Legenda o létajícím Cypriánovi

Solidní pohled na lidskou mysl a proces přetváření životních hodnot. Nebudu tu popisovat děj, protože ten v tomto filmu prakticky neexistuje. Ponurá a tichá atmosféra je tu konstantně přítomna a občasný rozruch jen přivolá vzpomínky Cypriána na jeho předchozí život. Postupně se prokousáváme celým příběhem a je jen škoda, že se nikam neubírá a místo toho, aby gradoval, spíš diváka uspává. Hudba je tu velmi silným nástrojem a herecké výkony ani není třeba připomínat s takovými jmény. Jen kdyby to bylo trochu obsáhlejší a svižnější. 50% (05.01.2011)

Jakpak asi se podařilo Marianě Solčanské vyštudovat režii a sehnat peníze na její filmové projekty? Ptám se docela vážně. Od někoho, kdo projde sítem a stane se graduovaným tvůrčím umělcem, například tedy režisérem, totiž očekávám jistou, a to nemalou kulturní úroveň. Solčanská žádnou nemá. --- Její opus je vybudován na zcela triviální šabloně. Vezmeme polozbořený klášter kdesi na konci světa a vložíme tam příběh zbojníka, který projde duchovní obrodou. Tečka. Na to přijde i popkulturní vrták, a přesně na tom také Solčanská skončila. Nezná reálie, neumí vystavět drama a nemá vkus. Nemá tušení, jak taková "duchovní obroda" probíhá (její hrdina ji nastupuje s prohlášením "mně už je všechno jedno") a co obnáší, takže z ní nic - NIC - neuvidíme. Chlap prostě zůstal v zavšiveném klášteře a složil slib mlčení. Jak se proměnil v cosi, snad vynikajícího ranhojiče, se nedozvíme. Kdy a jak se naučil číst, mimochodem? A naučil se vůbec? Jak se velikost jeho ducha projevovala? Nedozvíme se. Musíme si domyslet, tetelit se v námětu atraktivním zejména pro ty, kteří žádný duchovní život neznají. Pro mě - milovníka hudby - nejpříšernějším gólem je hudba Vladimíra Martinky. Naprostá sračka, nevkusná, popkulturní představa o "duchovní hudbě". Fidlá to skoro nepřetržitě, beze změny, a barbarovi to vnucuje pocit, že je v kontaktu s "duchovnem". Solčanská rezignuje na scénickou hudbu, která by skutečně mohla podbarvovat a umocňovat vizuál, a už vůbec nezvládá ticho. V tom příběhu přece mělo ticho hrát hlavní roli! --- Už dost nadávání, je to prostě KÝČ. Dejte na má slova, že tahle ženská nikdy nic dobrého nevytvoří. (28.01.2021)

Obrovské sklamanie. Keďže, dané miesta som navštívil, naša história ma zaujíma, kresťanské morálne hodnoty podporujem, čakal som niečo, čo ukáže jeho osobu, jeho život. Bolo tam veľa nepríjemných retrospektív. Môj dedo to ani nevydržal dopozerať a povedal, že si mám zobrať preč toho Cypra. Marko Igonda a Kristína Koprdová sú skvelí herci zaslúžili si lepší scenár. Slabé dialógy tam boli a film bol veľmi temný. To, že dopadol tak, že sa upísal Bohu a chcel odčiniť hriechy a zomrel pri pokuse vyskúšať lietajúci stroj mi nevadilo, trocha to korešpondovalo s legendou, ale predsa nič nové nepriniesol, nebavil, nezaujal, neprekvapil, dejovo zlyhal. Za tento celoslovanský počin, urobiť niečo spolu s Poliakmi, Čechmi, či myslím Rusmi tlieskam aj za krásnu pieseň od našej interpretky, ale režisérka tu zlyhala. Snáď to niečím naši odčinia. (06.01.2012)

Ďalší slovenský pokus s niečo viac v našej kinematografii a zase fiasko. To už nie je možné, ďalší sľubne vyzerajúci projekt a opäť spackaný hlavne kôli scenáru a neschopnosti vyrozprávať príbeh. Z trojice Cyprián, Jánošík a Bathory je ale Lietajúci Cyprián natočený najlepšie. Vizuálne celkom pútavé, režisérsky znesitelné, hudba a ozvučenie fajn, prostredie danej doby fajn, kostými fajn a dokonca aj niektorý herci fajn. Škoda len zase príbehu, ktorého scenár treba prepísať, zjednodušiť, vypustiť zbytočnosti, pritvdiť na správnych miestach a dať tomu nejakú lineárnosť, aby to diváci pochopili. Ja som polovicu filmu ani nevedel o čo vlastne ide a to je zle a čo som počul a čítal nie som sám. No som rád, že film vznikol, hanba to nie je, ale do sveta by som Cypriána nevydával. Treba na Slovensku viac podobných projektov a pokusov, snáď to raz príde a natočí sa u nás plnohodnotný celovečerák, ktorý bude znesitelný aj zahraničnému divákovi. Cyprián zatiaľ dostáva odo mňa snáď zaslúžených 50% (30.01.2011)

Nemajú to slovenské historické filmy ľahké pri tom, akú majú reputáciu. Tento Cyprián je taký lepší prípad. Nie dokonalý, príbeh je trochu rozháraný, nesúvislý, ale možno to je práve význam slova freska vo filme. Rozpočet na filme je poznať, hudba je dobrá, až na seba príliš strháva pozornosť, a Igonda mlčí ako pravý mních. Pôvodne som tu mal iba dve hviezdy, ale tri budú úplne zaslúžené. –––– Nemáme iného majetku okrem rakvy, do ktorej chodíme spať. A našou jedinou starosťou je byť na smrť vždy dobre pripravený. –––– Sľubuješ, že ako pokánie za svoje minulé hriechy budeš do konca života mlčať? (13.12.2016)