve filmu nebojují, naopak se v inkriminované momentě stáhnou). I proto film takřka nevěnuje Němcům pozornost a nevybírá si z jejich řad žádného výrazného padoucha. Jde o to, tolerovat minority, nikoliv je vyhladit. Závěrečné shledání obou bratrů rozhodně není happy endem v pravém slova smyslu setkání odloučených, ale apelem na rovnostářství – vyléčený kontra-revolucionář a rasista Zus Bielski se setkává se svým, k menšinám už od počátku tolerantním bratrem Craigem (při lynči dovlečeného Němce sleduje Craig s nelibostí chování neurvalé odbojářské komunity). 3, Zákaz dítěte, strach z těhotenství a hrozba následné exkomunikace z komunity je pak odkaz na interrupci, další věčné téma Ameriky. 4, Spousta záběrů na stojící dav, který přihlíží pasivně dění, to jsme pak my - takový morální kyvadlo, který za nás ale vychyluje systém. Tiší soudci americké společnosti, kterou film de facto zúžil na mikrokosmos odborářské komunity (takové konservativně smýšlející americké maloměsto), ale filmu to v rozletu v žádném případě nevadí – dostane se na lásku, drama, akci, gender i politiku. Komické je pak oslovování různých typů diváků. Ryze mužský štěk „Descartes počítá se subjektivní povahou zkušenosti“ následuje ani ne deset sekund po vyznávání lásky. 5, Problematická role intelektuála, který není schopen zatlouct hřebík, pak koresponduje se způsobem, jak se uchopuje v Americe akademismus. Na rozdíl od básnících Němců a přestylizovaných Francouzů jedou pragmatičtí Američani v ryze utilitárním módu. 6, Ten umí to a ten zas toto, jak říkával Werich s Fričem, a i v odboji se každý musí přičinit svým dílem – hodinář dává do kupy porouchané zbraně, ženy loupou brambory a studentka múzických umění (Craigova stará) se úspěšně přeorientovala na děvkaření a medicínu. Ovšem pohádkám ideologické podbarvení nikdy příliš neublížilo, vždyť sociální rovnostářství a zdůraznění cti chudoby k české pohádce odedávna patří. Jenže Odpor, pokud dobře vidím, pohádkou není. Je to výchovná příručka. Nezapomínejme, že vynález filmu byl determinován ideologickou poptávkou. Automatismus fotografického obrazu a obecně i konstrukce fotoaparátu a filmové kamery vycházejí z touhy vytvářet perspektivu, v níž by všechny potenciální anomálie byly jednou provždy napraveny. () (méně) (více)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Židům se za války moc, moc, moc ubližovalo a skoro by se chtělo říct "naštěstí", protože díky tomu vzniklo a vzniká plno zajímavých děl - literárních i filmových. Některé jsou výborné, některé méně; "Odpor" řadím k těm lepším, jakkoliv má své slabiny a čtvrtou hvězdičku ode mě dostal jen za pichlavě modré oči Jamese Blonda (mimochodem, ten prý měří 180 cm, ovšem vedle Schreibera vypadal jako zahradní trpaslíček). Navzdory stopáži mi tahle verze o židovském kempování přišla zkratkovitá, krotká a nevyužitá ohledně vztahů, čekala jsem to vyhrocenější. Taky by mě zajímalo, kde pořád v lese brali prostředky ke každodennímu holení a proč ženská, co přišla s oškubanou hlavou, o několik měsíců později se stejně oškubanou hlavou odešla a nenechala si narůst vlasy? Ale to už jsou jen takové úsměvné pihy a léze, jinak nemám moc důvodů vyjadřovat ke Zwickovu počinu zásadnější odpor. 70% ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Edward Zwick vrací úder. Opět. Jeden z mála režisérů, kteří prakticky netočí špatné filmy. Defiance je dalším důkazem jeho schopností a dobrého volby nejen témat, ale i herců a výpravy. Daniel Craig. Lieve Shreiber a Jamie Bell jsou ozdobou filmu, stejně jako právě zmíněná skvělá výprava a kamera, která je u Zwicka prakticky tradicí. Jediný problém může nastat v tématu. Druhá světová válka a založení tábora pro uprchlíky, kteří chtějí přežít. Dějově je film (opět) poměrně rozvleklý a bude (opět) dost diváků nudit. Čekání na "cokoliv zajímavějšího než stavění tábora" je tu velmi dlouhé a hutněji sestříhaný nebo napsaný film by byl jen k dobru. Zwick je však prostě svůj a stejně tak jeho filmy, které nepadnou a neupoutají na celou svou délku každého, ale ti ostatní ho budou pouze a jen chválit. Avšak i přes formální kvalitu mohl být Defiance lepším filmem s kratší délkou a větším tempem. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (24)

  • Na začátku filmu přibližně ve 40. vteřině po informaci, že "Německo obsadilo Bělorusko", následuje záběr na kolonu vozidel vjíždějících na most. Jedná se o scénu z nacistické válečné filmové kroniky "Ufa-Tonwoche" ze září 1939. Ta ukazuje Adolfa Hitlera během návštěvy dobytého polského města Gdyně, konkrétně se jedná o okamžik, kdy je Hitler na cestě do přístavní části města. (Dr Lizal)
  • Nejčastěji použité opakovací pušky (ručně natahované) ve filmu byly německé KAR-98 ráže 7.92x57 mm Mauser a sovětské Mosin Nagant Model 1891/30 ráže 7.62 mm x 54R. (c.tucker)
  • Nápad na film dostal Edward Zwick již o mnoho let dříve, když si jednou přečetl článek o bratrech Bielskich v deníku New York Times. (Dr Lizal)

Související novinky

Neeson a Fiennes jsou bohové

Neeson a Fiennes jsou bohové

10.04.2009

Chris Columbus svou řeckými mýty inspirovanou fantasy Percy Jackson and the Lightning Thief natlakoval zvučnými jmény. Louis Leterrier nechce s remakem Souboje titánů zůstat pozadu. Na pozadí… (více)

Zwick, bílá velryba a kanibalismus

Zwick, bílá velryba a kanibalismus

04.03.2009

Edward Zwick je prostě smolař. Točí kvalitní filmy, které mají zároveň i značný divácký potenciál, ale přesto z různých důvodů (většinou mizerná propagace) nakonec propadnou. Krvavý diamant… (více)

OSCARY – výsledky

OSCARY – výsledky

23.02.2009

Snad jen jednoho většího překvapení jsme se dočkali při vyhlašování Oscarů za rok 2008 v hlavních kategoriích: nejlepším hercem v hlavní roli se nestal Mickey Rourke za Wrestlera, ale Sean Penn za… (více)

Zlaté glóby 2009

Zlaté glóby 2009

12.01.2009

Slavnostní ceremoniál vyhlášení a předávání Zlatých glóbů pořádaný Asociací hollywoodských zahraničních novinářů je za námi a na nás je, abychom si to zrekapitovali. V oblasti filmu se stal jasným… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno