Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (597)

Šakal 

všechny recenze uživatele

Tak to nakonec vypadá, že Filip Renč nebude režisérem " 1 snímku ". Přiznávám, že tvorba tohoto režiséra mě vyjma povedeného dramatu Requiem pro panenku ponechávala doposud zcela chladným a netečným. Po tomto jeho počinu stojí již za zmínku snad pouze série reklamních spotů: Nemyslíš - zaplatíš ( kterými se dotyčný, ale sám neřídí...) Nebudu nic zastírat, k tomuto snímku jsem přistupoval se značným despektem( zvlášť po zdejších reakcích a hodnoceních ) a pustil si ho z důvodu, že bych mohl dát opět po čase šanci českému snímku a přiznávám, že největším lákadlem a zároveň zárukou kvality, byla pro mě osoba Karla Rodena. S ním udělal Filip Renč obrovské terno ( čehož si byl dozajista vědom), neboť je to právě on, kdo celý snímek táhne. Rozplývat se nad jeho hereckým projevem ( nad jeho gesty, mimikou, měnícím se mluveném projevu....), snad ani nemá již cenu. Za zmínku určitě ještě stojí přesvědčivý ( chtělo by se dodat, jako vždy ) Vladimír Dlouhý. Nesmím také zapomenout na povedenou Fairaislovu kameru. Ty ( nejen ) zasněžené pláně, to byla pastva pro oči. Co se Filipovi naopak nepovedlo a to tak, že velmi, bylo obsazení hlavní ženské herecké představitelky v podobě Lucie Siposové. Tohle byla téměř parodie na dramatickou roli. Přiznávám, koukalo se na ní, ale příjemně :o) Největší SLABINOU ( vyjma již zmiňované hlavní herecké představitelky ) spatřuji ve faktu, že snímek je dosti rozkolísaný. Je velice silný v jednotlivých částech ( fragmentech ), nikoliv tak již ve svém celku. Což je škoda, neboť měl náramně našlápnuto.... Přesto ( i vzhledem k 0 - vým očekáváním) nejsem rozhodně zklamán, ba právě naopak. Váhám mezi silným 3* nebo slabším 4* hodnocením. S hodnocením tentokráte asi počkám na porovnání s originálem z roku 37.... Ale co, jdu na 4*, ubrat můžu vždy :o) ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Vlaky...sníh...vlaky... Souhlasím s chválou technické stránky, částečně i Rodena, ale co je do (na české poměry) hezkých obrázků, když při skoro každém dialogu (zvlášť ze začátku!), to trhá uši naprosto maximálním způsobem. Nakonec nevíte, zda jsou scény komediální, či ne a ta Lucie Siposová by měla asi jít fakt spíš vařit. Filip Renč - u mě stále nejpřeceňovanější český režisér současnosti. 50%. ()

Reklama

Payushka 

všechny recenze uživatele

Je velka skoda, ze Renc tu nakousl nekolik dost slozitych temat/otazek, a i kdyz sel v nekolika pripadech do hloubky, vznikl takovy mensi "mismas". Je to o ztracene generaci? O zlu v lidech, ktere neni "na prvni poslech" slyset? O lasce lidi, kteri jsou spolu nestastni, ale bez sebe jeste nestastnejsi? Roden vyborny, Siposova nic moc, ostatni herci ve vedlejsich rolich (krome Dlouheho) strojeni a neprirozeni. Ale hezky jsem si poplakala. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Neviděl jsem původní verzi z 30. let, ani tu americkou od Huga Haase z roku 1951, takže zatím nemůžu srovnávat, ale Renčův Hlídač se mi líbil. Zasněžená krušnohorská krajina, atmosféra dvacátých let, slušný příběh, hudba, kamera a přesvědčivé herecké výkony jsou zdejší hlavní doménou. A nehrát postavu Ferdy tak zženštilý a slizký herec, byl bych spokojen maximálně. Vyzdvihl bych především krásnou Lucii Siposovou, maniakálního Vladimíra Dlouhého a samozřejmě jedinečného Karla Rodena. Ten ztvárnil válečného veterána Doušu tak přesvědčivě, že jsem mu postupem času uvěřil i to kulhání. Po většinu filmu jsem s ním soucítil a právě jeho postava vše táhne kupředu. Filip Renč se prostě přesvědčil, jak je důležité míti Rodena. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1920 a na české straně Krušných hor se píše jeden na první pohled zajímavý příběh. Jenže to by Filip Renč nemohl v některých momentech zklamat. Třeba v otravné doslovnosti, podivně zvolené hudbě nebo ve výběru herců. Zatímco výborní a poctiví Vladimír Dlouhý a Karel Roden coby těžce zkoušený člověk jsou svými zarputilými výkony jednoznačnou ozdobou režisérova asi dosud nejambicióznějšího snímku, další herce nedokáže vyburcovat k zajímavějšímu podání. Přitom Lucia Siposová a Václav Jiráček hrají tak důležité role, důvěru nejen divákovu ale jednoznačně zklamali. Samotné postavy někdy jednají zcela nepochopitelně, což by v celkovém vyznění nemuselo tak vadit, kdyby.. Kdyby Renč dokázal pořádně dramatizovat a poskládat příběh do srozumitelné formy. Nosnost příběhu pak jednoznačně ruší válečné epizodky, kterých měl režisér zřejmě dostatek a chtěl je jakkoliv do příběhu napasovat. Ono celé je to tak trochu nevyvážené. Je sice hezké okouzlovat se padajícími vločkami a nebát se balancování na hraně patosu, jenže to by se nemohlo kašlat na příběh. Nicméně je potřeba zmínit, že právě výborná výtvarná stránka ovládá většinu filmu a veškerá ladění do zimních barev je moc příjemné na oko. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (29)

  • Jedná se již o třetí filmovou adaptaci románu Josefa Kopty. (Kmotr76)
  • Ve filmu jsme mohli vidět dvě parní lokomotivy. První z nich je 310.072 (ex KkStB 97.161) vyrobená v roce 1889 firmou Krauss. Od června 1914 byla dislokována v Šumperku, pak v Praze-Vršovicích, a to až do roku 1935, kdy byla odprodána. Druhou lokomotivou je 434.1100 řady KkStB 270.300, kterou vyrobily v roce 1920 Škodovy závody v Plzni. Stala se tak první lokomotivou vyrobenou v tomto závodě. Lokomotivy tohoto typu byly později nejvíce rozšířené na Moravě. Jednalo se o výkonné lokomotivy pro nákladní dopravu, ale například v okolí Hlučína byly nasazovány i na těžké osobní vlaky. Ani jeden z těchto dvou typů lokomotiv není uváděn na této trati jako běžně požívaný v provozu, a to zejména z důvodu horského charakteru tratě, kde nejvyšší převýšení činí až 20 promile. Před první světovou válkou zde byly nasazovány „čtyřkolky“ (4 hnací nápravy) a jednalo se tak o lokomotivy rakouského označení IV (ČSD 412.0, 422.1, 413.1). Svou práci na těchto horských tratích odváděla po roce 1920 i lokomotiva 414. Pro zvyšující se náklad však bylo třeba vyvinout lokomotivy o větších výkonech. Byly zde tak nasazeny lokomotivy s pěti hnacími nápravami (524.0 a zejména 524.1, která se stala symbolem této železnice) a některé osobní vlaky zde byly taženy lokomotivami 423.0. (Dymnik)
  • V čase 1:10:38 je možné spatřit, že člen posudkové komise (Petr Pelzer) nosí moderní bezrámové brýle. Ty se ve 20. letech 20. století nevyskytovaly. (Snickors)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno