Guard No. 47
Režie:
Filip RenčKamera:
Karel FairaislHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Karel Roden, Lucia Siposová, Václav Jiráček, Vladimír Dlouhý, Norbert Lichý, Zdeněk Dušek, Vladimír Kulhavý, Luboš Veselý, Zuzana Šavrdová, Radka Fidlerová (více)Obsahy(1)
Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (29)
- Hříšnou dvojici zde tvoří Václav Jiráček (Ferda) a Lucia Siposová (Anna Doušová). Tito dva herci rovněž ztvárnili mladý pár v dobrodružném drama filmu Na vlastní nebezpečí (2007). (Nick321)
- Nákladní železniční vozy pro natáčení zapůjčil depozitář Národního technického muzea v Chomutově. Parní lokomotiva 310.072 byla zapůjčena z výtopny Plzeň a parní lokonmotiva 434.1100 s osobními vozy z Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka. Mechanické závory přejezdu u strážního domku hlídače Doušy byly zapůjčeny z Muzea Zubrnice, stejně jako historická inspektorská drezína a ostatní historické rekvizity. (Dymnik)
- Převážná většina záběrů při jízdách parních lokomotiv byla natočena na trati Chomutov–Vejprty nebo přímo v dopravně Kovářská. Záběry, ve kterých je vidět tunel, byly natočeny u obce Jarov na trati Praha–Vrané n. Vltavou–Dobříš a v tomto úseku byly natočené také scény přímo v železničním voze. (Dymnik)
- V čase 00:10:24 vidíme vzdalující se lokomotivu 434.1100. Na tomto záběru jede lokomotiva tendrem napřed (jsou vidět její dýmniční vrata) a rovněž vidíme rozsvícené bílé lucerny. Lucerny se často přendavaly z jednoho konce lokomotivy na druhý podle toho, jakým směrem jela. Koncová návěst byla tvořena lucernou s červeným sklem. Vzhledem k tomu, že se jedná o stroj s otevřenou budkou, nebyla by jízda „po uhlí“ žádná slast. (Dymnik)
- Ve filmu jsme mohli vidět dvě parní lokomotivy. První z nich je 310.072 (ex KkStB 97.161) vyrobená v roce 1889 firmou Krauss. Od června 1914 byla dislokována v Šumperku, pak v Praze-Vršovicích, a to až do roku 1935, kdy byla odprodána. Druhou lokomotivou je 434.1100 řady KkStB 270.300, kterou vyrobily v roce 1920 Škodovy závody v Plzni. Stala se tak první lokomotivou vyrobenou v tomto závodě. Lokomotivy tohoto typu byly později nejvíce rozšířené na Moravě. Jednalo se o výkonné lokomotivy pro nákladní dopravu, ale například v okolí Hlučína byly nasazovány i na těžké osobní vlaky. Ani jeden z těchto dvou typů lokomotiv není uváděn na této trati jako běžně požívaný v provozu, a to zejména z důvodu horského charakteru tratě, kde nejvyšší převýšení činí až 20 promile. Před první světovou válkou zde byly nasazovány „čtyřkolky“ (4 hnací nápravy) a jednalo se tak o lokomotivy rakouského označení IV (ČSD 412.0, 422.1, 413.1). Svou práci na těchto horských tratích odváděla po roce 1920 i lokomotiva 414. Pro zvyšující se náklad však bylo třeba vyvinout lokomotivy o větších výkonech. Byly zde tak nasazeny lokomotivy s pěti hnacími nápravami (524.0 a zejména 524.1, která se stala symbolem této železnice) a některé osobní vlaky zde byly taženy lokomotivami 423.0. (Dymnik)
- Horská železniční trat Chomutov–Vejprty, na níž stojí v kilometru 25,376 (úsek Křimov–Vejprty) vpravo při vjezdu do stanice Kovářská „Wächterhaus“ Josefa Doušy (Karel Roden), v roce 2022 oslavila 150 let od zahájení provozu. (Dymnik)
- Záběry z městečka se natáčely v Zubrnici, konkrétně můžeme vidět náměstí, sochu sv. Jana Nepomuckého, místní kostel a hospodu. (ALchemik)
- Jedná se již o třetí filmovou adaptaci románu Josefa Kopty. (Kmotr76)
- Karel Roden (František Douša) získal roku 2009 za svou roli cenu diváků na festivalu českých filmů Finále v Plzni v kategorii nejlepší herecký výkon. (JoranProvenzano)
- Film získal roku 2009 cenu diváků na festivalu českých filmů Finále v Plzni v kategorii nejlepší film. (JoranProvenzano)
- O obsazení Karla Rodena režisér Renč uvažoval ještě před natáčením, ostatní herce vybral až během castingů. (DorianGreene)
- Renč chtěl původně natočit film v podzimní sychravé atmosféře. Druhý natáčecí den v polovině listopadu však začalo sněžit, a tak štáb riskoval pokračováním natáčení na sněhu. (DorianGreene)
- Filip Renč čekal sedm let, než se na něj v programové skladbě České televize našlo místo. (DorianGreene)
- První, kdo zfilmoval román Josefa Kopty „Hlídač č. 47“, byl Josef Rovenský v roce 1937. Další zpracování natočil Hugo Haas. Ten si ve filmu Pickup kromě režírování i zahrál hlavní roli. Příběh zasadil do Spojených států, kde se film také natáčel. (kowalski)
- Ještě před uvedením do kin v ČR o film projevily zájem filmové festivaly Toronto, Sundance a Berlín. (Taninaca)
- Scény kolem Doušovy vechtrovny vznikaly v Krušných horách na nádraží Kovářská, které leží na železniční trati mezi Chomutovem a Vejprty. Natáčelo se zde v listopadu roku 2007, a to v provozních přestávkách, neboť ve všední dny zde jezdily ještě tři páry osobních vlaků. V Hlídači č. 47 využil Filip Renč i nedaleké poutní místo v Ostré. (zdeny99)
- Český lev 2008: Střih (Jan Mattlacha), Vedlejší mužský herecký výkon (Vladimír Dlouhý) a Hlavní mužský herecký výkon (Karel Roden) (M.B)
- Rozpočet nepřesáhl 30 milionů korun. (hippyman)
- Film vznikl výhradně v produkci České televize. Jde tak o první snímek ČT po dlouhých 10 letech, jdoucí do kin. Ta byla naposledy hlavním producentem v případě baladického dramatu Hanele Karla Kachyni. (hippyman)