Temné stíny

(3x kino) Temné stíny, verze 2012, jsou naprostá lahoda. Přirozený vývoj spolupráce Burton/Elfman/Depp je na vlně oblíbeného fandomu, který započal v roce 1966, pokračoval jako daytime soapka pět let, načež navázaly dva filmy. Během dalších let došlo na několik nevydařených návratů, pouze revival série z roku 1991 se skutečně podařila. A nyní je tedy Barnabáš zpět a opět může ke svému příběhu připoutat novou generaci diváků. Krátký prolog z druhé poloviny 18. století je nádherně přímočarý a dekadentní, miluju tu výpravu a atmosféru. Ale co čert nechtěl, Barnabáš zpět v roce 1972 je ještě lepší než kdy dřív. Skvělý střet s post květinovou generací, dokonalé střety s Angelique (nenávistné i láskyplné), která se zatím z čarodějnice stala v několika generacích váženou občankou města. Johnny Depp si svého upíra maximálně užívá, Eva Green je maximální požitkářka v každém směru, Michelle Pfeiffer je stále velice sexy, kombinuje to nejlepší ze své Seliny Kyle a Lamie, Helena Bonham Carter má na to předvést upírku zase někdy příště, zatím to byla dokonalá studie násosky s titulem a syndromem Bathory, z dalších určitě potěšil Christopher Lee v maličké roli a fanoušky Alice Cooper. Speciální místo pak mají camea původních herců ze seriálu. Sedmdesátá léta jsou tu přesně taková, jaká si zaslouží být zaznamenána. Kombinace gothické komedie je žánr, který mi chyběl a přišel právě na čas. (14.05.2012)

Johnny si prostě make-up neodpustí, Helena se od manžílka netrhne, Chloë se do dětských rolí nechce a Tim Burton je prostě sám sebou .. vždy Hammerově béčkový, temný a neuchopitelný. Tady si přece jen vzal dost velké sousto, protože v předloze seriálu o více jak šesti set dílech je přece jen o dost víc prostoru představit všechny ty rozmanité postavičky než v jeho dvouhodinovém filmu. Ale popral se s tím se ctí .. neurazil, pobavil. Jen už by to chtělo nějakou změnu, přece jen toho Deppova pitvoření začíná být příliš. (06.10.2012)

Já bych to neviděl zase tak černě, vlastně modře :-). Ospalá díra či Karlík a továrna na čokoládu hrají sice s vyššími kartami, ale jinak jsou Temné stíny Burtnovkou se vším (no, možná trochu ředěným) všudy. Strašidelná atmosféra (prolog z minulosti nemá chybu), černý humor (scéna s hippiekama) i bizarní postavičky tu jsou. Johnny Depp hraje svůj (vysoký) standart, Michelle Pfeiffer to jde stejně skvěle jako za starých (mladých) časů a Eva Green je prostě Eva Green. Její obvyklé obsazování do záporných postav je příčinou toho, že se pak hůře fandí těm kladným, zvláště když je na druhém břehu poměrně unylá Bella Heathcote. 85%. (04.03.2018)

Co se Vám na tom zase páni odborníci nelíbí, co? Pokaždé, když jdu na jeho film, tak je mi jasné, že to bude neortodoxní příběh...a ono tomu opět tak je. Někdy točí film, aby si nějakou škváru vydělal, jako třeba Planeta opic. No a někdy si prostě a jednoduše splní jeden z řady snů, které se mu v portfóliu stále sčítají. A co, že film stál 150 milionů dolarů, když to zamáznul pan produkční Johnny Depp, který ještě má tak potřebu řešit peníze. Mně se Temné stíny moc líbili. Bylo v nich přesně to, co jsem si přál...a co, že to všecko bylo hrozně vokaté. Postavy neměly chybu, herci je zahráli naprosto fantasticky, hudba mě také neuvěřitelně bavila, atmosféra byla opět parádně kouzelná a příběh byl přesně takový, jaký bych od Tima očekával. Ani, co se týče vizualizace, nemám výhrady. Já fakt nevidím jediný závažnější problém. U Tima se mi ještě líbí i to, že do filmu zve buď známé, ale jedinečné tváře nebo neokoukané a originální herce. A ani tady nezklamal. Všecko na tom filmu mi nádherně sedlo. A i když nebyl nijak zvlášť originální a některé scény bych klidně i vynechal, já jsem se u něj bavil. A když už nic jiného, tak Eva Green každýmu chlapovi musela udělat obrovskou radost. (16.05.2012)

Green má (nielen) chválitebné kozy, Pfeiffer je po kolagénovej injekciíí, Depp nám herecky vädne a Burton tvorcovsky tiež. Už to nie je ona súdržná ríša plná potrhlých podivínov chŕliacich nemiestne hlášky, okultistických reálií navodzujúcich mrazivé chvenie a dokonca ani poriadny závan kedysi všadeprítomnej morbidity, ktorá sa u tohoto iluzionistu stala nepopierateľným "trademarkom" už na počiatku jeho pôsobenia. V "Dark shadows" odznievajú len zanedbateľné echá týchto pôvodných návykov, do polky nezáživný "introduction" vrátane bezpredmetného plkania (tzv. 70´s na silu), od polky niekoľko podarených výstrelkov do vzduchu (táborák, sex) a ďalej len demo verzia "Death becomes her." Požmurkáva sa na dejiny mysticizmu i society (vampíri, hippies, etc.) a rukami-nechtami sa vsugerováva "feeling" z "Corpse bride"-to mi príde milé, ale prosím pekne ako celok: plochá haravara s príchuťou telenovely. Vďaka za otvárací song "White satin" (dubstepová prerábka od Zeads Deadov u nás v izbe veselo vyhráva cca. 1x do týždňa), za precítený epilóg & "We'll see you next time Timy." (16.05.2012)