Daleko od hlučícího davu

Původní snímek neznám, ale tohle zpracování mě naprosto vyhovuje. Herci jsou až na drobné vyjímky přesní a pobyt Michaela Sheena před kamerou jsem si náležitě vychutnával. Pan Herec. Podobně ne zrovna čitelnou romantiku navíc můžu. Není to jen o nekonečných zamilovaných pohledech kamkoliv se kamera šustne. Děj je určitě zajímavý a o Gabrielu Oakovi ještě určitě v budoucnu uslyšíme. 80% (20.10.2015)

Ten príbeh jedného vzťahu a ženskej nerozhodnosti ma celkom zaujal, no posadili ho do dosť nudného deja, ktorý ničím extra nevyniká. Zahrané je to poriadne, prostredie, kostýmy, to už ani veľmi netreba riešiť, to proste je na vysokej úrovni, mňa to tiež zlákalo kvôli Carey Mulligan, ktorú v súčasnosti môžem. No, keby mi tento príbeh niekto prerozprával v rýchlosti, tak by som asi odchádzal s rovnakým pocitom ako po pozretí tohto, kde mi chýbali nejaké detailné hry s tým, no a možno by som ušetril veľa času. (25.09.2015)

Daleko od Pepincovy komory. Předpokládám totiž, že mě to mělo zasáhnout hlavně do srdce, akorát že já teda zrovna nejsem zemědělská feministka. Měl bych se nejspíš dodatečně omluvit všem filmům, o kterých jsem kdy napsal, že se v nich nic nestalo, protože až tohle je to pravé - kamerou zachycené - nic jak má být. Děvčátek, která nevědí co vlastně chtějí, už mám plný kecky, proč na ně musím čučet ještě i v kině? (11.07.2015)

Velmi pěkný film s atraktivním dějem plným dramatických i dojemných momentů, krásnou kamerou a sympatickým obsazením - Carey Mulligan (která je mimochodem v každé scéně) je ve své roli naprosto okouzlující a mimořádně přesvědčivá (stejně tak její mužské protějšky jsou výborní). Film potěší svým šibalským humorem a několika překvapivými dějovými zvraty, jakož i početnými záběry na krajinu britského venkova, která je důležitým spolutvůrcem atmosféry celého snímku (natáčelo se v reálné lokaci - v hrabství Dorset na jihozápadě Anglie; jako Batshebina farma posloužil Mapperton House poblíž Beaminsteru ve vlastnictví lorda a lady Sandwichových, tento panský dům má svůj vlastní kostel, stáje, holubník a nádvoří spolu s okolní zemědělskou půdou a lesy, které se daly využít). Tato filmová adaptace mj. dokazuje, že Hardyho stejnojmenná románová předloha neztrácí na své zajímavosti ani po 141 letech od prvního vydání a dokáže být stále aktuální - dilemata hlavní postavy řeší i dnešní ženy. Film zaujme např. tím, do jakých detailů zachází v zobrazování tehdejšího života - herci museli kvůli svým rolím podstoupit řadu příprav, včetně výuky jízdy na koni, honáckých lekcí a učení se zemědělským metodám 19. století (Tom Sturridge studoval šerm, zatímco Matthias Schoenaerts a Carey Mulligan se snažili ovládnout stádo 150 ovcí, které se objeví ve scénách spolu s nimi). Režisér Vinterberg (mj. jeden z původních zakladatelů avantgardního filmového hnutí Dogma 95) k tomu poznamenal: “Nikdy jsem nedělal film, kde jsem se musel vypořádat s nafouklými ovcemi… a možná to je ta nejpodivnější věc, jakou jsem kdy točil. Ale bylo to důležité pro navození atmosféry venkovského života, který je tak zásadní pro postavu Bathsheby.” Zásadní úloha na celkovém dojmu z filmu připadá práci kostýmní návrhářky Janet Patterson, jejíž asistentka Francoise Fourcade k filmu poznamenala: “Thomas měl vizi staromódního eposu, ve stylu Technicoloru se spoustou jasných, živých barev. Nechtěl dělat další hnědý, bahnitý, viktoriánský film! Takže jsme udělali podrobný výzkum a zjistili jsme, že mnoho originálních předmětů z té doby ve skutečnosti oplývá překvapivě živými barvami, jako jsou jasně modrá a světle fialová. V našem podvědomí si představujeme, že v 19. století převládaly nudné, šedé barvy, ale bylo vlastně plné velmi výrazných barev.” Pokud bych měl nějak shrnout svůj celkový dojem z filmu, opět bych použil vlastní Vinterbergova slova: “Je to příběh úžasných postav, které jsou napsány s velkou hloubkou a dojemně zasazeny do krajiny kolem. Chtěl jsem zkombinovat epickou krásu s věrohodností a poukázat na zranitelnost a křehkost těchto postav na pozadí velkolepého terénu a dramatu.” Což se mu podle mě povedlo na jedničku, "Daleko od hlučícího davu " je velmi příjemné filmové překvapení tohoto léta, které mohu (nejen) všem milovníkům historických filmů jen doporučit. (08.07.2015)

Neviděl jsem dřívější adaptace ani nečetl knížku, takže mě docela bavil příběh filmu, což by zrovna s tímhle tématem asi tak nebylo, pokud bych věděl o všech zápletkách i jejich vyústění, ale takhle šlo o kvalitní film, který mě nějak výjimečně nedostal, ale jednoduše mě bavil. Akorát si myslím, že to celé je takové šablonkové, nic extra, nic nového. Jako z příručky "Jak nezklamat diváka" kapitola "Stá adaptace toho samého." (20.07.2015)