Zlá minuta

Škoda jen, že tvůrci více nepřitvrdili, z daného tématu by šel vydupat slušný atmosférický thriller. Ale i tak se jedná o zdařilý detektivní příběh, zajímavý jednak atmosférou zimní noční Prahy a jednak jednotou místa, času a děje - na dopadení pachatele se spěchá. Vyjma Miroslava Donutila a Martina Štěpánka jsou ostatní herci málo známí a ne úplně úžasní, ale díky nevelkému prostoru a typové přesnosti dokáží majestátnému Donutilovi hrát na smeč. Martin Štěpánek v menší roli záletného lékaře taktéž skvělý. Slabě nadprůměrná, ale příjemná detektivka. 60%. (31.08.2011)

Tak kvalitativně rozdílné adaptace detektivek Emila Vachka uvnitř jednoho detektivního cyklu, který spojuje postava inspektora Klubíčka? Je to vůbec možné? Ano je, o dva roky mladší Muž a stín Dušana Kleina ční nad Zlou minutou jako Kolos rhódský nad kocábkami v rhódském přístavu. Až na představitele hlavního hrdiny Miroslava Donutila kompletně obměněné herecké obsazení (Miroslav Táborský dokonce hraje úplně jinou roli než v Muži a stínu!!! Což je ovšem čistě logicky chronologií daný problém právě onoho mladšího pokračování...) i štáb včetně režiséra udělal bohužel své... Matné herecké výkony bez špetky jiskry (mimo neznámých tváří selhává i nestor Martin Štěpánek), podivné dějové peripetie, atmosféra, v níž zcela absentuje napětí... Česká obdoba belgického Hercule Poirota tu v tomhle filmu prostě neměla svůj den... (21.10.2007)

Ale jo, mělo to příjemnou, mírně strašidelnou zimní atmosféru. Sice jsem už na začátku odhadla kdo je vrah, podle snad až příliš nevinného chování, ale i přes to mě to bavilo. Líbilo se mi, že Miroslav Donutil hrál tak, že divák úplně zapomněl že se dívá na něj, a pouze vnímal postavu detektiva Klubíčka. Na třicátých letech skutečně něco bylo, a mě se líbilo jak to tady uměli vystihnout. Některé herecké výkony trochu pokulhávali, ale jinak se to docela dalo. Řekla bych průměrná, ale česká sledovatelná detektivka. (18.12.2011)

Zlá minuta má hodně předpokladů pro vynikající televizní či filmový přepis. Nehledě na to, že Vachkův Klubíčko už byl skvělý v tomto případu v rozhlasových hrách s Bohušem Záhorským nebo s Markem Ebenem. Nicméně na ČT asi bylo vyloženě nutné nechat tento fenomén splynout s Donutilem, protože jinak by také nemuselo vzniknout vůbec nic. Jako televizní filmeček to funguje, retro je uvěřitelné, detektivní pointa je příjemně napínavá a odhalení vraha překvapí. Přála bych si ale, aby Alex Koenigsmark neposouval děj o tři roky vpřed, protože úzus z Poirotovského seriálu, že rok 1936 je nejhezčí je sice fajn, ale je to jen dojmologie a na retru z roku 1933 není přece vůbec nic špatného, ba právě naopak. (12.08.2016)

Až příliš vykonstruovaně a neživotně působí tato televizní adaptace. Těžko říct, zda je to už původní knižní předlohou, kterou jsem nečetl, scénářem anebo režijním ztvárněním. Snad nejabsurdnější mi na celém příběhu přišla skutečnost, že policejní detektivové vyřeší celý případ během noci (od večerního nalezení mrtvoly do následujícího rána), přičemž neustále někoho budí ze spánku a obtěžují nehledě na noční klid, ať už jde o svědky či o podezřelé, a všichni jsou jim bez reptání kdykoliv ochotně k dispozici a podrobují se jejich často neomaleným požadavkům, kdy například lékař je svým vlastním vozem vozí po Praze od čerta k ďáblu, a když je pak ještě pozve domů na čaj, tak se před nimi na jejich výzvu ochotně svlékne a vytáhne všechny věci z kapes coby sprostý podezřelý. Myslím si, že tak horliví policisté a submisivně poslušní občané nemohli existovat ani za 1. republiky. (11.08.2020)