Xanadu
Xanadu
Režie:
Robert GreenwaldKamera:
Victor J. KemperHudba:
Barry De VorzonHrají:
Olivia Newton-John, Gene Kelly, Michael Beck, James Sloyan, Dimitra Arliss, Katie Hanley, Sandahl Bergman, Aharon Ipalé, Wilfrid Hyde-White, Renn Woods (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Olivia Newton-Johnová ako neodolateľná múza umelca v romantickom muzikáli si získala srdcia miliónov mužov na celom svete. Príbeh lásky medzi nebeskou krásavicou a mladým pozemšťanom dokáže vyčarovať z opustenej stavby na periférii, za pomoci starého tanečného majstra, v podaní Gena Kellyho, najúžasnejšie miesto zábavy, spevu a tanca na kolieskových korčuliach. Sonny Malone (Michael Beck), nadaný maliar, sa snaží osamostatniť a konečne túži po práci, ktorá by ho napĺňala. Napriek tomu, že sa takmer celú svoju profesionálnu kariéru musel iba niekomu pripôsobovať a maľovať, čo si iní priali, je nútený opäť zvážiť ponuku svojho bývalého zamestnávateľa, pretože má priveľké finančné výdavky. Majiteľ propagačnej firmy ho okamžite prijme, pretože pracuje rýchlo a kvalitne. Sonny jedného dňa stretne neznámu blondínku na kolieskových korčuliach a tá ho pobozká. Od tej chvíle na ňu nevie zabudnúť. Očarujúcu krásku by veľmi rád spoznal, ale neprezradila mu ani svoje meno. Mladík sa ju snaží nájsť prostredníctvom bilboardu, na ktorom je zvečnená, ale nikto si na ňu nedokáže spomenúť. Od toho dňa sa mu Kira (Olivia Newton-Johnová) ešte niekoľkokrát zjaví, ale vzápätí zmizne. Sonny sa náhodne zoznámi s Dannym McGureom (Gene Kelly), známym hudobníkom na dôchodku. Obaja muži sa čoskoro spriatelia a Danny mu navrhne realizáciu spoločného projektu. Rozhodnú sa otvoriť si vlastný hudobný klub. Sonny sa hľadaním priestorov dlho netrápi, pretože jeho múza Kira ho vyláka na miesto, ktoré bude ideálne pre ich zámer... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Manifest 80s tím víc poplatný své době, čím víc se snaží složit poctu 40s a 50s. Toporní herci, šíleně vlezlá hudba, brutálně banální příběh - je to svým způsobem kouzelné. Plus se sem nějak zatoulal Gene Kelly (roli prý na stará kolena vzal, protože se natáčelo kousek od jeho domu), jehož charisma je pro tenhle film doslova věc z jiné doby a jeho přítomnost ještě zdůrazňuje mimozemskost Xanadu. Aby byl ten film opravdu dobrý, muselo by být míšení starého a "nového" důslednější a nápaditější. Takhle je tu 80s neschopné funkčně pracovat s 40s a navrch Kelly jedoucí si to svoje (je samozřejmě nejschopnějším hercem před kamerou, ale z filmu proto vyloženě vypadává). I tak jde o poměrně příjemnou ukázku dvojí historičnosti. Ale třeba scéna, ve který se spojují dvě pódia, skýtá jedinečný potenciál, který nebyl dostatečně využit - pokud měl být film právě o míšení dvou epoch, je tak spíš pasivně historicky než aktivně. Všechny motivy jako by se tu neforemně střetly, místo aby s nich vznikl nějaký celek. ()
Pěkná muzikálová limonáda s půvabnou múzou Olivii Newton-John. Ta je naprosto dokonalá, ať už zpívá a tančí na scéně sama nebo se po jejím boku předvádí Gene Kelly, či je zamilovaný Michael Beck, vždy to perfektně funguje. Prostě XANADU potěší zejména ty, kteří milují éru 80. let a všechno co s tím souvisí..)) ()
Pokus spojit dvě éry populární hudby vzdálené od sebe čtyři dekády a přihodit asi osm filmových žánrů od variací na řeckou mytologii po disneyovskou animaci. Z dětství jsem si pamatoval jenom, že tam hlavního hrdinu zničehonic políbí neznámá holka, jezdí se tam na kolečkových bruslích (pro dovršení pocitu neskutečna na těch klasických, inliny měly teprve přijít) a je to trochu sci-fi, takže když jsem dostal chuť se po letech podívat, co to vlastně bylo zač, vůbec jsem nevěděl, co čekat. Inu, neutekl jsem, přelom sedmdesátek a osmdesátek byl totiž úlet největší a ta bizarnost (plus pomyšlení na to, co všechno v roce osmdesát ještě neexistovalo) drží Xanadu jakž takž pohromadě. Tři se shovívavým úsměvem, neb jako kluk jsem z kina Družba odcházel se zamotanou hlavou a hvězdami v očích. ()
