Agora

Bohužel si nemohu pomoct a dávám poměrně nízké hodnocení a to především protože mě to přišlo šíleně nudné. Jinak pěkná výprava, apod. (20.03.2011)

Toto zrejme nebude kúsok, ktorý sa zaradí na hrdé miesto v kresťanskej filmotéke, ale pravda oslobodzuje, aj keď je otázne, ako dôveryhodne je tu vykreslená, ale to prenechajme vášnivým bádateľom histórie, pre mňa je to nadmieru zaujímavé zobrazenie stretu troch náboženstiev a kultúr nie nepodobné omnoho epickejšiemu Kráľovstvu nebeskému, tu je omnoho väčší dôraz kladený na myšlienkovú stránku a na výnimočnú postavu, popravde, neviem si predstaviť v tejto úlohe nikoho iného než Rachel, takže 80%ˇ. (23.03.2011)

Celkem dobrý, jen Rachel Weisz mi na roli Hypatie nesedla ... No a co náboženství a jeho vliv na vzdělaný svět? Tak lépeji to zvěčnit nešlo ... (02.04.2011)

Chvílema mě to, přiznám se, nebavilo. A byly to chvíle, kdy se jednalo o city. Prostě se mi to do tohodle filmu nehodilo. Jinak velmi zajímavé a díky mojí averzi k náboženstvím lepší 4*... (07.06.2011)

Nezdielam asi väčšinové nadšenie týmto filmom. Má niekoľko rovín, ktoré boli spracované na rozličných úrovniach. Áno, je známe, že kresťanstvo hneď po tom, ako prestalo byť prenasledované sa stalo netolorerantným a tento stav trval pomerne dlho. Táto rovina je pomerne dobre vykreslená. Ďalšia rovina je hľadanie vedeckej pravdy Hypatiou, ktorá mňa ako výskumníka oslovila, len mi to vykreslenie pripadalo trocha schematické. A nakoniec príbeh Hypatia, Orestes, Davus je schematický a málo na mňa zapôsobil. Celkovo sa mi film páčil oveľa menej ako staršie Amenabarove snímky. (23.07.2011)

Šíření křesťanství násilím, to je to, co historii poznamenalo a celý lidský vývoj posunulo o několikset let zpět, spálením Alexandrijské knihovny, kde oheň pohltil obrovskou sumu znalostí zachované do oné doby. Film nám neustále ukazuje lidksou pomíjivost a nesmyslnost lidských nesvárů (oddalování na pohled z vesmíru). Také nám ukazuje hlavní bod díky kterému se křesťanství stalo nejrozšířenějším náboženstvím. Dává šanci nejen lidem z vyšších vrstev, ale i lidem co nic jako náboženství nikdy nepoznali, tudíž jako náboženství nenákladné se šířilo velmi rychle.Přes všechen zmatek a vypuklé davové šílenství, které při spalování nastalo, je nutné si uvědomit, že člověka dělá člověkem rozum a láska nikoliv násilí. (14.08.2011)

Neskutečně nudná slátanina o náboženství, vědě, pohanství, židovství a jedné vložce (krvavé). (27.09.2011)

Film sa snaží poskytnúť príbeh o starovekej predohre k neskoršiemu súboju v stredoveku - žeby inkvizícia versus veda? Hypatiin príbeh je našťastie nadsadený nad ostatné dejové línie, a tak sa dozvedáme viacej o tejto skvelej učenkyni svojej doby. Som človek s otvorenou mysľou vo veci viery, ale jedno mi nedalo, i keď sa to z historických análov nedá vyvrátiť. Výber hercov do rolí kresťanov, ako aj ich postáv a kresťanského komparzu, mi pripadal, ako keby ho režisér Amenábar vyberal spolu s diablom priamo z pekla. Podobne sú na tom aj scény keď kresťania rabujú a pália knižnicu. Pripadá mi to ako vpád /Atillu - Bič Boží / na slovanské územia. A koniec koncov, celá kresťanská komunita je tam predstavovaná, ako keby prvá križiacká výprava sa neodohrala až o niekoľko storočí neskôr, ale práve v tomto zaujímavom príbehu z Alexandrie. Môže byť. (08.02.2012)

Jedním slovem: působivé. Bezvadný příběh, uspokojivě propracované charaktery a emoce, které divákovi nedělá problém uvěřit. Pro Rachel Weisz mám slabost a zde mi opět připoměla, proč to tak je. Křesťanské řádění jsem prožívala se zatajeným dechem, a jelikož sama křesťan nejsem a nijak valné mínění o tomto náboženství nemám, jsem všechno, jen ne pohoršena. Režisér má můj potlesk za to, že se nebál vyjít s tímto ožehavým tématem do světa. Na konci jsem slzela. (09.02.2012)

