Kanárek

Šokující erotické zkušenosti? Pokud to nebylo přesvědčování mírně natvrdlé přítelkyně, aby si před kamerou převlékla tričko, i když neměla podprsenku, svádění postarší produkční, která stejně nakonec utekla, nebo stříkání sjetých holek kečupem a šlehačkou (žádný eufemismus), tak jsem to asi minul... Kanárek mi nepřišel nudný, ale z námětu se dalo rozhodně vydupat daleko silnější materiál. (10.06.2009)

Až do závěrečných titulků jsem byl přesvědčenej o tom, že koukám na Taušův autorský film. On mu k tomu ale napsal scénář Boris Hybner. Což mi přijde fakt zvláštní. Tauš točí film o sobě, obsadí se v něm do hlavní role, ale to, co se v tom filmu odehrává, má na svědomí někdo jinej...? To si tenkrát VT nebyl schopen poskládat sám? Jestli se měl někde někým nechat nahradit, tak na postu představitele hlavní role. Ne že by úplně selhal, ale nemělo to šťávu, byl neslanej, nemastnej. První heroinová rána přišla jako blesk z čistýho nebe, jestli měla být rozbuškou jen ta nadržená paní v kombinaci s příležitostí se nastřelit..? To k tomu tenkrát nepotřeboval nikoho dalšího? Ale každej jsme jinej, třeba je vážně takovej sólista. Mně by se to za těchto okolností nestalo, určitě ne napoprvé. Co mi ale na Kanárkovi vadilo nejvíc, byl jednak zvuk a taky ta dlouhá expozice. Viděl bych to tak na třicet úvodních minut bez akce, bez přímé souvislosti s ústředním tématem. Byl to nezralý, ale nadějný debut tvůrce, který od té doby opakovaně potvrdil svoje režijní kvality. Viktora Tauše mám rád. Je to hazardní hráč, opakovaně se nebojí riskovat. Je zajímavější a osobitější, než ten filmovej, kanárkovskej Viktor. I to je jedna z chyb Kanárka. (17.11.2019)

"Viktore... Vikouši... už mě to pokouší...Viktore, máš to radši rukou, nebo pusou?" ... Než absolvovat cokoli s touhle satorií, tak taky radši skončim na WC a budu si píchat herák. Jinak potenciál filmu bohužel ubijí všudypřítomný afekt v projevu všech (!) herců i neherců. Plus ta počáteční scéna diváka, který neví, o co jde, a že se to pak trochu uvolní, spolehlivě odradí (s tim Tarantinem to fakt přehnal). Což je trochu škoda. Ale má to i úsměvné momenty a námět není špatný, navíc je to, zřemě vlivem autobiografických prvků v rámci terapeutické snahy vypořádat se s minulostí a zkušeností, natočené tak trochu jinak. (06.03.2015)

Zajímalo mě téma o kterém tenhle film vypráví. Autobiografická zpověď filmaře...jakási forma terapie skrz kameru...ale i přesto tomu filmu něco schází, má prázdná místa. A těch je celkem dost. Posledních 30. minut je výborných, ale ty celý film nezachrání. Co ocenuju je výborná kamera, obrazová stilizace a střih...i Tauš jako herec neni špatnej a na vysračkovatělé české poměry originální film.... (26.11.2009)

Sentimentální vzpomínka na střední školu a snahu o protidrogovou osvětu. Od té doby (od sexty) jsme se pak náramně bavili na účet Bubliny a každá trochu zpomalenější dívka byla přezdívána po ní. Z filmařského hlediska je to velmi vtipný (na začátku), scénáristicky podařený, hudebně vytříbený a kamerou ryze experimentální film natáčený na nestandardní formát. Herecky povedené, pochválil bych především Hanku Čížkovou, která svou nymfatickou megeru zahrála na výbornou. Obecně ale i nadále platí, že filmy o drogách moc nemusím, a Tarantinovi se od jisté doby vyhýbám obloukem. (28.11.2009)