Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Douša (K. Roden) se vrací z první světové války s přáním po válečných útrapách prožít v poklidu spokojený život s mladou manželkou (L. Siposová) kdesi v zapomenutém kraji, v drážním domku u železniční trati. Sžívání dvojice je však při složitých psychických i fyzických problémech hrdiny (který načas ztrácí sluch) nesnadné… Jednoho dne Douša zabrání mladému muži skočit pod vlak. Zachráněný muž – hrobník Ferda (V. Jiráček) – se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. Ačkoliv se Doušovi sluch za určitý čas vrátí, předstírá i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády. Ovšem pravda je nebezpečná zbraň… Román Josefa Kopty Hlídač č. 47 vznikl v roce 1926 a byl kritikou označen za jeho nejlepší dílo. Poprvé byl zfilmován už v roce 1937 režisérem J. Rovenským s J. Průchou v titulní roli. V roce 2008 vznikla v České televizi jeho nová filmová verze – tentokrát zpracoval předlohu zkušený televizní autor E. Verner, který ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, jenž, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Filmový scénář režiséra F. Renče, na kterém spolupracoval se Z. Zelenkou, podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (596)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tak Filip Renč přece jenom umí točit filmy... Psychologické rovině románu Josefa Kopty sice zůstal dosti co dlužen, ale svůj zploštělý románový ponor rozvrstvil v působivém příběhu vojenského vysloužilce Františka Douši, který je státem odměněn za své služby místem vechtra, železničního hlídače. Z filmu zcela nevymizel ani fakt, že autor románové předlohy byl významným představitelem legionářské literatury, flashbacky ozřejmující trauma první světové válka jsou podstatnými pilíři snímku. Stejně jako mrazivě zimní atmosféra evokující skrytou podstatu venkovského života, tolik odlišnou od Hálkovské idylky, vynikající klavírní hudební doprovod a herecký výkon Karla Rodena. Hlídač č. 47 je překvapivě dobrým a silným filmem, minimálně na poměry české polistopadové kinematografie...(coby remake původní filmové adaptace z roku 1937 nemohu hodnotit, protože jsem ji ještě neviděl) ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Navzdory všem těm chybným prohlášením Renče a podivnému PR České televize, vznikl film, který stojí za pozornost. Renčova verze je naštěstí zcela odlišná od předchozích adaptací Rovenského a Haase. Rozdíly můžeme najít ve všech rovinách od situování do zimní krajiny, akcentace bojů v zákopech přes zcela jinak vykreslený vztah mezi Doušovými, chybí dokonce jejich starší syn a velmi důležité jsou prostory hostince a hřbitova. Z kramáře se stal hrobař a velký prostor získal zestárlý ministrant. Přesto hlavní motiv zůstává, tísnivá atmosféra také, ale motivace jednání hlavních postav jsou více přiblížené dnešku. Morálka skutečných venkovských lidí 20. let 20. století je dnes už širším vrstvám nesrozumitelná. Film kromě krásných obrazů nabízí také výtečné výkony Rodena a Vladimíra Dlouhého, bohužel jejich spoluhráči Siposová a Jiráček jsou velmi slabí. Siposovou se alespoň podařilo stylizovat, ale Jiráček se nikdy skutečným hercem nestal, ačkoli příležitostí měl mnoho. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Roden je machr. Znovu mne v tom utvrdil. Ta scéna jak se potácí ohlušen výbuchem v bahně mezi padlými vrávorajíc... Tu by prostě zahrál jenom ten, komu štáb odpálí za zády muniční sklad, nebo Roden (ovšem ten jen tak v kulisách). Další kdo mi sedl byla slovenská kráska Lucia Siposová, že které jsem paf, kdykoliv ji vidím a to nemusí být nutně nahá! :-) Je to neuvěřitelně zajímavý typ, pro stříbrné plátno obzvláště a jsem rád, že to už zjistili i v zahraničí. Holt bratři Slováci mají krásné ženy o tom žádná! Ta těžko zadržovaná vášeň co se z ní drala aúúúúú !!! :-). jen mi vadila její čeština, pokud ovšem nebyla dabovaná. Ostatní herci ve filmu byli fajn a ačkoliv nevím ani proč Jiráčka moc nemusím, tady mi v té roli hajzlíka kopajícího hroby celkem sedl. Moc jsem si užíval prostředí a opravdovou zimu. jsem rád, že se to točilo na skutečném sněhu a herci neběhali v pěně což je skoro vždycky poznat. Úplně jsem cítil tu kosu, když Roden točil klikou závor ! Ty zasněžené koleje i vláčky byly také skvostné. Až do teď mi příběh zůstal utajen i zápletka a tak jsem si děj celkem užíval neošizen o překvapení. Je smutnou skutečností, že se po válce mnoho z těch co přežili potýkalo s podobnými problémy. Následky yperitové otravy, hluchota z minometných a dělostřeleckých výbuchů, problémy s hybností po amputacích i ,,obyčejný'' posttraumatický syndrom projevující se ,,okny'', třasem a nočními můrami... Ten poslední z jmenovaných následků uznala lékařská věda až ke konci války, do té doby se bral jako simulace a nejeden voják kvůli tomu dokonce skončil před popravčí četou či ve vězení jako zbabělec. Roden měl kombinaci obojího. S údivem jsem zjistil, že kratičké flasbacky z fronty nepůsobí vůbec hloupě a že jsou celkem koukatelné, škoda těch pyro-výbuchů za Rodenem. každou chvilku tam něco blaflo, udělal se ohnivý hřib a nic... Výbuch granátu vypadá jinak. Ale budiž. Ačkoliv film končil na ČT Art v 0:20, celkem svěže jsem jej dokoukal a v závěru jsem musel uznat, že toto je první Renčův film, který se mi líbil. Asi to bylo hodně hlavním hrdinou a jeho výkonem, ovšem i toho si vybral Renč. A tak dávám za panáky kmínky. * * * * ()

