Looper: Nájemný zabiják

Nedopečené, Bruce Willis umí časem cestovat podstatně lépe (zdravím 12 opic). Looper je další z těch nových sci-fi filmů (Moon, Zdrojový kód, Vyměřený čas...), na nichž je sice sympatické, že se obejdou bez obřího rozpočtu, a které v milovnících žánru vzbuzují naději, že budou originální a neotřelé... Ale tím to končí. V tomto případě se mi sice líbil prvotní nápad, technické provedení i oba herci (Joseph Gordon-Levitt si s rolí Bruce Willise poradil docela obstojně, nebyl ani moc směšný), ale zbytek nestál za mnoho. Hlouposti a nelogičnosti, jedna vedle druhé, za klišovitou pasáž na farmě bych vraždil, no a nejhorší ze všeho byl závěr, ve kterém - SPOILER - hrdina skonal, ale jeho vnitřní hlas mluvil dál. (25.02.2013)

Vidím především nevyužitý potenciál. Slabého režiséra, který nemá skutečné nápady a točí delší televizní pilot, takže se "zatím" neobtěžuje s gradací a profilováním postav (a těch pár slow-motion záběrů za nápady opravdu nepovažuju, stejně jako Levittovo brutálně nevhodné napodobování Willisova projevu za budování charakteru). Zdejší logika cestování časem mi navíc uniká. Kombinuje to časové paradoxy a vznik alternativních dimenzí podobně jako, přičemž si ty dvě teorie logicky odporují. Jenže tenhle film očividně míří jinam než k pobavení s vypnutým mozkem. Nakonec jen mírně nadprůměr a film, na který se brzo zapomene. A mě to hodně mrzí. Sci-fi ekvivalent Lawless, jen méně urážející nenápaditostí a schematičností. (08.10.2012)

Film mě svým začátkem navnadil natolik, že jsem se rozhodla vypnout všechny logické obvody a sledovat emocionální uvěřitelnost a nechat se bavit a dojímat tou. A to taky proto, že režijní debut Riana Johnsona Zmizení (Brick) považuji za jeden z nejzajímavějších filmů, co jsem kdy viděla. A dobrý bože, myslím, že se z něj stává jeden z mých nejoblíbenějších píšících režisérů. (A teď se už dokonce megamoc těším na SW: The Last Jedi místo mých předchozích obav, oujé). Looper mi rozhodně nepřijde po všech stránkách hotový tak, aby byl hoden bezvýhradného vzývání, ale když se podívám na témata, myšlenky a některé scény, tak mám silnou chuť tak učinit i navzdory. Lineární příčina a následek jsou využívány tak, že nemám nejmenší problém to přijmout, a ještě k tomu to Johnson použil k naprosto brutálnímu ohromení na mé straně. Ó bože, ó můj bože, když se starý Seth snaží uniknout svému osudu, tak je to snad nejsurovější a nejpůsobivější mučící scéna, jakou jsem kdy viděla. Johnson se taky snaží pracovat s komplikovanější vztahovou pavučinou mezi všemi postavami, vytváří paralely (poměřování zbraní, bezbranný přítel zalézá a vylézá z poklopu, co udělá která matka pro své dítě) a obrací perspektivu jednotlivých lidí a jednotlivých skutků. JGL je bohužel paralyzovaný tím maskováním, asi bych byla raději, kdyby nevypadal tolik jako Bruce a místo toho mohl vyjadřovat emoce obličejem. Naštěstí Paul Dano a Noah Segan by mohli brečet závodně za vlast a tak jsem si delegovala svoji představu mladé citlivé duše, s níž se můžu identifikovat, na ně. A nakonec mi záleží hlavně na tom, že Rian Johnson použil svoje superschopnosti k dobru, takže ano, bravo, děkuji. -"He... he was singing." (10.08.2017)

[imdb: 7.9/10] | me: Slušné obsadenie, chytrá myšlienka a ... prd z toho. Celé mi to prišlo dosť nesúrodé. Naháňačka za budúcnosťou a osudom by mohla dopadnúť oveľa lepšie ak by sa to celé trošku utriaslo a ustálilo. Mal som pocit, že ani scenárista presne nevie prečo sa rozhodol pre isté dejové kroky. Film proste beží, ľudia umierajú a so mnou to proste ani len nepohlo. Za celý čas som si nestihol vytvoriť vzťah ani k jednému z hrdinov a bolo mi úplne jedno kto a kedy "zařve". ... + snaha Gordona-Levitta pôsobiť a vyzerať ako mladý Bruce je úctihodná ale v mnohých prípadoch až zbytočná a rušivá. Čakal som niečo inteligentnejšie a zaujímavejšie. Avšak ako thriller na večer doma - OK. This time travel crap, just fries your brain like a egg... (21.11.2012)

Chybí tomu vyšší princip, jednotící myšlenka, tajemství, něco navíc, co v sobě měl přirozeně zaklíčován Zdrojový kod. Něco, co uvízne v závitech a provokuje další myšlenky, něco, co promění nezúčastněného diváka v uzlíček třesoucí se o osud svých hrdinů. Něco, co se otiskne v přítomnosti a nezmizí v budoucnosti. (14.10.2012)