Looper: Nájemný zabiják

Rianu Johnsonovi se Looperem povedlo to, o co se loni neúspěšně snažil Duncan Jones Zdrojovým kódem nebo Andrew Niccol Vyměřeným časem. Natočil za málo peněz ambiciózní originální sci-fi, které je současně zábavné, chytré a bez větších nelogičností. Se splněním té poslední podmínky tu mnoho lidí nesouhlasí (soudě podle docela četných negativním komentů), ale já jsem prostě přesvědčený, že Looper se z těch časovo-cestovatelských nelogických paradoxů velmi hezky vylhal právě tím, že nijak přesně nepopisuje, jak to v daném filmovém vesmíru funguje. Zdrojový kód se o vysvětlení snažil, ale moc to nedávalo smysl. Looper nad něčím takovým jen mávne rukou a se slovy "Je to prostě složitej bordel" se o nějaké vysvětlování nestará. U mne tím vyhrál. (Spoiler) Ale slyším ty nářky. Pokud to, že z budoucnosti se navrátivší Willis zabil klukovi mámu, udělalo z kluka nebezpečného záporáka, kvůli kterému se vlastně Willis vracel, tak to nedává smysl, protože v realitě, ze které se Willis vrací, k ničemu takovému nedošlo. Jo jo, vidím radost těch chytráků, kteří taky konečně jednou na takovouhle nelogičnost přišli, takže se tím chtějí hned pochlubit a označí tu Loopera za hloupou blbost. No, ten film samozřejmě nepracuje s takovouto přímou kauzalitou, v závěru nastíněný průběh událostí, vedoucí k zezáporáčtění chlapce, je jen jedním z mnoha způsobů, jak k tomu mohlo dojít. Různé cesty vedou k jednomu cíli. Hodně různých cest vede k pravděpodobnému cíli, málo různých cest vede k nepravděpodobnému cíli. Ono přeci o tom, že Looperův filmový vesmír s "pravděpodobností" pracuje, pár slov přímo ve filmu padlo (rozhovor v bistru). Trochu bordel v tom je i tak, ale už tím, že se pravidla přesně neřeší, je jasné, že tvůrci chtějí stavět na něčem jiném. Na emocích. A tak to na mě fungovalo. (Konec spoileru). Takže tak. Looper prostě podle mne nemá daleko k tomu, aby se stal opravdu opěvovaným dílem. Je to do značné míry originální, suprově natočené, pěkně zahrané, chytře napsané a vůči svým postavám docela zlé a nekompromisní scífko. Kolik takových je? (19.10.2012)

Složité, dějově nepřehledné a značně nevybroušené. Režisér ani nepochopil základní věc, že pokud je scifi s nízkým rozpočtem, nemůže si příliš dovolit zobrazovat panoramatické celky ala záběry na město, či dopravu. Protože pokud v roce 2044 se na silnici prohání Toyota Yaris atd. tak to asi není úplně v pořádku. Potěší snad jen menší role Emily Blunt a výborně stylizovaný Gordon-Levitt který kromě vzhledu "mladého Willise" pochytil perfektně i obličejovou mimiku a cedí skvělé pohledy a hlášky přesně tím "za mlada" stylem kterým má a funguje to skvěle. Nadčasový film určitě ne, kvalitní rovněž moc ne, spíš neobvyklý. Dejme tomu. To nestačí. (20.01.2013)

S časem je vždycky zábava, řekl si Johnson a servíruje nám něco na způsob jižanských, méně divných 12 opic. A i když jsem měl s pochopením některých časových kejklí trochu problémy a nejsem si jistý, jestli neměl stejné problémy i Rian, zbytek klapal jak měl. Johnson totiž jinak podává krásně vidlácké sci-fi s malinkatým přesahem do našeho světa (děti, ach ty děti) s několika vytříbenými dialogy, Brucem Willisem v nejlepší formě a nebýt toho závěru a zmalovaného Levitta (nemůžu si pomoct :) šel bych i na pět. Závěr mi ovšem nedopřál takové zadostiučinění jaké měl, ať už po stránce emocionální nebo dramatické či dokonce vyprávěcí - u filmu tohoto typu čekám nějakou lepší pointu - tu si ovšem tvůrci asi vyčerpali v průběhu, kdy s dějem dělali různé zatáčky a odbočky. Ale to jen takové malé povzdechnutí od odchovance Butterfly Effect apod. Emily Blunt je čím dál sympatičtější, postavy většinou měli životnost a uběhlo to jako voda. Johnson se neztratil ani po traileru jasně viditelné řemeslné stránce a audiovizuál je tak syrový, jak jen může být. Celkově tedy 4 a určitě jsem zvědavý na další projekty (24.12.2012)

Hned při odpanění tohoto komentu musím napsat, že se motáme někde mezi trojkou a čtykou. Protože mám zrovna zaražené vichry, snižuji na tripla. Možná si to po profouknutí ještě rozmyslím. - Je dobré zabíjet lidi jen tak, bez výčitek a jiných duševních strastí. Pokud se film dívá na svět očima hrdiny s obdobným přístupem, vždy stojí za pozornost. A ještě k tomu skifárna, no to se musí zhlédnout! S Brůsem!! A v červených, tý jofka. To si pošušňám jak rákoska na micině...A nebo ne-e. Psík sere na nízký rozpočet, logické trhliny ohledně cestování časem (to má každá podobná ftákovina, patrně proto, že přesun historií logiku postrádá sám o sobě) nebo na to, že Wiliž začíná vypadat tak, že už vážně zvládne kočenu leda polaskat jazykem. Ale proč se musí morální ponrava bez citu a kouska charismátka v tělě přeměnit na babysitter? A vždycky? A ta klíčová fakáňata nám do filmů vybírá snad někdo, kdo chce udělat z jakékoliv bžundy horror nejhrubšího zrna. Já bych se takového potomka bál natolik, že bych sral permanentně v síni, dokud by TO ve svém pokojíčku dovádělo. Po jeho usnutí bych vlezl srát možná i do obýváku, ale spíše jen tak na kousek, mezi dveře. Mimojiné - proč ona dějová úchylka s telekinezí? To už tam mohli nasadit i dinosaury a tlupu magorů v barevných kostýmech, ať to máme z jedný vody na čistku. (26.10.2012)

"Neustřelil sis druhou nohu? Že ne?" Musím se přiznat, že mne zaujala likvidace budoucího odpadu formou vraždy v minulosti. Když se však začala uzavírat smyčka hrdinova života, tak jsem si uvědomil, že bych sám sebe určitě také přelstil. Samozřejmě pokud bych si mohl vybrat, tak bych chtěl být JÁ po třicetiletém vegetu a ne JÁ, které se na něj teprve chystá. Přiznám se, že se mi to dost líbilo a snímek hodnotím s vědomím, že informace o čtyřrozměrném časoprostoru považuji za příliš teoretickou záležitost na to, abych tady plácal moudra o tom, co možné je a co není. (13.03.2013)