Romeo × Juliet

Když jsem tohle začal sledovat, očekával jsem japonské zpracování Romeo a Julie. Ve skutečnosti krom romantiky a pravého "Shakespearova" příběhu jsem se dočkal fantasy remaku s ponechaným romantickým prvkem a určitými důležitými momenty. I když tenhle seriál má 24 dílů, tak se mi pořád zdá, že autoři si ukousli až příliš velké sousto, aby mohli rozvést celý příběh pořádně a navodili tak ještě lepší atmosféru. Nemusím ani zmiňovat, že je to spíše vedeno na širší publikum (pohádkově), což bych tu viděl i tak trochu ke škodě. Když připočítám onen fantasy prvek, tak z toho alespoň není jen čistě hořký tragický konec, ale hořkosladký konec. Jediné, co bych k tomu dodal jako mínus, je to, že tu jaksi chybí pozadí toho Ascalonu, které je tu odbyté jen několika momenty, ze kterých si člověk příliš neodnese. Dále musím uznat i to, že na to, že je to japonské zpracování, tak se celkem dobře snažili udržet evropskou kulturu, ale přesto tam byl vidět sem tam nějaký ten japonský zvyk. V závěru co se týče animace, tak tam nemůžu až příliš hodnotit dobře než slabší průměr, ale na druhou stranou hudební stránka se jim povedlo hodně dobře, kdy vždy vystihovala tu správnou atmosféru. (02.07.2015)

tak zatial najslabsi anime, ktory som videla. Prilis vela romantickych dristov okolo, malo akcie, malo mystickosti a aj ta co bola, sa ukazala az na konci a neprelinala sa celym dejom, co bola skoda. a este do toho shakespearov jazyk, to sa fakt hodi len do divadla. anime a shakespeare nejdu dokopy. slabe dve ** (15.09.2009)

Téma Romea a Julie je natolik nadčasové, že se s ním dá dělat prakticky cokoliv, a to dokazuje i tento seriál. Jednoduchou zápletku, kterou zná každé dítě základní školy, zde tvůrci umístili do fiktivního středověko-podobného světa Neo Verony. Znepřátelenost rodů byla hned na začátku kulminována vyvražděním Kapuletů Montekem, přitom příznivcům těch prvních se podařilo zachránit pouze dvouletou Julii. S nevědomím krutého osudu jejích rodičů se dívka dožila 16 let a potkala trochu idealistického, trochu naivního chlapce Romea, též syna vraha Kapuletů. Romance těchto dvou lidí je jakousi červenou linií seriálu, ovšem není tou hlavní, což tvůrci mohli natáhnout na krásných 24 dílů. Některé části jsou trochu nudné a nezajímavé, u některých zase ani nemrknete, včetně závěru nevyjímaje. Některé motivy mi byly dost povědomé – Zorro, osud princezny Anastázie, Evangelion, a popravně ani nevím, jestli to mám seriálu vyčítat či naopak, protože nakonec je to úplně jedno. K pozitivům přidávám moc pěknou a dynamickou animaci, příjemnou hudbu a celkově povznášející dojem. Stoprocentně 70%, subjektivně o pár procent víc. (29.05.2012)