Agora mě opravdu zasáhla, i když jsem po jejím shlédnutí upadl do mírné doprese. Znovu jsem si uvědomil, jaké zlo sebou přinášejí náboženství v rukou fanatiků (v čele s křesťanstvím), i co vše dokáže zblázněný dav nemyslících ovcí ve jménu "vyššího dobra". Navíc film vcelku věrně kopíruje historická data, v některých částech dokonce mírnějí, než byla skutečnost. (23.02.2012)

Poslední dobou se mi často stává, že film předčí moje očekávání. Agora je nejen předčí, ale dokonce nechává kdesi daleko za sebou. Pokud člověk není úplný ignorant, musí ho aspoň trochu chytit za srdce. Otázka náboženství, v tomhle případě zásadní, je zpracována velmi citlivě a myslím celkem věrohodně, nesnaží se nám vnutit jeden pohled, ani nevybízí, abychom si zvolili sami. Je těžké říct, kdo první hodil kamenem - a tady to platí doslova. Alexandrie se hroutí pod náboženskými konflikty a touhou po moci chytře maskovanou za ušlechtilé teze o Bohu, zatímco Hypatie dumá na troskách své pobořené knihovny o pohybu planet a sluneční soustavě (a to, jak to všechno vykoumá, je vážně fascinující). Rachel Weisz je skvělá, ale musím říct, že Oscar Isaac je suverénně ve vedení. Ani David nezůstává bez povšimnutí - i kdyby jen kvůli tomu finále, které se mě dotklo kdesi hodně hluboko. (20.11.2012)

Dobrých filmů o Římu není nikdy dost. A myslím tím filmů skutečně zachycujících atmosféru doby, ne akčních podívaných, které by se mohly odehrávat kdekoliv a kdekoliv. A filmů z doby pádu Říma ještě méně. Proto jsem byl za Agoru vděčný. Jistě, autorská licence zapracovala, nad některými scénami jsem se pro jejich přehnanost a očividné přehrávání ošíval, ale já jsem Amenábarovi tu Alexandrii věřil. Líbily se mi i záběry z ptačí perspektivy, které skvěle dokreslovaly základní myšlenku filmu, že rozdělit cokoliv na dobré a zlé je hodně nebezpečná iluze. (19.04.2013)

námět dobrej, herci dobří, ale celé je to jaksi placaté. (16.10.2013)

tak z tohto filmu to ide...naozaj, skutočný veľkofilm..najmä, čo sa týka uceleného obrazu podaného ako kamerou, tak príbehom . tie myšlinkey, čo vám pri tom vzadu v hlave naskakujú, to je ono. (14.02.2014)

Od tak vzrušujícího a silného tématu jsem očekával hodně, ale ke své smůle jsem byl nucen shlédnout jeden z těch pár filmů, které jsou na ČSFD z nějakého důvodu silně přeceňované, ačkoli nejsou ani inovativní, ani řemeslné, ani napínavé, ani promyšlené, ani zábavné a dokonce ani hloupě sentimentální (což vzbudí alespoň nějaké emoce - když ne laciné dojetí tak alespoň zhnusení nebo výsměch). Agora je prázdná a nudná dvouhodinová (filmová) parafráze historické situace - kdyby šlo o nenáročný hraný dokument americké produkce, nezkazilo by se nic a ani by nevadilo, že chybí jakýkoliv příběh a místo postav vidíme jen primitivní loutky s jedním a týmž výrazem (potažmo motivací, směřováním). Chápu, čím si Agora vysloužila tolik pozornosti a i mně je v tomto ohledu víc než sympatická - je to prosté sdělení o nebezpečí memetické infekce zvané náboženství a o celkem logické souvislosti mezi náboženstvím, nesnášenlivostí a násilím - zvláště při srovnání s kritickým myšlením, které - jak říká Hypatia v závěru - pochybovat musí. To je ale také vše co film nabízí, zbytek je pouhá kulisa a ilustrace. Jsem velmi rád za otevřený nesouhlas s dogmatismem všeho druhu (včetně dogmatismu ve vědě - který zde představuje ptolemaiovská tradice), jenže zde by se měly hodnotit filmy jako takové, ne kvalita jejich námětů nebo aktuálnost výpovědí. Co je tedy s Agorou tak špatně? Všechno. Jak už jsem psal, je to naprostá absence příběhu, který by vtáhl diváka do hry. Dramatický oblouk tu neexistuje. Všechno co vidíme jsou ty nejúspornější životopisy postav a popisy prostředí (Cyril je fanatik, odehrává se to v Alexandrii - jo a je tam ten maják...). Skutečné interakce mezi postavami - nula. Vnitřní konflikty - vlastně také žádné. Ano, je tu onen velký konflikt mezi náboženstvím (dogmatismem) a vědou/filozofií (kritické myšlení), ale copak jde o populárně historické video pro ZSV na středních školách? Ne, ne a ne! Má to být film a film je drama. Kdyby se tvůrcům podařilo spojit tuto ideovou rovinu s životem postav, bylo by vyhráno. Pokus o zdramatizování epistemologické rozepře nevyšel a rádoby efektní zoomy z vesmíru na tom nic nezmění - jejich zapojení je sice pochopitelné, působí však jako nouzové záplaty na vetchém hávu, pod nímž se nic neukrývá. Nakonec ještě k tzv. "feministickému" aspektu filmu. Hypatia pro mě je velká hrdinka, je to krásný symbol a důkaz toho, že žena neměla v dějinách jen podřadné postavení, i když ani ona to určitě neměla lehké. Inteligentní a rozhodnou hrdinku ve filmu však více tvoří um a krása Ráchel Weisz, než promyšlený scénář, který ji přisuzuje plochou masku ctnostné a apathické filozofky, což mi nijak nevadí (proč by taková opravdu neměla být?), bohužel bez dalších vztahů a motivací to jaksi příliš trčí, prostě bez příběhu do kterého by zapadla, vypadá Hypatia místy jako naivní oběť vykloubených časů - ne jako aktivní a sebevědomá žena, která bojuje proti hlouposti a zlu. (17.04.2014)

