Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama o rozvráceném svědomí začíná v poválečných dnech, kdy bývalý primárius zemře na venkovském hřbitově. Děj se pak vrací do roku 1938 a sleduje vztah fešáckého houslisty a židovské dívky Rózy. Zamilovaný pár uzavře sňatek, v zemi však sílí antisemitský teror. Manželé se odstěhují do Luhačovic, kde si bezradný muž najde milenku. Houstnoucí strach a jeden z nacistických pohlavárů jej přimějí, aby se od své ženy i dcerky separoval. Slabošský kapelník trpí pocity viny, začne pít a skončí jako zpustlý bezdomovec... Dostálův debut pracuje s kontrastem abnormálních poměrů a líbivých hudebních produkcí. Epizodní roli kavárníka ztvárnil Vlastimil Brodský. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (11)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Král kolonád je autorský film do té míry, ve které už to není pro český film důstojné. Zeno Dostál si napsal novelu Lev, sám si jí zpracoval do filmového námětu a posléze i scénáře, který režíroval. Tady chybí někdo, kdo by celému projektu pomohl vytáhnout se na lepší úroveň. Jakkoli je téma citlivé a důležité, Dostál od něho nemá odstup. To ani v nejmenším. Práce s jednotlivými herci je slabá. I tací rutinéři jako Brodský nebo Chýlková jen vyplňují prostor, Vašut a Sajfertová jsou před kamerou jen omylem. Hlavní dvojice Barbora Leichnerová a Josef Novotný trpí tím, že Novotný nikdy profesionálním hercem nebyl a ona byla jen oblíbená dorostenka té doby. Mnoho jednotlivých cenných motivů zaniká, populární hudba, holocaust, kolaborace... Jako televizní inscenace svěřená jinému tvůrčímu týmu jen volně adaptující Lva by patrně dosáhla ideálního výsledku. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Dneska jsem zcela náhodně narazil na Československu na tuto záležitost a zaujala mne hned od prvního okamžiku. Něco to v sobě mělo. Něco co by tak rádi měli všichni režiséři ve svých válečných dramatech, ne však každému se to povede tam nějak dostat. Je to takový ten pocit smutku smíseného s melancholií při vzpomínce na okupaci a zmařené osudy našich lidí, kteří nebýt války dál by si žili své životy v poklidu. Pro rodinu hlavního hrdiny to platí dvojnásob. Smíšená manželství, kdy jeden z páru byl Žid to měla za války stejně těžké jako Židé svůj úděl sám. Ne každý dostál svému manželskému slibu věrnosti v dobrém i zlém, v neštěstí a nemoci a neopustil svoji blízkou polovičku. Někteří kvůli tomu šli i do koncentráku. Snadnější volba byla rozvod. Někdy po zralé úvaze obou, někdy ze zbabělosti, což bylo to nejodpornější opuštění nejbližších... To je v podstatě i příběh hlavního hrdiny, kterého ale postupně začne dusit svědomí aškoliv si neustále zdůrazňuje, že on za to nemůže, že on má ruce čisté... Každá těžká doba tříbí charaktery a tento film na to skvěle poukazuje. Hlavní roli štramáckého lázeňského primária ztvárnil a myslím si, že škodě ne-herec Josef Novotný. Nejen jeho slovní afektovaný projev, ale hlavně osmdesátkový outfit asi filmu uškodily nejvíce. S dlouhými kudrnatými vlasy přes krk a knírkem mi opravdu hodně připomínal Petra Jančaříka co uváděl Vegu. Nedobovým outfitem trpěla i další řada postav a týkalo se to zejména účesů. Další podvností byl dabing českých herců jinými českými herci. Skvělého esesáka Vašuta například daboval Pavel Nový a bylo to pro mně stejně nepříjemné, jako kdyby ho daboval Aťka Janoušková (nic proti Aťce ani Máje!). To je ale asi tak jediné co mi vadilo a je to škoda, jinak film mohl mít klidně plné hodnocení. To ostatní bylo ve filmu uděláno pěkně. Postupný nástup nacismu, válka, zatýkání i život v Luhačovicích během války. Po skončení filmu zůstala taková podivná pachuť čehosi hezkého a zbytečně zmařeného (z hlediska rodiny hlavního hrdiny) a to je přesně to čím by mělo disponovat dobré válečné drama. Pan Zeno Dostál má coby tvůrce předlohy, řežije i scénáře můj respekt. A hodně pochopitelně udělala i hudba pana Fišera. Dávám tedy za 4 obvazy z opuštěného sanitního vozu. * * * * ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Dirigent orchestru ve Františkových Lázních se šťastně ožení s milovanou dívkou...... Režie, scénář a námět - Zeno Dostál. Kamera - Jiří Macák ......................Přichází však válka a jeho žena je Židovka. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Smutný příběh lázeňského muzikanta a jeho židovské lásky. Po krátkém štěstí jeho žena s dcerou odchází do transportu a "král kolonád" utápí svůj žal v náruči milenky a hlavně alkoholu, který ho nakonec dožene ke smrti. Velice dobře natočený snímek, kterému zbytečně uškodilo předabování hlavních postav filmu jinými herci, v tomto případě mě nenapadá jediný důvod, proč tomu tak bylo. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Já su muzikant..." Na tomhle filmu bych chtěl vyzdvihnout především nádhernou hudbu Luboše Fišera, který se svými melodiemi ve stylu první republiky přesně trefil do melancholické nálady posledních šťastných chvil v životě lázeňského muzikanta zamilovaného v době nacistické okupace do židovské dívky. Hodně silně působí jedna ze scén, kdy muzikant (beze jména) zpívá svůj romantický šlágr "Jsi nejkrásnější nástroj, co znám" a popři tom jeho nejbližší členové rodiny odcházejí do transportu. Celá velkolepá hudební složka v příběhu z minula zde působí jako jeden velký kontrast vyvrcholení muzikantova osudu, který se uchýlil k alkoholu a bezdomovectví. Mimochodem scény ze "současnosti", kdy se hlavní hrdina – již notorický alkoholik ocitá na dně a v závanu posledních sil se plazí po opouštěných místech, jsou docela silné kafé. Jako jeden ze zásadních momentů vnímám scénu, kdy před závěrem dojde k vypjaté konfrontaci dvou (vlastně rovnocenných) bezdomovců po výbuchu vlaku... Zdařila režijní prvotina spisovatele a režiséra Zeno Dostála (vedle režie je rovněž autorem předlohy, námětu i scénáře k filmu), jenž se nemohl za minulého režimu věnovat plné tvůrčí práce. Rozhodně zajímavé vyprávění, byť s trocha nepřehledným řazením událostí během prolínání součanosti a retrospektivy. 80% ()

