• bohemia_regent
    ***

    Musím přiznat, že z druhého setkání s filmem po více než dvaceti letech mám o dost lepší pocit. Drha opustil svoji v minulosti opakovaně osvědčenou polodokumentární formu a slušně zvládnul pohyb v jiném filmařském terénu. Mírné rozpaky vzbuzují některé herecké výkony (střídání lepších a horších momentů i v rámci jednotlivých postav - Pomeje, Bláhová...), velké rozpaky pak snad nejtrapnější možná typicky komerční „osmdesátková“ hudba Karla Svobody, která se rušivě vnucuje k dobře fungující dobové muzice konce 50. let (Kučerovci, Rudolf Cortés ad.). Jo, a taky ten „Stááándal“ a vůbec výslovnost francouzských jmen tahá za uši. Ale to všechno naštěstí nepřebíjí pocit příjemného nadhledu, který mám z filmu jakožto celku.(20.11.2012)

  • zette
    ***

    Filmove zpracovani Paralovych romanu me nikdy nenudi. Libi se mi jejich atmosfera, vykresleni postav, eroticke prvky a je vicemene jedno, ktery reziser se toho ujme. Muka obraznosti nejsou vyjimkou. Zajimave herecke obsazeni, kde me nejvice zaujala mala role Petra Cepka, pred shlednutim filmu jsem se dost bal Pomejeho, nastesti mi vsak vubec nevadil... Vyborne bylo vykresleno i pracovni prostredi liberecke textilky. Mozna na skodu bylo dost pomale tempo a stopaz.(14.5.2011)

  • honz
    ***

    Páralův román mě nadchl, film už o poznání méně. Hlavně postava ing. Ziny Zachové (v Markových představách paní de Renal) je v knize mnohem živelnější, emotivnější i složitější. Tím nechci říct, že by ji Dasha Bláhová špatně zahrála, naopak, podle možností scénáře byla hodně dobrá. Na druhou stranu: od knižní předlohy je film o něco "chudší", ale zase od ní tolik neutíká a je i celkem dobře zahraný.(24.11.2009)

  • Karp
    ****

    Ten film je sice místy špatný, ale příběhu to paradoxně pomáhá. Doba podivností, hledání sebe sama, jakých si milostných vzplanutí, promarněných životů šedi a netušené poetiky textilní továrny. Na mě to celé působilo nostalgicky a poněkud pamětnicky, ale to všechno jsem na tom filmu zároveň oceňoval. Uvítal jsem i to, že jsem mohl hl. hrdinu sledovat v povzdálí a "kochat se" jeho úspěchy i prohřešky. Také oceňuji sympatický výkon Jiřího Pomejeho - pro mě osobně snad vůbec jeho nejlepší.(18.4.2012)

  • insurgentes
    *****

    Když jsem četl knížku, postava Marka ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Chápal jsem jeho romantiku, ale srala mě jeho lenost, budižkničemovitost, nenažranost. Nemohl jsem plně sympatizovat s hrdinou, jehož soubor vlastností se dnes hodí perfektně tak leda na městského policajta. Musím proto uznat, že Pomeje byl na ztvárnění tohohle debílka přímo zplozenej.(1.5.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace