Sůl nad zlato

V roku 1982 odštartovala spolupráca slovenskej Koliby so západonemeckými filmármi a vzniklo zopár celovečerných rozprávok. Soľ nad zlato je všeobecne známa rozprávka, prím určite hraje vo filmovom svete Werichova neprekonateľná verzia, ale i Hollého snímok sa môže pochváliť slušnými kostýmami, výpravou a dobrým výberom hercov. Šafránkovú nahovorila Jana Nagyová a na prekvapenie Kukuru Štefan Kvietik. (23.03.2020)

Nebyť tej príšernej "elektronickej" hudby, smiešnych kostýmov s plexisklami, bolo by to za 5. Hviezdami nabitý film, skvelý scenár a dialógy, ktoré sú veľmi racionálne aj na to, že ide o rozprávku, a temná atmosféra, temnejšia než v iných slovenských rozprávkach, si nezaslúžili byť pokazené takými hlúposťami Škoda. (27.12.2006)

Pěkný námět. Děsná hudba - Maruška jde temným nepřátelským lesem,nebezpečnými horami a muzika jak kdyby se procházela v neděli odpoledne po kolonádě v lázních. Příšerná výprava - královská rodina bydlí v snad vybydleném hradě, kostýmy jsou hodně praštěné a papundekl, či spíše plexisklo:-))) z nich čiší na dálku.  Opravdu strašlivě zdlouhavé. Český dabing se také dvakrát nepovedl. Pravdy plynoucí z příběhu, servírovány strašlivě  polopaticky. Jedna hvězda za Marušku paní Šafránkové, druhá za krásnou slovenskou přírodu a ta třetí? Snad z nostalgie... (28.06.2021)

Československo-německé koprodukce vždycky svými výsledky vyvolávaly krajně protichůdné pocity. Nemnohým zdarům odpovídaly podstatně častější rozporuplné výsledky. Sloučení nároků českého a německého diváka-konzumenta nikdy nebylo lehkým oříškem. Do zapomenutí upadly historické kořeny těchto až nepřekonatelných rozdílů. V biedermaieru se zrodila velká kultura pro malé potřeby a založila celou řadu estetických norem, které v různě tvarovaných a ozvěnově se šířících modifikacích a vyzníváních přetrvaly dodneška. Jejich rozporuplnost je přitom nejkonfliktnější tam, kde sobě i jiným předstírají modernost nebo dokonce avantgardnost. Je jasné, že to, co jsem se pokusil stručně popsat, je jen jedním z několika zdrojů jevu, který nemůže potěšit ani českou, ani německou stranu. Určitá topornost a chlad, které často provázely i provázejí slovenskou původní tvorbu, se tím jen dále zesílily. Výsledek takto vynaloženého úsilí je patrný. Budeme-li tuto koprodukci srovnávat s werichovským pohledem BYL JEDNIU JEDEN KRÁL, je zřejmé, že převaha na straně koprodukčního výtvoru určitě nebude. Film nás nemusí vždycky jen rozjásat a povzbudit; mnohdy stačí, když nás neurazí. I destilovaná voda má své přednosti a své místo v našem životě. Právě tak jako tento koprodukční film nadaný špičkovým hereckým obsazením, jež jen podtrhuje vysokou profesionalitu a univerzálnost talentu slovenských ztělesňovatelů Múzy Thálie. (06.05.2008)

Mne sa táto verzia od detstva páčila viac. Hlavne Šafránková a Dančiak mi utkveli v pamäti a mám vždy radosť z reprízy. Smutnejšia atmosféra oproti "Byl jednou jeden král", podľa mňa zodpovedá vážnosti následkov kráľovho rozhodnutia. Vždy ma dojme k slzám. Od rozprávky nutne nežiadam, aby ma rozosmiala. (06.04.2021)