zajímavý film. Tématicky mi nepřišel nijak zvlášť zajímavý a docela jsem zvažoval, jestli se na to mám podívat, ale zkusil jsem to a nelituju. Tyto historické látky často bývají zpracovány nudně, rozvláčně a problematika náboženských střetů mě nijak extra neoslovuje. Tohle zpracování ovšem bylo kupodivu poutavé, náboženskou ideologií divák nebyl zahlcen, bylo jí jen tolik, kolik bylo pro pochopení souvislostí nutné. Na osudech Hypatie bylo hezky znázorněn nástup fundamentalisticky se chovajících křesťanů, což nutně muselo ovlivnit zásadním způsobem životy všech obyvatel. Nenásilným způsobem zde bylo krásně ukázáno, jak nebezpečná může být každá víra, ideologie, přesvědčení, která se stane fanatickou a strhne davy. Ve jménu této víry jsou pak páchány ty nejhorší zločiny. Osobně jsem zde cítil jistou paralelu s islámem, který ve své radikální podobě si počíná úplně stejně jako křesťané tehdy. Možná islamisté pouze vyčkávají a vyhlíží vhodnou příležitost, kdy budou moct zásadním způsobem vstoupit do světových dějin. Je to taky o postavení ženy v tehdejší společnosti, o střetu vědy a tmářství, v neposlední řadě i o citech. Nepodbízivý snímek, který přitom disponuje silným a poutavým příběhem. Amenábar dokázal z těžkého a pro mě celkem nezáživného tématu stvořit výbornou, napínavou podívanou, s krásně postupně houstnoucí atmosférou. Velmi vydařené (07.06.2014)

Mám sto chutí jít ven a proplesknout pár křesťanů. Jak je možné, že po tom všemu zlu, co (jakykoliv) "bůh" napáchal, tomu ještě někdo věří. (30.03.2015)

Agora je výpravný, emocionálně strhující příběh o odvážné ženě, která byla pro lidské vědění ochotna riskovat vše. Amenábar se naštěstí zaměřuje hlavně na její příběh a historické skutečnosti, než aby nám polopaticky vysvětloval, že náboženství je absolutní zlo... to už si musí každý divák po zhlédnutí filmu přebrat sám. Ano nezbývá než souhlasit s tímto komentářem KevSpa a jen dodat: "Nebyl by svět hezčí místo bez veškerého náboženství, které plodí jen a jen zlo!" (29.05.2016)

To je hnus, velebnosti... PS: Natočeno militantním ateistou... (23.08.2016)

Minimálně každý šovinista by měl Agoru vidět. Aby dostal další s nespočetných důkazů, jak bylo v historii s ženami jednáno nepoctivě, urážlivě a velice snadno se staly terčem zlých emocí svého okolí, ač to přitom byly ženy třeba vzdělané a hlavně nevinné. Ale to se děje i dnes v některých zemích, kde ženy jsou podřízeny mužům. No každopádně to bylo hodně těžké téma a silně emotivní. (27.08.2017)