Je tomu už 14 let, kdy Montekové vyvraždili klan vládnoucí rodinu Capuletů. Celý až na pár služebníků a dceru Julii. Ta se po letech chápe meče, připravena zbavit Monteky neprávem nabyté moci a osvobodit město Neo Verona od útlaku. Jasnou motivaci však Julii zkazí její setkání s Romeem Montekem. Romeo totiž neodpovídá její představě zhýralého tyranského synka, naopak je laskavý, odvážný spravedlivý a citlivý. Že se do sebe zamilují, je jasné už z názvu seriálu... Snad nejklasičtější tragédii o zapovězené lásce anime háv poměrně sluší. Že se děj odehrává na létajícím kontinentu, že se všichni prohánějí na pegasech a Julie je velmi emancipovaná, to všechno jsou jen drobnosti, na které se dá snadno zvyknout. Postavy jsou dvojího druhu. Ty hlavní jsou prokresleny poměrně věrně - na konci příběhu dobře chápeme, proč jsou jaké jsou a jednají tak, jak jednají. Postavy vedlejší jsou kolikrát jen do počtu a z nich nejhorší jsou postavičky komické, jimž vévodí Willy, karikatura samotného Williama Shakespeara. Naštěstí je nepodařených pokusů rozesmát diváka poměrně málo, i když je to hlavně tím, že samotných pokusů o vtip je poměrně málo. Snad jen na začátku jich je příliš. Ostatně prvních zhruba pět dílů je obecně slabších. K postavám bych měl jednu výtku, jen málo z nich je nečernobílých a jen málo z nich prochází nějakým závažnějším vývojem. Přesto i postavu nejzápornější se tvůrci poměrně úspěšně snažili předložit jako pochopitelnou. Celý seriál je jasně zaměřen na dospívající publikum, což já osobně kvituji trochu s nepovděkem, ale těžko to tvůrcům vyčítat. Pro ty, kteří by si chtěli říct: "Tohle nemám zapotřebí, Romea a Julii už znám," musím poznamenat, že seriál se předlohy příliš pevně nedrží a jeho vyznění v závěru je... řeknu jen, že je jiné. Horší ****. (11.02.2008)

Spíše to byla jen volná inspirace Shakespearovou tragédií i jeho dalšími hrami (znám Ofélii, Shylocka i Petruchia, ti tam ale vystupovali coby kněžka, korupčník a mladičký dickensovský kriminálník), oklikou přes vykradení nápadu Zamilovaného Shakespeara. Japonci se s tím nemazali ani jinak a už v první epizodě nechali Monteky zmasakrovat téměř celý kapuletovský klan... aby se pak ale pokusili zrelativizovat postavu tyranského Monteka nejprve zprava ("pevná ruka je nutná k udržení řádu"), poté zleva (mindrák z nízkého původu). Autorům ale zjevně nestačily jen podobné posuny v postavách (ještě mnich k naprosté odpudivosti a Tybalt s Merkuciem si vyměnili strany), tak přidali úplný mišmaš motivů od sci-fi (místo děje byla Neo Verona, šutr s hodně slabou gravitací zavěšený na nebi), přes ekologickou fantasy (šutr udržoval pohromadě i při životě mýtický strom) a sociální kritiku (vztah mezi poddanými a šlechtou) až po maskované bojovníky proti útlaku i kvůli pomstě. Neměli ani problém s tím, aby v dětském seriálu akcentovali pubescentní erotiku. Ba se nebáli ani deviantních náznaků - Romeo k Julii pocítil něco už v jejím mužském převleku, její spiklenci zase ocenili, jak se umí převléknout za přitažlivou dívku (aniž by věděli, že dívka skutečně je). K tomu afektovaný Willy Shakespeare s dominantní matinkou a přes deklarovanou heterosexualitu jasný vzorec seme/uke v postavách dvojky mlčenlivého, mužného a urostlého Curia s upovídaným, dlouhovlasým a subtilním Franciscem. Zvláště když tento v průběhu seriálu udělal pár šťavnatých narážek na Curiovu sexuální askezi (i když ke konci seriálu už to bylo potlačeno). Z méně veselých tam byly zcela zřejmé narážky na dětskou i dospělou prostituci a kariéru přes postel. Kupodivu to ale jako celek fungovalo, místy to bylo zábavné, působivé i dojemné, v tématu povstání proti totalitnímu režimu aktuální i silné. Ale vadil mi tam hlavně ekologicko-náboženský motiv, protože Shakespearova tragédie je silná i bez toho, aby se ještě obalovala do jakési mystiky, zřetelně křesťanské. Byť ta je přítomna i ve hře (sejmutí dědičných hříchů sebeobětováním, najmě když to vedlo ke konci nepřátelství). // 72% (02.06.2023)