sator 

všechny recenze uživatele

Na věrohodnosti ubírá několik zbytečně předabovaných postav..jinak celkový dojem je dost unylý-možná právě jako kolonády samotné... ()

brooklyn73 

všechny recenze uživatele

Josef Novotny dobre zahral svuj part v tomto, z obdobi valky, filmu. Nepochopil jsem proc byl Marek Vasut dabovam Pavlem Novym. Jinak tento film je o svedomi,ktere je sice v kazdem z nas,ale ne u kazdeho z nas ma takovy vliv. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Drama lázeňského kapelníka, jenž se těsně před válkou ožení s krásnou Židovkou. Hlavní roli fešáckého kavalíra si zahrál skutečný lázeňský houslista Josef Novotný, který svou úlohu zvládl poměrně dobře, zejména díky jeho neokoukané tváři s východoněmeckým knírem a závěrečné zběsilé herecké improvizaci. Snímek na mě však působil neuceleně, dlouhé časové mezery v dějových souvislostech dramatu příliš neprospěly, věřím, že v rukou zkušenějšího režiséra by hodnocení bylo vyšší. Přestože se snímek zabývá spíše pohledem do nitra zoufalého člověka v neřešitelné situaci, protižidovská a vůbec celá válečná atmosféra v Protektorátu dle mého názoru nebyla dostatečně vystižena a chování nacistů bylo také poněkud blahosklonné. Nejedním divákem zajisté otřese silná scéna, kdy muzikant hraje svůj nejslavnější píseň, zatímco jeho žena a dcera odcházejí před jeho uslzenýma očima do transportu. Nejzajímavěji hodnotím totální proměnu hlavní postavy z uhlazeného seladona na špinavého váguse závislém na alkoholu. V závěrečných dvaceti minutách se u něho vinou výčitek svědomí projeví psychická porucha, která postupně zesiluje a právě v té chvíli lze tleskat vynikajícímu nehercovu intuitivnímu herectví. ()

wayne99 

všechny recenze uživatele

V žádném případě se nejedná o špatný film, dokonce bych řekl, že je to jeden z nejlepších – silně emotivních snímků, který byly u nás krátce po revoluci natočený. Je o síle a lámání lidského charakteru, vůli, lásce a strachu. Pohledný třicátník – sólista, houslista a zpěvák lázeňského orchestru má pochopitelně zástupy ctitelek. On si ale vybere mladou židovku, se kterou se krátce před válkou ožení. Jenomže pak přijde Mnichov, okupace a nastávají první problémy. Ze začátku tomu statečně čelí, mění působiště, aby byl míň na očích, ale nakonec podlehne nátlaku nacistů a začne žít na zkoušku odděleně od své rodiny. Pak se ale se svojí ženou rozvede a přichází to nejhorší. Scéna ve který zpívá v čele orchestru svojí nejslavnější píseň: „Jsi nejkrásnější nástroj co znám…“ zatímco kolem prochází jeho žena s malou dcerkou, v rukou kufry a míří k transportu je hodně silná. Ale ani potom nemá klid – začnou ho pronásledovat výčitky svědomí a svůj pocit viny utápí v alkoholu. Postupně se z něj stává troska a jak říká jeho milenka, z krále kolonád se stává prase kolonád. Na konci války je už úplně vyřízený, dalo by se říct, že se pomátne a z posledních sil se doplazí do míst kde vyrůstal. Tam ho taky najde malý kluk a říká: „Táto, tady je taky jeden!“ „Ale co děláš, ten je přece od nás. To všechno ta zkurvená válka…“ Hlavní roli vynikajícím způsobem ztvárnil neokoukaný a široký veřejnosti téměř neznámý Josef Novotný. ()

Mates Hradecky 

všechny recenze uživatele

Samé otázky.Proč byl předabován hlas Jiřího Langmilera a Marka Vašuta, hereckých ikon mužů fešáků českého filmu? Nevím proč byl do hlavní role obsazen afektovaný Pepík Novotný, celou dobu mě ovšem dráždil jeho otřesný knír a kudrnaté vlasy alá deka sahající k límci. Tomu říkám lázeňský seladon! ()

Reklama

Reklama