Jedna hvězdička je za půvaby a vokály Olivie Newton -John a druhá je za hudbu skupiny ELO, zbytek jde zařadit do kategorie odpad. Dnes je Xanadu oprávněně zapomenutý muzikálový kousek, ze kterého zůstala jen obecně známá ústřední melodie, kterou si s filmem téměř nikdo nedokáže spojit. Nicméně ten, kdo vyrůstal na revuálních programech české televize socialistických dob, dokáže ocenit aspoň výpravu a taneční choreografii několika písniček...Celkový dojem 30 %. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (2)
- Vůbec první Zlatou malinu pro nejhoršího režiséra si v roce 1981 za tento snímek odnesl Robert Greenwald. (Terva)
Kam bychom se poděli bez múz? Jak by náš svět vypadal kdyby umělci neměli nápady? Když jedna taková zaletí políbit znuděného malíře, musícího tvořit kvůli živobytí všechno jen ne umění, dá se očekávat zajímavá zápletka. A když je tou múzou Olivia Newton-John, dá se očekávat i zápletka muzikální... A tak tu máme základní obrysy muzikálu. Ještě je třeba jeviště a jelikož osmdesátky byly disco, barevné, neonové, lesklé, zářivé leckdy až kýčovité, vzniknul nám tu opravdu povuhodný koktejl neočekávaných chutí. Já jsem osmdesátkami vždy naprosto pohrdal. Sice jsem v nich vyrůstal, ale když člověk vidí jen tu módu, účesy, je to psycho. Ještě větší psycho byly ty naše osmdesátky, kdy jsme se snažili v rámci možností podobat se západu což lecos ještě samo o sobě karikovalo již tak šílené věci... Stejné to se mnou bylo s hudbou. Jenže, nikdy neříkej nikdy. Přes Beatles a následnou sólo tvorbu Hariisona a Travelling Wilburys jsem se postupně dostal k brýlatému fousáči jménem Jeff Lyne a jeho smyčcovo-syntetickému bandu ELO. No a pak už to s tím pohrdáním máte těžké :-). Xanadu to je hudba Jeffa zpívaná Olivií. nevím zda byl kalkul udělat muzikál pro širší vrstvy než pro disco mládež, ale nějak se jim podařilo do něj vintegrovat i Geene Kellyho, který tomu dal charismatický a svým způsobem nostalgický rozměr. Nicméně i on do dějevé linky zapadá, i on kdysi poslouchal múzu... A tak nám muzikál z divokých osmdesátech co chvilku sklouzává kamsi na konec války, kdy parketům vládly bigbandy, kdy elegance byla nezbytností a tvořila noblesu té doby. Filmaři se snažili aby byl film plný světelných efektů a musím uznat, že na svoji trikovou archaičnost lecos i dnes v HD na velké obrazovce působilo zajímavě a nikterak směšně. Ano děj je opravdu jednoduchý. Ale proč ne? Písničky byly krásné, stejně tak Olivia a to jí bylo ve filmu už 32 let. Dnes by se řeklo, sakra dobrá milfka :-). Ona hodně dělala i její perfektní fugura a všeliké ty rozparky oděvů sahající proklatě vysoko. Geene také překvapil. Nejen svojí účastí, kterou jsem nečekal, ale i svým pohybovým rozsahem v těch svých 68 letech ! Ono už jen ta jistota na bruslích. Já bych vyjel hned v první zatáčce a crashnul to někam za rešiséra... Písničky byly fajn, ale jestli něco zaslouží vyzdvihnout je ten závěr jehož píseň se stala hitem. Mně fascinovala všechna ta světla a hlavně to množství lidí v pohybu. Tu píseň jsem si pustil 3x a sledoval jen všechen ten cvrkot kolem. Fakt neuvěřitelné. No co říci závěrem. Něco se se mnou děje. Začíná se mi líbit romantika i lecos z osmdesátek. Asi stárnu. Asi souběžně s tím jak jde současný svět co měl jakýs takýs řád zvolna a v pokoji do hajzlu, člověk se asi začíná upínat k věcem, které mu nějak utkvěly ve vzpomínkách a také k věcem, které byly originální a měly nápad. A protože je tu film strhán soudobými znalci muzikálů jako jsou Kleopatra, Dášenka, Rychlé šípy, Galileo, Barbánek, Drákula a já ani nevím jaká všechna ještě další libreta ty naše serebrity napsali, tak tomuhle dnes už v pravdě klasickému kousku dávám schválně za plný počet ať tu trochu zahýbu procenty. Takže já dávám za 5 desek s Glennem Millerem ! * * * * * () (méně) (více)