Milk

Takže homosexualitu neuznávám, ale zato Penna jo a musím říct e i přes ne moje oblíbené téma, a film o hlavním protestantovy proti gayum, jsem nechtěl ani vidět, ale tak jsem se jednou přemluvil a světe div se.... Líbilo se mi to, i když jsem chtěl dát jen 3* ale prostě Penn je borec. A Sant je zručnej filmař. Ale taky je pravda že bych se na film znova už nepodíval. Zvláštní film. (04.06.2011)

Průměrně natočený životopisný film s pěknou dobovou stylizací a velmi černobíle napsanými postavami. Nicméně výborní herci v čele s Seanem Pennem vytahují Milk do nadprůměru a vůbec celý film mě zase o kousek víc přesvědčil o tom, že USA je jedna z těch nejpuritánštějších a nejkonzervativnějších zemí vyspělého světa. (01.05.2009)

Nápadité to jistě je, ale mě to skutečně nebavilo. Sean Penn do toho možná dal všecko, ale tahle role rozhodně krade část jeho duše, kdoví jestli ne všecku, vždyť podívejte se na jeho fotku tady v databázy, ten nemohl přeci hrát Harveye Milka, a ba ano, on to dokázal, a dokázal to opravdu výborně, jen jak řikám, ztratil z toho kus svého velkého já, a já měl co dělat abych to dokoukal. Jinak příběh jako každý jiný, poslední dobou jich zase kolem sebe vidim mraky, samá autobiografie, a vesměs stále stejná kostra příběhu, furt to samé dokola... (13.02.2009)

Tenhle film je spíše než vynikající, zajímavý a užitečný. Zajímavý proto, že ukazuje v jakém právním pravěku jsme ještě před pár dekádami žili. A užitečný proto, že je politicky angažovaný tím správným humánním způsobem. Sean Penn je sice dobrý, ale například v Killing Nixon, měl pro své herectví lepší uplatnění. Silněji než scény filmu na mě působily originální dokumentární záběry, hlavně ty s tou bigotní fanatičkou. Ta byla fakt odporná, ble. (05.12.2009)

Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. (27.10.2009)