Trust

Chválitebný počin čo do zdelenia nejakého posolstva nielen rodičom, ale aj naivným nástkam. David Schwimmer je isto citlivý a starostlivý tatko. Snímka je pomaly viacej o fotrovi, ktorý sa vyrovnáva so zneužitím svojej dcéry, než o jej trápení zo zneužitia (ktoré ona nechápe ako zneužitie, ale ako pomilovanie týpkom, ktorý ju miluje). Emócie zo situácií, ktorými všetci zúčastnení prechádzajú, sú dôveryhodné, vo filme nie je nič navyše ani v ňom nič nechýba, Schwimmer má jasno. Ale to nič nemení na fakte, že ide o ľahko zabudnuteľný film nudného televízneho vizuálu. (01.01.2012)

Téma snímku mi přišlo velmi zajímavé, ale taky jsem byl zvědavý, jak si bude počínat David Schwimmer na režisérské stoličce. A musím říct, že rozhodně nezklamal. Trust má velmi silný příběh, žánrově má nejblíže k psychologickému dramatu ( prvky thrilleru jsem tam teda neobjevil). A pak je to hodně o hercích. Catherine Keener mi přišla nevýrazná, její postava mi dost lezla na nervy a na matku mi přišla příliš nezůčastněná. Mnohem zajímavější bylo sledovat otce a dceru. Liana Liberato na mě působila docela zvláštně, kdy jsem chvílemi nevěděl, jestli jí jeji roli úplně věřím nebo ne, nakonec u mě ale převažuje pozivitní pocit z jejího hereckého projevu. Cliva Owena ve filmech nijak nevyhledávám, tady mi však předvedl, že opravdu dokáže být charakterním hercem. Celkově mi přišla jeho postava nejzajímavější a nejuvěřitelnější (ok, možná někomu přišlo chování otce nedůvěryhodné, přehnané, ale řekl bych, že bylo naprosto pochopitelné a donutilo mě se každou chvíli ptát, co bych já dělal na jeho místě, jak bych se zachoval a musím uznat, že bych se nejspíš cítil stejně jako on). Závěr se mi moc líbil (měl jsem docela strach, aby to neskončilo nějakým zběsilým honem na čarodejnice v podání drsného Owena, ale David to tím monologem otce a následným zneklidňujícím videem pěkně ukončil). Jen mě trochu mrzí zdejší docela nízké hodnocení; možná plyne z nedůvěry k počínání 14-leté puberťačky, sám nemůžu s jistotou tvrdit, jestli by se v dnešní době nechalo ještě nějaké trdlo takhle zblbnout, ale z mého pohledu mi to nepřišlo tak úplně mimo vzhledem k tomu, že jí ten úchyl opravdu zprvu dával vše, co potřebovala, po čem toužila (sexuální styk tím samozřejmě nemyslím). (22.10.2011)

Možná mě budete mít za cynika, ale podobné příběhy mi vážně pijí krev. Čtrnáctiletá holka se DOBROVOLNĚ vyspí s dospělým chlapem a místo toho, aby byla považována za k*ávu, kterou bezpochyby je, v ní její dospělácké okolí vidí ubohou mučednici, která doplatila na internetové seznamování?!? POMOC. Dobře jí tak, náně, já bych jí místo "ťuťu ňuňu" dala takovou facku, až by se jí přetočila hlava. Jako drama slabé (televizní, nudné), chuť podobné nanynky proplesknout, však vzbuzuje dokonale.;-) (16.02.2015)

Pročítám místní komentáře a nestačím se divit. Většina vás si koukám vystačí s posouzením "ta holka je blbá" nebo "dyť to sama chtěla" a má vystaráno. Jasně o tom, že to evidentně nebylo znásilnění, protože do toho šla zcela dobrovolně, se můžeme dohadovat dlouho. Ale o tom ten film tak úplně není. Filmu jde spíš o subjektivní vnímání reality. Je to především o pohledu otec versus dcera, v němž každý posuzuje realitu úplně jinak a pak se podle toho taky chová. Otec vidí jasné zneužití dcery internetovým úchylem a moc touží se s dotyčným osobně vypořádat. Když to nemůže udělat, trápí ho obsedantní představy a má potřebu hledat úchyly všude kolem sebe. Dcera je naopak čtrnáctiletá naprosto ukázková puberťačka, která se snaží zapadnout mezi cool oblíbené holky, ale hlavně hledá někoho, kdo jí rozumí, kdo jí pochopí a nebude ji odsuzovat, což je v tomhle věku úkol věru nadlidský. Jakmile má pocit, že tohle všechno konečně našla, sama sobě vsugeruje, že na ničem jiném nezáleží a vnímá "úchyla" jako svého potencionálního přítele. Poté ho přede všemi sveřepě chrání, otcův přístup v ní přitom ještě posiluje vědomí, že "úchyl" byl opravdu jediný, kdo jí kdy rozuměl a ostatní jí nechápou a jsou proti ní zaujatí. Ke zlomovému okamžiku a spadnutí růžových brýlí dochází ve chvíli, kdy zjistí, že podobně jako s ní si chatoval a vyspal se i s řadou dalších dívek. Film je tedy, co se týče psychologie naprosto ukázkový, ať už duševní pochody jednotlivých postav chcete nebo nechcete chápat. Důvod, proč přesto dávám za tři, je zpracování. Přestože film ví, co nám chce sdělit a také to plní, činí tak vzhledem k tématu s překvapivě nezáživnou formou. První půle je víceméně nudná a zlepšení nastává, jakmile dostane víc prostoru Clive Owen, protože ten tu hraje opravdu výborně. Bohužel tím více vyniknou plytké výkony zbytku osazenstva. (09.06.2012)

Schwimmer natošil film o holce, která si dá rande s pedofielm a pak mu ještě ráda dá. No kdo chce kam, pomůže si tam. Celý film však působí dvojnásobnou stopáži. Měl jsem pocit, že film má 200 minut. Není to tím, že by herci hráli špatně. Owen a zbytek ansámblu jsou přesvědčivý, ale postupně se film začne táhnout, ztrácet a směřovat někam jinam. Rozhodně se netěšte na thriller a nějaké důmyslné vyšetřování. Vše se povětšinou děje v rodinném kruhu. Každopádně je film slušně obsazen, odehrán i natočen. Tady uvidíte, že někdy ty holčičky těm "prasákům" skačou do postelí samy. (21.01.2012)