poster

Deník nymfomanky

  • Španělsko

    Diario de una ninfómana

  • Slovensko

    Denník nymfomanky

Drama / Romantický / Erotický

Španělsko, 2008, 97 min

  • Pepinec
    ****

    Dlouhý čas jsem přemýšlel o tom, proč a čím jsou španělské ženy tak výjimečně krásné. Odpověď je totožná s odpovědí na otázku, proč a čím je výjimečná španělská kinematografie. Ta se totiž na rozdíl od zámořské nesnaží o povrchní dokonalost, neužívá otřepaných a všedních prvků. Vše je přirozené, uvěřitelné a ze života, jak to mají Španělé v krvi. A tak ani španělská žena není dokonale uhlazená make-upem; nepotřebuje ho, je krásná svou přirozeností. Nenosí tuctové oblečení; proč, když její styl je dokonalý? Je extravagantní, především však svá; nemusí se líbit zaručeně všem, ale ti ostatní ji milují. A to samé platí i o španělském filmu. Kdo v sobě chová alespoň trochu sympatií ke kultuře tohoto evropského giganta, musí jásat nad každým dílem vzniknuvšího pod španělskou vlajkou. A o filmu samotném? „Užívej si života, dokud jsi mladá.“(15.2.2009)

  • Enšpígl
    ***

    Ty vole, co je na tom špatnýho ? Copak nynfomanka nemůže snít o velké lásce ? Souhlasím s uživatelkou Viktooorka mě ženská co si uvědomuje svou sexualitu, ale současně baží po lásce přijde úplně normální a zaplať bůh za to žijem v době, kdy už neplatí rovince, kluk - hodně žen = velkej frajer + holka - hodně chlapů = děvka. Líbí se mě jak tady panicové přímo píšou, nebo nepřímo vycházejí ze své zcestné myšlenky , že ženy maj menší sexuální touhu než muži :DD, kdyby tomu tak bylo, tak si vážení pánové ani nevrznem. Podle mě film vůbec nechtěl šokovat sexuálníma scénama, takovýhle šukaček se denně odehrává po celým světě miliony, chtěl jenom ukázat rozervanost mezi touhou po lásce a sexuální nenažraností a rozhodně to neukázal špatně.(12.12.2011)

  • RedAK
    *

    Kinematografický model současné společnosti, který polemizuje o morálních hodnotách a vnitřním démonu žen postižených nymfomanií. Není přítomen žádný ušlápnutý ňouma, který zčervená při pohledu na rozinku, protože připomíná bradavku. Kdepak. Film je prošpikován drsnými, udělanými týpky, kteří v kalhotách skrývají macaté pyje o velikostech kyje, impotence je pro ně sprosté slovo, perpetuum mobile je proti jejich výdrži neefektivní břídil a na svý péra musí mít zbroják. A pak tu máme jednu obludnou urostlou Španělku, která umí na povel z klína vyprýštit gejzír aromatických šťáv a svoji fialovú broskvičku má kontinuálně připravenou pro kokoty nejrozličnějších velikostí, národností a nemocí. A když pět minut od poslední mrdačky není po ruce žádný Abdul Syfilis, dá holt za vděk hovny čpícím bezďákem u nejbližšího kiosku. Chudinka Val, nikdy ji nikdo nepochopí a ona přitom tak moc touží po lásce a porozumění a vydává se na strastiplnou cestu za duševním klidem. Obávám se však, že stihne dorazit pouze k příjezdovce, kde vošuká všechno, od plotu, přes trpajzlíka, až po zahradní hadici a zdechne u pangejtu na vyčerpání.(3.2.2014)

  • Bluntman
    odpad!

    Nevzpomínám se, kdy mě naposled nějaký zahraniční film tolik urážel a přemýšlel jsem nad důvodem, proč byl zakoupen do české kinodistribuce. Pokud se chci podívat na výbornou psychologickou adaptaci zkoumající zakoutí lidské sexuality, sáhnu po Hanekeho PIANISTCE, jejíž hlavní hrdinka alespoň nějakou motivaci má a její chování je jednotné. Pokud se chci podívat na film, ve kterém je svůdná hlavní hrdinka, která si podrobuje muže a i vyprávění, přičemž tělo stojí v centru všeho a má společenský i politický a jiný význam, zvolím jakéhokoliv domácího Verhoevena (např. KEETJE TIPPEL), ale i toho zahraničního (např. SHOWGIRLS či ZÁKLADNÍ INSTINKT). DENÍK NYMFOMANKY je ukázkou nefunkčního filmu, ve kterém je množství erotiky, ale ta není ani vzrušující, ani odpuzující a nijak zvlášť se neliší od televizních soft-porn, a nefunkční adaptace, protože se nevypráví obrazem, nýbrž slovem a každá, opravdu každá, byť sebebanálnější myšlenka o uvědomění se musí zopakovat. Neobstojí to jako péčko, jako klubový film, jako feministický manifest (na ten je to hrozně tezovité, 95 minut si vystačí s myšlenkou "když má žena mnoho mužů, je kurva, když má muž mnoho žen, je macho") a navíc si to hraje na umění. Hodnocení tak neodráží maloměšťácké pohoršení, ale zpruzenost nad hloupým dílem, do kterého si s chutí kopnu.(20.2.2009)

  • brutale
    odpad!

    Tento zblitok splní naozaj svoj "účel", keď sa zavŕta do mysli násťročnej devy, ktorá sa práve hľadá... ešte by to chcelo spraviť podobnú snímku s fetom, popr. kobminovať... Dosť o obsahu, ešte si to pýta spetchovať formu. Kto sa díval do kamery? Film prepchatý sexom, ale žiadna scéna som mnou ani nepohla, brutálne nemastné, neslané, so scenárom od "majstra perfekta", ktorý aspoň keď promiskuitnosť považuje za bežnú normálnu vec, slovo kondóm by mal spomenúť skôr ako po polovici filmu...(7.12.2009)

  • - Valérie (Belén Fabra) říká, že panenství ztratila roku 1993 a později doplňuje, že od té doby uplynulo čtrnáct let. Avšak z náhrobku její ve filmu zemřelé babičky Marie Tasso (Geraldine Chaplin) vyplývá, že uplynulo pouze třináct let. [Zdroj: IMDb] (hellstruck)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace