Vrah ve mně

Načasování nevalných skladeb ze soundtracku je vážně fascinující. Představte si ten nejdramatičtější, smyčcový, hluboce položený hudební podklad; teď si představte, jak auto hlavního hrdiny přijíždí před garáž svého domu. Nic významného se nestane předtím ani bezprostředně potom. Auto zastaví – a právě tehdy hudba dostoupí svého maxima – ha! --- Šílenost. Což je mimochodem slovo, které vám probleskává hlavou napříč celým snímkem. Kostrbaté dialogy, hrozivé audiovizuální efekty, masky (zaschlé jizvy bezprostředně po pár ranách pěstí? really?), neherec - to asi bude tím jménem - v náročné roli šáhlého vicešerifa. Navrch obtloustlá a vůbec ne přitažlivá (výjimečně) Kate Hudson – to už mi ale vážně bylo do breku. I když mě ještě čekala hodina filmu, uh … no dokoukal jsem to, ale vážně nikomu nedoporučuju (konec možná – pokud zrovna budete mít chuť na grotesku). Jediným „seriózním“ lákadlem pro vás jinak může bejt snad jen ta kopa žhavějších scén s oběma protagonistkama. (14.03.2012)

První shlédnutý film na 45. ročníku MFFKV a hned taková čičovina. Winterbottomova Tristrama Shandyho mám rád, navíc oplývá mnohem větší atmosférou a hravostí, než The Killer inside me, kde je snad vše úplně špatně a postavené na hlavu. Už přemíra postav zapříčiňuje fakt, že je dost těžké se v nich vyznat a ve výsledku se dostavuje jen rezignace. Dialogové pasáže vzbuzují úsměv a úlek, protože to nemohlo být myšleno vážně a ani v žertu. Parodické výstupy ala sprint po ulici s kudlou v ruce nebo výsledné rozuzlení zapříčinily, že mi slezly snad všechny chlupy ze zad a braly nohy na ramena pryč ze sálu. Navíc nechat bloumat Simona Mentalistu Bakera téměř dvě hodiny po pravém vrahovi je nevídané a neslýchané. Casey Affleck tentokrát nevýrazný – málem jsem z jeho Lou Forda usnul. Kam se podělo charisma? Tenhle snímek se nemůže líbit snad vůbec nikomu. A pokud se přeci jen najde pár šťastlivců – budu jim jen tiše závidět, protože očekávání byla veliká. PS: Bible zařazená v knihovničce vedle Freuda - jak zlověstné to znamení. [MFF Karlovy Vary 2010] (12.07.2010)

Celkem hodně divný pokus o noir, který má možná v hlavní roli výborně hrajícího Caseyeho Afflecka a manipuluje s celkem dobrou atmosférou 50. let, ale jinak je režisérsky celkem nevyvážený. Navíc příběh mi přišel docela slabý a i přes Aflleckův působivý výkon jsem se hlavní postavě nedostal pod kůži ani trochu. Což je v tomto případě docela problém. Režisér to navíc nemá pevně v rukou a střídají se zde zajímavější pasáže s poněkud nudnějšími. 50% (29.09.2010)

Slušně adaptovaná černočerná klasika od Jima Thompsona (mimochodem na podzim 2010 vyšla v nakl. Argo), ovšem bez četby originálu by mi asi moc nedocházelo, oč v "hrdinově" duši jde. Výhrady by mohly pokračovat: zatímco v knize jdeme spolu s ich-formou, tedy spolu s hlavní postavou do všech jejích šílených malérů, tady, asi zákonitě, se neustále díváme na ni -- tudíž jsme mimo ni. Affleck má jistě dobrý ksicht na koukání, ale to ďábelské ztotožnění jako nad románem se opravdu nekoná. Brutalitu knihy film kopíruje celkem věrně. Komické mi ale přijde, když v sexuálních scénách může být zabíráno dámské pozadí, třeba i zvesela bičované, ale nedej bože, aby divák zahlédl něco jako bradavku. Never! A nakonec ještě -- obsazení ženských rolí je mimo mísu a silnou měrou přispívá k rozpačité recepci filmu. Kate H. se do filmu snad jakž takž hodí, ale ne jako snoubenka Amy, nýbrž jako prostitutka Grace. Kterou ovšem hraje culící se diblík Jessica A., jež jednak vůbec hrát neumí, ale hlavně jí nikdo nikdy neuvěří šlapku. Suma sumárum: vyšší hodnocení si zaslouží hlavně snaha adaptovat tyhle temný pecky minula. A jako retro film funguje na dost dobrých 75 procent. (14.10.2010)

Dám Vám hádanku: Má to název jako porno z nápravného zařízení a táhne se to jako anál s romským spoluvězněm. Co je to? Ano, modří už vědí! Je to těchto sto devět minut čirého utrpení o tom, jak jeden nesympatický úchyl nudně zevluje po městě a sem tam si udělá z nějaké kikiny boxovací pytel. Prý NOIR!? A přitom tam nehraje jediný černoch... (22.10.2010)