• paascha
    *

    Kniha je v porovnání s tím nejlepším od kdysi dobrého, dnes polozapomenutého spisovatele, který si udělal jméno popisování ústecké reality, velmi, velmi špatná. A filmové zpracování, které natočil dvorní režisér nekonečné sračky RP a VKV shitter Drha, není jen špatné, ale vskutku strašné. Pomeje v dobách, kdy se ještě podobal člověku a ne praseti, obyvklá sestava štěkařů a stínařů, mezi nimi, jak pěst na oko tehdy ještě hezká Dáša Bláhová...proč tedy jedna hvězda? No, jo, proč? Ale co, o jednu hvězdu nezchudnu a soudruh Drha je tak nějak zvyklý(6.5.2010)

  • sportovec
    ****

    Filmový přepis vcelku věrně odráží úroveň i určitou konjukturálnost tohoto "libereckého" Páralova románu. Pozoruhodně přesný je i přepis a zachycení doby, do níž se hlásí. To ostatní už tolik neupoutá: banální pubertální příběh dravce, který se pokusil - špatně - lovit dřív, než dospěl. A také podle toho dopadl. Rozhraní všednosti i již dotčené banality posléze vyznívá ve prospěch té druhé. A "socialistického" výrobního příběhu, který limituje možnosti prakticky všech herců. Nad průměr jak literární předlohu, tak i MUKA povznáší páralovské kultivované literární řemeslo. Drhově režii nelze vytknout úroveň zpracování - ta je špičková - ale volbu námětu. Diskuse nad tím, zda i tato kniha náleží do někdejší "severočeské literární školy" je dnes pro vyčpělost podnětu anachronní. Film kupodivu nikoliv. V polistopadovém kontextu totiž stále patří do nadprůměru tvorby.(25.3.2008)

  • insurgentes
    *****

    Když jsem četl knížku, postava Marka ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. Chápal jsem jeho romantiku, ale srala mě jeho lenost, budižkničemovitost, nenažranost. Nemohl jsem plně sympatizovat s hrdinou, jehož soubor vlastností se dnes hodí perfektně tak leda na městského policajta. Musím proto uznat, že Pomeje byl na ztvárnění tohohle debílka přímo zplozenej.(1.5.2013)

  • Rodin
    ***

    Párala jsem nikdy moc nemusel, ale tohle je asi druhé nejlepší filmové zpracování jeho literární předlohy (po bílé velrybě). Jediný herecký výkon Jirky Pomeje a stále velmi krásně nahatá Dáša Bláhová - nebylo to prostě špatné, i když někdy na mě ta psychologie, na kterou si Páral i film hrají, byla trochu úsměvná.(6.5.2010)

  • Adam Bernau
    **

    Na tento film jsem se dlouho těšil a dobře mi tak. Jedno z největších zklámání. Žádného Párala jsem nikdy nečetl a ani to nemám v úmyslu, nicméně nevěřím, že by byla předloha tak slabomyslná. Tak strašlivě slabomyslná jako je tento školácký pokus o skloubení reality reálného socialismu se standhalovskou „obrazností“ ing. Paara (mimochodem, nic proti představiteli hlavní role, ale při povědomí o jeho další kariéře dodává „Pomeje standhalující“ celému dílu správně úchylný šmrnc). Obzvláště politováníhodné je, že tím, co kazí celek nejvíce, je právě ona nefungující hra na obraznost. Je to doslova „slátanina“: jednotlivé složky jsou prostě slátány k sobě. Signifikantní je trapná titulní píseň na otřesnou hudbu Karla Svobody v podání zcela mimo mísu se nacházejícího idiota Káji Nejromantičtějšího Milovníka Gotta. Nelžu vám, že na samém počátku jsem tu píseň i s Gottem považoval za podařené jemnně parodické intro; ale čím dále postupovala, tím víc sílilo hrůzné vědomí, že to pan režisér myslí vážně. Podobným vývojem jsem pak procházel i u samotného filmu. Co je ing. Paar vlastně zač? Snad to vědí čtenáři předlohy, já ne. SPOILERY A co ta trvale udržovaná nevěra s telátkem z koupaliště: proč vlastně? A přece jsou Muka obraznosti zajímavým filmem, byť zřejmě kouzlem nechtěného. Jednak finále, v němž je mi coby divákovi závěrečné sebedojímání hlavního hrdiny k smíchu, děsí mě však osud Ziny, když vidím, jak ji Bartoška laskavě přebírá zpět do své péče – ta ženská je prostě v kleci. KONEC SPOILERŮ A celkový dojem z onoho reálného socialismu. Jelikož jsem po celou dobu nebyl schopen rozlišit dobu vzniku a dobu příběhu (přes všudypřítomné dobové reálie), působil celek sympaticky bizarním dojmem, díky čemuž se mi místy jevil skoro až jako neúmyslný předskokan Hanákova Kouře. Díky postavě hygienika Artla a jeho ženy (Jirásková, Čepek) došlo i ke kýženému prolnutí reálného a románového světa (vždyť ing. Artl nemohl být než romantickou románovou postavou), takže nakonec bylo možno celý příběh sledovat dvoj(-troj)vrstvě. Ostatně, jako Páral to sice nestálo za nic, ale citáty ze Standhala (kterého asi taky nikdy číst nebudu) byly pěkné. Pokud jde o erotično, tak krom nebývalé sympatické odvážnosti postelových scén bohužel není co komentovat. Snad jen, abych neurazil, Zina byla dobrá. Komentáře: janisska (!), farmnf, jerrik7.(13.11.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace