Nastala chyba při přehrávání videa.
  • triatlet
    *****

    V pomalejším úvodu mi hudba Jiřího Škorpíka evokovala Forresta Gumpa. Přišla mi k tomu psímu počasí a celkové baladické atmosféře taková moc uhlazená. Ale třeba bylo jen cílem předložit vyprávění příběhu, který postupně graduje. Ve finále i hudební podtext koresponduje s dějem - hlavně při Doušových záchvatech. Herecky bravurně zvládnuté - od válkou poznamenaného Douši (charismatický Roden), přes nešťastnou Doušovou (civilně přirozená Siposová), slizského kostelníka (přesvědčivý Dlouhý) až po zakomplexovaného hrobaře (Jiráček). Všichni z ústředního "obdelníku" se navzájem pozorují v okně - začíná to šmírujícím kostelníkem u márnice, pokračuje u vechtrovny, kdy nejdřív Douša po očku nakukuje, jak rodí jeho žena, a následně tam přibíhá kostelník, aby koukal na "šťastnou rodinku". A závěrečný vrahův pohled z okna auta... Vůbec všichni herci dokázali zahrát i pouze očima. takže bylo škoda, že Douša musel křičet, že slyší. Naturalistické záběry z bojišť 1. světové války. Nejúchvatnější scéna: setkání hospodského Douši v plné putyce se svým Osudem. Renč se zase projevil jako perfekcionalista.(13.12.2008)

  • Adam Bernau
    **

    Klady: Roden, příběh a krásná šoustačka v márnici. Snad ještě Dlouhý, ale jeho talentu je na tak hloupě černobílou postavu (pokrytecký vilný kostelník) škoda. Celkově zklamání. Hezky se na to dívá, ale na to, že má jít o psychologické drama, je to celé hrozně plytké, postavy jsou nepřesvědčivé. Pouze můžeme tušit zajímavost, sílu a hloubku knižní předlohy (kterou neznám, takže netuším). Třeba u klíčové postavy hrobníka by mě zajímalo, jestli je to takový ubožáček a dement už v knize nebo až tady ve filmu (a jestli ho takového chce režisér mít, nebo ho jen já tak vidím). Pokud jde o Hlídačovu ženu, tak vůbec netušíme, kde se berou zvraty jejích postojů a chování. Jistě, je to postupující frustrace ze soužití s psychicky narušeným Hlídačem, ale o jejím vnitřním vývoji nevíme nic - vždycky se z ničeho nic změní ve svůj opak (neřekl bych ovšem, že na vině je její představitelka). Pouze dva silné momenty (krom už zmíněné scény v márnici): Když se Hlídačovi náhle vrátí sluch a v závěru, když ho navštíví jeho "Osud" - ale tato scéna je tady úplně přebytečná, proto paradoxně jen podtrhuje plytkost celého filmu. Dává však tušit, že knižní předloha možná stojí za to a asi si zasloužila kvalitnější zpracování. Když shrnu všechny své dojmy, tak myslím, že pokud si tento režisér (Renč) uvědomí, že na "hluboké" filmy nemá a bude se napříště zaměřovat na filmy stavějící na povrchové obraznosti, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl.(24.2.2011)

  • Bebacek
    ***

    Herci nejsou špatní, ale celé je to takové přepjaté. Především ten konec je nesnesitelně patetický. A ta hudba...kdyby se na ni Renč vykašlal, udělal by líp. Syrovost by Hlídačovi sekla mnohem víc. Takto je to takové melodramatické rozjímání postrádající psychologickou hloubku. Slabší průměr, ale Vánoce se blíží, tak budu hodná.(16.12.2008)

  • tahit
    ***

    U kanónu stál a pořád ládo ládo ládoval, ponuré zvonění bizarní postavy hned od začátku filmu působí stísněnou atmosférou a lesklé vodní krůpěje bičovali v nečase přijíždějícího vysloužilého vojáka z první světové války, který přichází se svou ženou na osamělou nádražní stanici číslo 47, obzvlášť vynikající jsou záběry přitažlivě krásné přírody Krušných hor. Jediná postava chtě nechtě, která mě zaujala a má tu svoje vyvolené místo je skvělý Karel Roden nejmladší, který umí i zahrát potmě. Vlastně mi ani nevadila tolik zvláštní nejednotnost herců, ale čeho je moc, toho je příliš. Takřka neustále se vracející rušivé momenty scén prolínajících se obrazů vzpomínek z války, to mi tedy vadilo. Závěrem malá připomínka, je nesporné, že vůbec největší přínos režiséra Filipa Renče je, že ve svých filmech umí slušně navodit silnou až pitoreskní evokaci prostředí a hlavních postav.(18.4.2009)

  • D.Moore
    **

    Karel Roden - dobrý. Vladimír Dlouhý - dobrý. Václav Jiráček - otřesný. Lucia Siposová - dobrá jen na pohled. Kamera - krásná. Hudba - obstojná. Režie - tradiční Renč, čili nepříliš zajímavá slabota. Tenhle film si dovedu představit ve 20.00 v neděli na ČT1, zkrácený na hodinu a půl, popřípadě dvojdílný. Do kina se nehodil. Dvě a kousek.(28.8.2009)

  • - Film získal roku 2009 cenu diváků na festivalu českých filmů Finále v Plzni v kategorii nejlepší film. (JoranProvenzano)

  • - Když pomineme muzikál Rebelové (2001), pro Filipa Renče se jedná o teprve první adaptaci historické látky, kterou natočil. (hippyman)

  • - Karel Roden jakožto válečný vysloužilec, jenž ztratil sluch, neměl k ruce žádného odborného poradce a ani se s nikým, kdo neslyší, neradil. (hippyman)