Bílá paní

Neviem prečo som sa tomuto filmu tak dlho vyhýbal. Mal som totiž zafixované, že sa jedná o niečo v štýle Noc na Karlštejne. Cítim sa teraz ako kultúrne hovado. Ono totiž z hľadiska marxizmu-leninizmu sa nejedná o klasicky strihnutú ľudovú českú komédiu, ale o mix alegórie a civilnej komédie českej novej vlny. Je neviem či smutné, alebo vtipné, že aj dnes je tento film nesmierne aktuálny. Ak by sa točil remake, mohlo by sa jednať o niečo okolo eurofondov, z obrazu by mohla vystupovať napríklad Merkelová... (15.12.2015)

Pravda se nesmí zapírat, prohlásí rezolutně kastelán Pupenec a uvrhne tím sebe do klatby. V socialistické společnosti je pravda nedovolený luxus, zvlášť když máte rodinu. Jenže co dělat, prochází-li se v noci po chodbách místního hradu přízrak bílé paní... Taková je výchozí situace filmu Zdeňka Podskalského, který si (ne)dovoleným způsobem utahuje z tehdejších mocných, z doby, která produkovala lež na běžícím páse, i ze všech těch ustrašených občánků, jejichž svědomí je poznamenané ideologickým diktátem. Film byl natočen podle jedné z povídek spisovatele Pavla Buksy, který v literárních kruzích vystupoval pod pseudonymem Karel Michal. Jeho sbírka satirických povídek Bubáci pro všední den (1961) zaznamenala tehdy nevídaný ohlas – během šedesátých let se dočkala celkem čtyř vydání – a stala se tím, čemu dnes říkáme bestseller. Michal v ní oživil přízraky dávné minulosti, nadpřirozené úkazy a zjevení, kouzla, která přivádějí protagonisty jednotlivých příběhů do prekérních situací. Mezi nimi právě nebohého kastelána hradu Šaratice Pupence, který v křížové chodbě narazí na bílou paní a nedbaje následků, ohlásí celou záležitost „nahoře“. Ministerstvo kultury na hrad vyšle odbornou komisi, která má za úkol zjistit, jak se věci (ne)mají. Následuje kulometná palba nezapomenutelných replik v podání populárních herců, z nichž zasloužený smích vzbuzuje nejen komonická skvadra volených zastupitelů socialistické moci v podání vynikajícího Rudolfa Hrušínského a Miloše Kopeckého, ale i ministerská ideologická úderka v tandemu Řanda – Bek. Inu, z hlediska marxismu-leninismu... Film, který nemá šanci zestárnout, zevšednět, stát se nepotřebnou a zbytečnou veteší. Na to je až příliš pravdivý a nadčasový. Nepotřebujeme strašidla, když máme Národní vejbor! (30.10.2016)

Je geniální satirou ta, která je skutečně propracovaná a chytrá, nebo ta, kterou dokáže pochopit naprosto každý? Za mě je to spíš první možnost, ale Bílá paní mi přijde jako ta druhá - v podstatě "lidová komedie" s kritikou komunismu a tehdejších poměrů, která je tak očividná, že se u ní ani přemýšlet nemusí. Jenže i tak je inteligentně vedená a její hlášky a vyloženě satirické scény jsou skutečně legendární, takže se už nedivím, že se na ně často odkazuje. Líbilo se mi to a připadalo správně trefné, jen mi dojmy trochu ubral fakt, že časem se to vyčerpá a skoro nikam nevyvíjí, ale konec to naštěstí zachránil a tak ty čtyři hvězdy rád dám. Sice slabší, ale pořád lepší, než dát o hvězdičku míň. Slabé 4* (27.08.2023)

Zajímavá satira na dobu budování a komunální politiku, kdy strana byla zákon a nezištná zázračná pomoc je nežádoucí, když ji nezařídil MNV. Absurdní podívaná mi sice nepřišla až tak vtipná, ale množství vynikajících herců nahrazuje hluchá místa ve scénáři, střídající se s vtipnými nadčasovými víceznačnými výroky postav. (27.11.2012)

Nezvykle stavěná komedie postavená na legendě o paní Perchtě oplývá silným politickým podtextem. Jestli jste se ted lekli, že to bude nějaká komunistická propaganda, není tomu tak. je to přesně naopak, vtipná, ostrá satira plná sarkasmu a ironie, reagující na neomylnost předsedy atd. baví od úvodu až do konce, stejně jako postava Brodského jako idealisty, který chce být vždy na správné straně. Konec hořkosladký a hlavně zase zábavný. (18.04.2012)