The Postman Always Rings Twice
Režie:
Tay GarnettScénář:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrají:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (více)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
Verziu z roku 1981 som videl skôr a nie je vylúčené, že je dôvodom, pre ktorý ju hodnotím rovnako, prípadne o čosi lepšie, ako túto. Existujú aj ďalšie verzie, podstatná je však knižná predloha od J.M. Caina, ku ktorej sa môžu filmové verzie iba priblížiť. Táto verzia môže plne uspokojiť diváka. Jej problémom je podľa mňa nižšia emotívnosť, málo vášne i nevýrazný hlavný predstaviteľ. Výsledkom je mimoriadny film, ktorý pôsobí mierne archívnym dojmom. ()
Keď som zistil, že to celé bude mať 113 minút, s tušením, že to bude vlastne stále o tom jednom ( tramp sa snaží zbaliť šéfovu ženu ) a na tom istom mieste, nemal som veľké očakávania. Ale ono to vlastne nieje o tom jednom. Snímok plný zvratov a zmien atmosféry ( film-noir, romantický ), s pravdepodobne jednou s najpríťažlivejších herečiek filmového plátna a animálnym herectvom hlavného mužského predstaviteľa. ()
"Pošťák vždycky zvoní dvakrát" podruhé…¬ Krimipříběh "Pošťák vždycky zvoní dvakrát" marylandského spisovatele Jamese M. Caina z r. 1934 patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v tomto literárním genru napsáno. Traduje se, že český překlad Jaroslava Kořána je lepší anglického originálu Cainova; faktem je, že tento překlad (z r. 1987) se vydává dodnes a jeho četba je opravdovou lahůdkou pro milovníky krimi či noir příběhů.¬ Znám a viděl jsem — přiznávám že v různých obdobích svého života, což je na úkor věrohodnosti mého porovnávání — celkem čtyři filmové zpracování tohoto mého oblíbeného a v pravdě silného příběhu o lásce, vášni, neřesti i zradě, s vhledem do USA právního systému své doby. Žádné z nich nesahá ani po pás prožitku z četby; přes to alespoň některá z nich stojí za pozornost do té míry, že není od věci je shlédnouti, třebaže po četbě bude umělecký účinek na diváka dozajista otupen.¬¬¬ 1. "Posedlost" Itala L. Viscontiho z r. 1943 je žel pouze volným zpracováním literární předlohy; důraz klade Visconti na jiné stránky — neorealistické ztvárnění tehdejšího života chudých vrstev, čímž samotný příběh trpí, odsouván do pozadí. Pro milovníka noir snímků asi nejméně vhodné ke shlédnutí — byť nátočet nepostrádá uměleckých kvalit Viscontimu vlastních a byť oba hlavní představitelé příběhu v podání Clary Calamaiové a Massima Girottiho typově k předloze velmi dobře sedí.¬¬¬ 2. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" v režii T. Garnetta a scénáři N. Busche americké produkce z r. 1946 je nátočtem ke knize dobře přiléhajícím, částečně i slušně budovanou dramatickou linkou. Toto zpracování považuji za předloze nejlépe odpovídající a divácky nejvděčnější, také Lana Turnerová a John Garfield v hlavních úlohách odpovídají předloze velice dobře a dobře své úlohy také hrají.¬¬¬ 3. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" americké produkce z r. 1981 režíroval B. Rafelson a scénář napsal známý a kvalitní scénárista D. Mamet. Toto zpracování je záměrně syrové, stavějící do popředí sexualitu; tím se odlišuje od zpracování z r. 1946, které staví na typech a ne na živočišné akci. Herecké umění J. Nicholsona můžeme vynášeti jak chceme vysoko. ale pravdou je, že se na úlohu mladého tuláka Franka vůbec nehodil — věkem, vzhledem, vystupováním. Scénář lze hodnotiti velice sporně, podle mé mínky jeho živočišné pojetí předlohu zabíjí a jí neodpovídá, což s nevěryhodným obsazením Franka Nicholsonem tomuto zpracování nejvíce asi ubližuje a staví je na nejzazší místo ze všech čtyřech, které tu porovnávám.¬¬¬ 4. "Vášeň" je dílo (mimo jiných) maďarského režiséra a scénáristy G. Fehéra, natočené r. 1998. Nátočet je nepříznivě poznamenán spoluprací s lidmi pohybujícími se okolo maďarského tvůrce Bély Tarra, který se také, žel, podílel na scénáři. Vzniklo sice dílo nejvíce umělecké po výtvarné a filmové stránce z porovnávaných, ale obdobně jako u Viscontiho "Posedlosti" dílo, u něhož je literární předloha dávána do pozadí, aby vynikly kvality jiné. K tomu ještě vybraní představitelé Řeka Papadakise a jeho manželky Cory (Ildikó Bánságiová a Džoko Rosič) jsou podobou, ale i herecky vzdáleni duchu knihy.¬¬¬ Z předchozího vyplývá tato sumace: Kdo nečetl knižní předlohu, taktéž kdo nechce ztráceti čas sledováním různých nátočtů a chce si vybrati pouze jeden, tomu doporučuji shlédnouti — pokud si může vybrati — Garnetův-Buschův snímek z r. 1946. () (méně) (více)
Další ze skvělých zástupců film-noir. Od počátku se dá tak nějak tušit, o co půjde, ovšem jak se co bude vyvíjet, to už tak zcela zřejmé není. Ke konci snímek nabírá na napětí, divák může být na vážkách, zda ústřední dvojici fandit či ne, zda je vůbec morální s nimi soucítit. Potěší také prostředí a atmosféra. S mírně přivřenýma očima dávám 5*. ()
Výborný film, jehož atmosféra mě vždy ohromí :) Nejvíc se mi líbilo to, že zpočátku není přesně jasné z jakého důvodu si krásná, mladá, velice atraktivní žena vezme muže, který k ní absolutně "nesedí". Až po určité době to sama ve filmu objasní, ale i tak mě to stále zaráží...Já prostě miluju americké filmy z 30.,40. a 50.let :) Zcela souhlasím s komentářem uživatele Kulmon. ()
Reklama