Královna ročníku

Abych řekla pravdu začátek mě ubíjel.Neskutečný, jak rychle může něco člověka znechutit podobně jako velké množství stupidních blonďatých fiflenek vyřvávající slovo KAPPA snad 100x...Kdyby jen to..Zpívání PŘÍŠERNÝCH písní a vymývání mozků-typický zvyk američanů.Ano přesně takhle na mě působí ty jejich sesterstva a bratrstva a nebojím se říct,že je to zvrácené se takhle předvádět a manipulovat s lidmi.Časem jsem si ale trochu zvykla i na to,že Amanda - v příběhu Sydney - je vyděděná,jelikož doslova není blond-alespoň to tak vypadalo celý film.Akorát normální lidi jako je právě Sydney si našli něco lepšího než fiflenky a jakýsi žebříček oblíbenosti - přátele.Pochopila,že aby byla blíž své mámě,která jí zemřela(do teď nevím jak,jelikož to ve filmu neřekli) tak nemusí být členem pochybného sesterstva ale musí si mámu uchovat v mysli takovou jaká byla a vzít si z jejího odkazu jen to nejlepší.Samozřejmě je tento typický americký happy end až moc očividný jako ve všech céčkových filmech jako je tento a přestože je to kýč nad kýč tak za jakési to poselství svéprávnosti,zdravého rozumu a osobního kouzla si zaslouží tento film nanejvýš to průměrné ohodnocení.Je tedy třeba si uvědomit,že film není jen obrazem deb**ity některých jedinců za hranicemi našeho státu, ale je to i určité poselství,které se skrz určité dialogy snaží scénárista potažmo herec sdělit divákům a protože jsem někdo kdo miluje náznaky,podobenství a beru si z filmu jen to nejlepší tak to uznávám. (22.07.2012)

Filmy ze studenstkého prostředí mne vždycky bavily a tudíž se i rád na ně koukám. Královna ročníku je oddychová komedie u které jsem se občas zasmál. Mám pouze 2 výtky : 1) obsazení hlavní postavy : "!Herečka má hlavu jako tlustou prdel. Má sestra na počátku filmu tvrdila : "Počkej, ona během filmu bude mít proměnu a bude z ní kočka.... bohužel, NESTALO SE TAK! A za 2) Konec filmu byla jedna velká pohádka. A zavonil zvonec a pohádky byl konec! Z imbecilů se nakonec stali úspěšní, oblíbení, chytří, zbožňovaní lidé...... prostě "studio Kamarád"! (21.06.2008)

Hlášky: (Otec předává Sydney dárek.) Paul White: - "To máš ode všech." Sydney White: - "Tohle je antivibrační rámový kladivo?" & Rachel Witchburn: - "Je 12:01. Vítejte v pekle, smradi! Během příštího týdne budeme provádět to, čemu ráda říkám výchova nováčků!" Christy: - "Nesmíme tomu totiž říkat šikana po tom, co se stalo Suzie." & Sydney White: - "Zní to dost hloupě, hodně hloupě, zoufalci tam jsou celej den a hlasujou sami pro sebe." Katy: - "Ne, to teda ne, můžeme jen jeden hlas denně. Že jo, Rachel?" (08.08.2010)

Sněhurka a sedm trpaslíků v novém kabátě. Další příběh o útlaku obyčejných mimoňů prostřednictvím vyšší vrstvy. Lépe řečeno je zde cítit americký smysl života: být jedinečným v libovolném směru. Ono to není ani tak děsivě vtipné, spíš si mě to získalo příběhy 7 trpaslíků s nápadnicemi, rozpadající se chaloupkou, Sněhurkou s velkýma očima a vzrušením z odpruženého kladívka, nakonec nelze zapomenou ani na prince a zlou královnu. Vtípek se zálohováním práce se povedl, člověk nezálohuje, rok ukládá práci na flešku a při odevzdávání práce z bezpečnosti dat ta fleška zkolabuje s jedinou verzí :-) ps: asi mám hodně dobrou náladu, zase 4* ... (04.10.2009)

Amanda Bynes je skvelá a spolu so Sarou Paxton sú veľmi pekné, ale že sa dá 21 ročné dievča na takýto gýč je smutné. Typický trápny americký pubertálny film so svojou princezničkou, blondínkami, nemehlami, židmi, krásavcom a všelijakými inými klišé z podobných nezmyslov. Znemožňuje to samé seba, niekto chcel pravdepodobne jednoduchým ľuďom ukázať, že majú byť samí sebou a prekvapujúco zhŕňa aj svetovo dôležité veci, ako rozhovor o elitách a priamej demokracii, ale to bola skôr výnimka, ktorá potvrdila pravidlo. Nezmysel, mierne sklamanie z Amandy Bynes, nevtipné, nevkusné, ale videl som aj veľmi veľa horších filmov. (16.08.2012)