Sucker Punch

║Rozpočet $82miliónov║Tržby USA $36,392,502║Tržby Celosvetovo $89,792,502▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $11,126,719║ Tržby za predaj DVD v USA $9,226,542║ Určite žiadna oddychovka ako to vypadalo v ukážke na film, skôr gulášové peklo všemožného a nemožného, kde ide nakoniec prekvapivo o veľmi silnú myšlienku, ktorá slušne záverom rezonovala. Od Zacka Snydera ide o ďalšie komerčné fiasko, ktoré pre minimálnu cieľovú skupinu na seba nezarobí ale za to sa časom môže stať obdivovanou záležitosťou. Opäť vizuálne orgie, úžasná spomalená akcia(moja káva), hudba vybraná do filmu ako majster_stuck, škoda že postavy nemajú väčšiu hĺbku, to tam chýba a prekvapujúco nie to nejak moc eroticky elektrizujúce(asi PG-13 urobila svoje). Toto treba pozrieť viac krát aby si človek dal všetko dohromady, taktiež by som uvítal Directors Cut lebo potenciál na hlbší rozvin scén tam bol cítiť. /videl v kine 2x: 90%/ (+videl na festivale Comics Salon 2011) no, každým pozretím to naberá na sile, fakt maškrta od Snydera, vizuálne a hudobne moc intenzívna (03.04.2011)

Where is Zack´s Mind? O čem sní Snyderovy holčičky před lobotomii? Zprvu krutě snové andělské ozvy, kdy první desetiminutovka vydá maximum za celý film, který se jí už po zbytek stopáž marně (ne)snaží dohonit. V realitě proklatě sexy panenky, ale ve fantaskní rovině figurky vyzbrojené obrovskými penisy, kterými bez ustání a do roztrhání těla máchají nemotorně kolem sebe, jenže z toho milý Snydere sladké sny rozhodně neupředeš! Sucker Punch mohla být fantasy variace na Moulin Rouge, kde za každou mříží šlo do diváka prát Because We can can can. Vykřičený kabaret rozprostírající se na tom nejnečekanějším místě – v útrobách psychiatrické léčebny. Ale ani oči hlavní hrdinky, skrz ně vede cesta do jiných světů, tentokrát nestačily na to, aby utáhly celý tenhle neskutečný (animovaný) bordel do zdárného konce. Pod tím vším vizuálním nánosem potenciál JE, i myšlenkově jde Sucker Punch poměrně chytře do hloubky, ale zápory a scénáristické výstřelky převyšují klady. Snydere never sing me to slep like that. (Febio Fest 2011) (26.03.2011)

Zack se má! Už v pětačtyřiceti letech mu studio dovolilo přenést na plátno své pubertální masturbační fantazie a navíc v orgastickém vizuálu. Partička ohyzdných, nezletilých bloncek s řasami tak dlouhými a tučnými, že každé frenetické mrknutí jim zanechává na čele podlitiny, bojuje v kožených minisukních katanami s draky, nemrtvými Němci a androidy. Prostě Savcův punč! No, Japonci se z toho poserou a obnošené, vakuově balené kalhotky hlavních hrdinek zajisté na Tokijské aukci zatáhnou celý rozpočet. Pokud by mi někdo nedefloroval dvaceticentimetrovou jehlou čelní mozkový lalok, tak bych nad tím za normálních okolností bez mrknutí oka zavřel poklop a spláchl. Avšak tato "Snyderova Fontána" je natočena tak, že boří hranici běžné mentální perverze a nutí jednoho uvěřit, že linie mezi totální pičovinou a zneuznanou genialitou je opravdu tenká. Nevím, jak k tomu došlo, ale ač bych se bezesporu raději nabořil do Carly Gugino, přistoupil jsem na Zackovu hru a pustil péro z ruky až po stodeseti minutách úchylného fantazírování o nesympatických šestnáctkách. (20.06.2011)

Totální shit, který ukazuje budoucnost filmu? Doufám, že ne. Pokud se celý smysl filmu poddá laciné "vizuální orgii", kterou stejně díky počítačovému looku nezažijete, tak proč film vlastně vniknul? Logiku v tomto filmu nehledejte, uchylný scénárista po nocích masturboval nad fantasií sexy vraždícího feministického komanda, připojil k tomu roboty, draky a pětimetrové japonské bojovníky, dodal k tomu tři roviny světů a podsvětů v mysli hlavní hrdinky a vzniknul Sucker Punch. Totální chaotický shit, který ve výsledku nechápali ani samotní herci když ho natáčeli. Největší prdel je samotný závěr, ta strojená trapnost, že to vlastně všechno mělo logiku a zapadlo to do sebe! Snyder stále klesá. 10% (05.07.2011)

Pravděpodobně existuje docela dost pornofilmů s lepším scénářem i pohlednějšími herečkami, ale těžko mají tak rozpustilého režiséra. Snyderův vlhký sen maskovaný za girl power poselství ovšem svou přepálenost nikdy nesehraje tak přesvědčivě, abyste poznali, jestli si z vás dělá legraci nebo to myslí vážně. Báječné řemeslo bez špetky osobnosti tak začne nudit už po dvaceti minutách, kdy se přejíte zpomalovaček i opulentně béčkových dialogů. Co dělat zbylou půldruhou hodinu? Tupé zírání na spoře odděné striptérky s tunou líčidla, ovíjející se kolem kulometů a nepřátel na parní pohon ještě nikdy nebylo nudnější. A to k tomu přitom Scott Glenn jako guru/DJ/autobusák pouští tak hezké pisničky. (23.03.2011)