swamp 

všechny recenze uživatele

Renč naprosto přestřelil, nedaří se mu vyvolávat jakékoliv emoce (ač se Roden, který je jediným světlým bodem filmu, snaží sebevíc), přestože by to hrozně chtěl. Nezajímavá kamera a hudba vše podráží, a tak tu zůstává opravdu jen postava Josefa, kolem které se točí zbylé postavičky (dobrá, ještě Dlouhý a Lichý stáli za to). ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Patrně nejlepší film Filipa Renče a první svého druhu, u kterého jsem po zhlédnutí necítil potřebu křepčit v tanečním kroku nebo uspokojit své nákupní choutky. Jenže nic naplat, nemám tohohle režiséra v lásce právě pro jeho klipovou a především reklamní estetiku, takže to při nejlepší vůli na čtyři hvězdičky nevytáhnu. Neubírám snímku slušné řemeslo, dobrou kameru nebo soundtrack, ale přijde mi, že režisér stále hraje na efekt, takže postavy trošku přehrávají, ukazují až příliš vyhraněné emoce, hudba i obraz až příliš okatě útočí na divákovy smysly - a možná jsem jen zaujatý, protože mi prostě nesedí Renčovy politické a lobistické kontakty a kšefty. Celkový dojem: 60 %. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (29)

  • Ve filmu jsme mohli vidět dvě parní lokomotivy. První z nich je 310.072 (ex KkStB 97.161) vyrobená v roce 1889 firmou Krauss. Od června 1914 byla dislokována v Šumperku, pak v Praze-Vršovicích, a to až do roku 1935, kdy byla odprodána. Druhou lokomotivou je 434.1100 řady KkStB 270.300, kterou vyrobily v roce 1920 Škodovy závody v Plzni. Stala se tak první lokomotivou vyrobenou v tomto závodě. Lokomotivy tohoto typu byly později nejvíce rozšířené na Moravě. Jednalo se o výkonné lokomotivy pro nákladní dopravu, ale například v okolí Hlučína byly nasazovány i na těžké osobní vlaky. Ani jeden z těchto dvou typů lokomotiv není uváděn na této trati jako běžně požívaný v provozu, a to zejména z důvodu horského charakteru tratě, kde nejvyšší převýšení činí až 20 promile. Před první světovou válkou zde byly nasazovány „čtyřkolky“ (4 hnací nápravy) a jednalo se tak o lokomotivy rakouského označení IV (ČSD 412.0, 422.1, 413.1). Svou práci na těchto horských tratích odváděla po roce 1920 i lokomotiva 414. Pro zvyšující se náklad však bylo třeba vyvinout lokomotivy o větších výkonech. Byly zde tak nasazeny lokomotivy s pěti hnacími nápravami (524.0 a zejména 524.1, která se stala symbolem této železnice) a některé osobní vlaky zde byly taženy lokomotivami 423.0. (Dymnik)
  • Renč chtěl původně natočit film v podzimní sychravé atmosféře. Druhý natáčecí den v polovině listopadu však začalo sněžit, a tak štáb riskoval pokračováním natáčení na sněhu. (DorianGreene)
  • Původně se počítalo s televizním scénářem, ale později bylo rozhodnuto připravit scénář pro kina, Filip Renč a Zdeněk Zelenka ho upravili do filmové podoby. (Elisebah)

Reklama

Reklama