Frankenweenie: Domácí mazlíček

Burton se pokorně a s dětskou radostí vrací ke svým počátkům mile při tom odkazujíc k nejklasičtějším ze všech klasických hororů. Mohu mu spílat za jeho tvorbu posledních let jak chci, ale když vidím jak do školní třídy nakráčí Bela Lugosi a Frankenstein před ním začne mluvit o mlýnu, tak Tim mě má v hrsti. Frankenweenie nemá "až tak" krásně pohlcující atmosféru jako jeho starší filmy, ale i tak je to příjemný Burtonovský koncentrát a bez problémů a zádrhelů fungující pohádka. 8/10 (18.02.2013)

''When you lose someone you love, they never really leave you. They move into a special place in your heart...'' Víte, je hrozně těžké nemít určitá očekávání, když slyšíte o stop-motion filmu, režírovaný Timem Burtonem, bez ohledu na to, jak slabší filmy v jeho poslední době byly. A moje očekávání se splnila. Konečně. Takové morbidní potěšení, zahalené v černobílé barvě se starou klasickou hororovou atmosférou, která možná přinese i pocity nostalgie. Typické vyhublé postavičky s kostnatými rameny a protáhlými tvářemi jsem si zamilovala ihned a ta hudba.. Danny Elfman je génius, jako bych poprvé slyšela soundtrack k Edwardovi, vážně.. a Sparky? Láska na první pohled. Jen škoda příšerek, konce a Disney, protože ho dost svazovalo, přeci jen je to určeno pro mladší publikum. Ale i přes to všechno Frankenweenie žije! ''You're alive!'' A Tim ožívá s ním. Jeho smysl pro detail a ten jeho temný svět mě nikdy nepřestane fascinovat. A hlavně... má něco, co mnoho lidem chybí. Představivost. Není to stoprocentní, jako u Edwarda, Ospalé díry nebo Big Fish, ale nemůžu si pomoc..prostě si to po delší době zaslouží. (23.12.2012)

Tim Burton je zpátky a v duchu své ústřední dětské postavy oživuje své dávné umělecké mrtvolky. Téměř třicet let starý krátkomentrážní kraťas Frankenweenie se dočkal napojení na Burtonovy bleskosvody a v jeho laboratoři se zrodil nový celovečerní snímek, příběh víceméně zůstal, změnila se forma, hraný kraťas se proměnil v tak typickou Burtonovskou animovanou poctu brakovým béčkům 30. až 50. let., s obrovským množstvím popkulturních odkazů a aluzí k mnoha legendárním černobílým americkým filmům - v první řadě jde samozřejmě o poklonu klasickému hororovému snímku Frankenstein. Tak typická makabrózní poetika, kombinovaná s poetikou pokleslých žánrů, hororů a sci-fi z úsvitu hraného zvukového filmu, kde je ještě patrný silný vliv expresionismu (práce se světlem a stíny, podhledy zdola a podsvícení tváří atd.), morbidní příběh, stará dobrá ruční animace, kdy věci mají své stíny a figurky takovou tu nezaměnitelnou kinetiku, vynikající hudba Burtonova dvorního skladatele Danny Elfmana. Je fascinující sledovat, jak se za těch 30 let vyvinul Burtonův cizelovaný styl (a jak se protl s image studia Walta Disneyho). Škoda jen toho finále, které bylo víc pompézní, než by se možná slušelo, neboť se tak stalo na úkor originality. (23.12.2012)

Tim Burton se pouští opět do animovaného děsivého příběhu. Příběh o klukovi, co bohužel nešťastnou náhodou přijde o pejska, je smutný a zároveň jak asi fanoušci Burtona i čekají, tak temný. Výborně naamimované postavičky, které jsou technikou stop-motion animace bravurně zvládnuty. Burton a jeho "děsivá " atmosféra na vás v tomto snímku bude dýchat po celou dobu. Film je v černo-bílém provedení a to se mi taky sakra líbí. Vkusný, příjemný snímek, u kterého mě trošku zarazilo nelogičnost "finále" filmu. Kdy Viktorovi spolužáci začnou ožívat všechny svoje malé potvůrky. Potom zírám na Godzillu a kočko-netopýra a vlastně ani není vysvětleno, proč pes Sparky je stále stejný a naopak jiná zvířátka se mění v monstra. No nebýt tohodle úletu, líbil by se mi Frankenweenie mnohem více. Zkrátka a dobře na Mrtvou nevěstu to nemá. (72 %) (14.01.2013)

Průměrná záležitost. Děj není moc zajímavý, ani nevím, pro koho by měl být vlastně určený, pro děti asi moc ne. A pro dospělé bych tam uvítal něco navíc. Takhle je to spíš takové zív. Nejvíc originální je v tom s trochou nadsázky to, že s tímhle filmem Tima Burtona nemá nic společného Johnny Depp :) (16.11.2013)