Normal

Poněkud pomíjivý příběh. Na českém poli naprosto vyjímečný, o tom není sporu, kamera byla úžasná a plejáda neohleděných herců je také jednou z kvalit, avšak musím říct, že scénář malinko pokulhává. Normal měl být příběhem vraha a ne jeho obhájce. Promítání jsem si ale vychutnala. Mrazilo mě, naskakovala mi husí kůže a vizuální stránky jsem se nemohla nabažit. (25.03.2009)

Většina lidí čekala mrazivý thriller, nakonec z toho je spíše ambiciózní umělecký film. I tak se mi to ale hodně líbilo. Je sice fakt, že příběh je stejně jako u Restartu úplně jednoduchej a Ševčík se někdy nechává možnáaž moc unést a scény jsou tak zbytečně dlouhý. I tak jsem se ale nenudil, dialogy výborně odsejpaj a i když to třeba Ševčík v některých scénách nezvládá, tak jsou zde i jiné aspekty, které to drží v nadprůměru. Technická stránka je bez debat úžasná a u nás nemám obdoby. Kamera prostě nemá chybu a lepší skladatel než Muchow se u nás v poslední době asi nevyskytuje. Herci jsou také výborní. Milan Kňažko na sebe strhává pozornost od první scény, Pavel Gajdoš příjemně překvapil a Dagmar Havlová také nic nezkazí. Celkově vlastně vznikl "jiný" český film, ale jinak než jsme ze začátku mysleli. I tak jsem ale velice spokojen, Ševčík je stále asi největším českým režisérským talentem a klidně se na to kdykoliv kouknu znova. Což si u moc českých filmů z posledních let neřikám. (28.03.2009)

Zajíměvě a netradičně natočené, ale například technické záležitoti typu "zpomalovačky" film v mých očích naprosto shodily. Podobné vymoženosti mi do doby, kdy se příběh odehrává prostě nesedí. I přesto, že jsem měl tu možnost vidět film s osobním úvodem režiséra a následnou diskuzí po projekci, nezanechal ve mně téměř nic. Zábava příjemná, ale prázdná. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

Na českou tvorbu nesmírně netypický film. Barevná stylizace, podmanivá hudba, neokoukané herecké obsazení, netradiční kamerové úhly... Až jsem občas měla pocit, že to Ševčík se svým záměrem být vekrze originální a novátorský přehání. Při počátečních scénách s přijíždějícími auty a Kňažkem v kostele jsem skákala nadšením, při zvláštních záběrech na polovinu Gajdošova obličeje či na Kňažkovy vlasy odkudsi shora přes mříže už o poznání méně. Možná je to jen můj osobní pocit, jenže zatímco většinu českých filmů se zajímavým scénářem zabíjí neoriginální provedení, Normal se snaží vybroušeným zpracováním s až uměleckým nádechem kompenzovat mezery ve scénáři. Ne, že by námět nestál za nic, po přečtení první věty z oficiálního textu disributora ("skutečný případ masových vražd, které ve 30. letech minulého století otřásly celou Evropou") a shlédnutí traileru jsem začala věřit v lepší zítřky českého filmu. Bohužel upoutávky nasadily tak vysokou laťku, že ji celý film dohromady nedokázal překonat. Sama nevím proč. Jednotlivé scény fungují perfektně (pejskek se třesoucíma tlapkama, povídání o prasatech, seznámení Kurtena s Marií - jak je dobře, že už Dagram Havlová není první dáma - Justusova rvačka s otcem Kristýnky...), jako celku jim ale něco chybí. Jako by vybroušené detaily a pečlivé audio-vizuální zpracování jen zakrývaly chyby někde jinde. Mám pocit, Normal by se hezky vyjímal na nominačním papíře ve všech kategoriích Českého lva. Až na ty hlavní. (28.03.2009)

Velmi chladný film, ze kterého vám nejvíc utkví skvělý Milan Kňažko a jeho historka jak mrdal prase. Inspirace německým expresionismem je zřejmá, ale její archaickost je pryč. Ve filmu je dost artových (nemám to slovo rád, ale je výstižné) částí. Konkrétně např. černobílý "výčet" obětí promítající se na těle Dagmar Havlové. Že by se jednalo o jakési uvědomění si Kurtenovy viny a nutnosti žít s ní, sdílet jí s ním tím že je jeho žena? Nevím, filmový jazyk může být interpretován mnohými způsoby. Mnohokrát se vyskytují záběry, jak Gajdoš čumí někam nahoru a Dagmar se zas furt otírá o zeď. Hodně se mi líbil zvuk a celkem i ta Muchovova hudba. I když písnička v bordelu, která byla jak vystřižená z repertoáru Ecstasy of Saint Theresa (jinak scéna s bordelem se mi líbila velmi) mi přišla trochu moc. Ta experimentálnost mohla jít chvíli stranou a mohli tam dát dobovku. Co se týče děje, tak mi bylo nesympatické úsilí obhájce udělat z Kurtena blázna, aby se vyhnul rozsudku smrti. Závěrečné zamyšlení nad krutostí normálních lidí a řečnický odkaz na nacisty mi nebyl zcela jasný. Chtěl snad básník říct, že žijem ve světě, kterej stojí za hovno a všichni jsme v podstatě někdě v hloubi duše perverti? Asi jo. Co se týče mýho názoru, tak Kurtena bych odstřelil hned a všechny tadyty hnusný perverzáky bych zabíjel. Normální či nenormální. Duševní porucha pro mne není omluvou, dělá z člověka tvora ještě mnohem nebzpečnějšího. Ale to už asi patří jinam. (28.03.2009)