Komisař Clouseau na stopě

Impozantní vstup komisaře Clouseaua na scénu! Stejný rok jako Růžový panter a takový rozdíl v humoru. Nechápu, že se ke mě tento díl nikdy nedostal a já jsem ho viděl poprvé až teď. O to víc jsem se pobavil, protože ty gagy Petera Sellerse jsou neskutečný! Nejvíc mám nakoukány tři další pokračování, tenhle kousek je bez debat taky nářez! Parádní je i hudba, ta basová linka je božská! No a dabing první liga, Josef Vinklář jako Dreyfus mě totálně odrovnal! Bomba po všech stránkách, brilantní, poctivá a rozverná filmařina. (28.12.2022)

Tohle je asi nejlepsi a muj nejoblibenejsi dil. Pozornost je tu plne na Sellerse, kterej vyvadi jednu volovinu za druhou a konecne uz tu je Burt Kwouk a Herbert Lom. Navic pribeh se samejma mrtvolama krapet pripomina Ctyri vrazdy staci, drahousku a i kdyz je tu krimi zapletka, je to ciste blazniva komedie. Navic je spousta vtipu docela originalnich a je tu spousta zasadnich scen. Ale je to samozrejme vsechno diky Sellersovi, kterej je pro postavu Clouseaua neco jako Atkinson pro Beana. Proste naprosto skvela komedie. (02.05.2007)

Příjemně zábavná kriminální komedie, kde je hranice trapnosti stále na uspokojivě nízké úrovni a zábavně ztřeštěná hravost má navrch. Policejní inspektor Jacques Clouseau (dobrý Peter Sellers), egoistický a neschopný kriminalista s překvapivě vysokou efektivitou, je na stopě pachatele vraždy. Navíc se snaží zachránit hlavní podezřelou, služku Marii Gambrelli (půvabná Elke Sommer), do které se zakouká na první pohled. Z dalších rolí: policejní komisař a Clouseaův šéf Charles Dreyfus (dobrý Herbert Lom), který svého podřízeného upřímně nenávidí, Clouseaův trpící asistent Hercule LaJoy (Graham Stark), Clouseaův osobní a všehoschopný sluha Kato (Burt Kwouk), milionář Benjamin Ballon (George Sanders), majitel zámečku, kde se stala vražda, jeho mladá žena Dominique (Tracy Reed), a jejich sloužící Maurice (Martin Benson), Simone (Moira Redmond), a Pierre (Maurice Kaufmann), Dreyfusův trpělivý asistent Francois (André Maranne), a Dreyfusův velmi vytížený psychoanalytik (Jack Melford). Clouseau neúnavně, bezelstně a tak trochu nahodile pátrá, a mrtvoly se stále hromadí. Dreyfus usiluje, ve jménu svého vnitřního míru, o život svému podřízenému, ale pokaždé míjí. Ze zámečku se stává místo hrůzy, neboť se ze všech obyvatel vyklube úkladný vrah. Nádherné závěrečné rozuzlení. Vtipná a skákající zábava, trocha napětí, dávka romantiky a až cynicky obrovská hromada mrtvol a vítězství popleteného policejního inspektora. Navíc zajímavá hudební vystoupení španělského flamenca, tahitského tance a kozáckých skoků. A opět vynikající animace během úvodních titulků. (30.03.2012)

Konečně Clouseau jako hlavní postava a hned náběh na naprostý kult. Tím se sice staly až dva díly následující, ale už tady se ukázaly všechny nezapomenutelné trademarky. Všudypřítomný Kato, přehnaný akcent ("ano, muly") a hlavně Dreyfus - původně jen skeptický šéf a postupně stále šílenější oběť antitalentu nezastavitelného podřízeného. (18.01.2007)

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)