Melancholie

Myslím, že vím, o co mu šlo. A mám taky dojem, že to Lars von Trier zvládl bravurně. Jedinou chybou jsou jasně dané mantinely koncem a začátkem, kdy víme už od počátku, i kdybychom si nic o filmu nepřečetli, kam vše spěje a finále se stává jen otrockým očekáváním nevyhnutelného. Přemýšlíte pouze, zda film utne, nebo dojede až do konce a čekáte a napínáte se a cítíte tu energii, která nabývá na intenzitě až... Ano, Trier mě pomocího svého netradičního líčení konce světa dostal, ale ne na pět hvězdiček. (04.10.2011)

Svatbu bych o tři čtvrtiny zkrátila, vynechala některé iracionální dialogy, a nenechala bych film vyznít tak, že ta "normálnější" ze sester je nakonec ta "slabší", zatímco ta "nemocná" zvládá krizové situace lépe. Jenže pak by to už nebyl Trier. Ale možná by to byl lepší film. Jinak Justine mě celý film iritovala, a na konci byla ještě hnusná na svou sestru, která samozřejmě nemůže za to, že ji život baví/bavil a že prostě pro ni život na zemi není "zlo". (09.12.2011)

V tomto případě se s Trierem rozcházím skoro na plné čáře. Konverzační nuda a pár hezkých obrázků, to je na dánského bořiče konvencí trochu málo. Snímek zachraňuje pouze Dunst, která hraje přesvědčivě a mohla by se stát klidně Trierovou dvorní dámou. Ale příště by to chtělo zamířit hlouběji, tam kde jsme se pohybovali v Antikristovi. (09.05.2012)

Zajímavé kapitolní rozčlenění, kde rozhodně vyhrává jednička. Nic nenudící, pomalý nájezd, nenechá diváka v nepozornosti. Svatební pojetí je scénaristicky našlápnuté a vyniká hlavně psychologickými profily jednotlivých aktérů. Překvapivě věrohodný Sutherland nic nekazí a na K.Dunst se "moc pěkně" kouká. Letecké záběry jsou navíc tak kamerově (povedeně) zabalené do mlhavého hávu, že působí mýticky, a za zvuku smyčců až démonicky...celkově lze Melancholii hodnotit jako netradiční pokoukání, které kazí "jen" přepálená stopáž a detailní nevykreslení charakterů vedlejších postav (u otce nevěsty jsem to postrádal vůbec nejvíce).... (21.06.2012)

Skvelá až bravúrna Kirsten Dunst....Z počiatku som si musel zvykať na ten von Trierovský štýl, ale tak ako pri Antichristovi som bol napokon unesený....a to i napriek tomu, že tento tip filmov nie celkom musím. (23.06.2013)

Tehdy jsem býval ještě nezkušený a naivní čekal jsem, že timto filmem chtěl režisér něco sdělit, ale víc jsme se plést nemohl. Byla to hrozná nuda a děj se vůbec nedal pochopit. Do toho mě srala neuvěřitelně rozřepaná kamera. Žádny kameraman by to takhle nemohl zprasit. Jsem přesvědčený, že ji schválně dal do ruky dědovi s parkinsnem, aby si všichni všimli, že obraz poskakuje a připomněli jim jeden z nesmyslů z dogma. Než jsem ho zhlédl byl jsem zblbnutý kritikou, která film popisovala jako transcendentální zážitek, kvintescenci, genialní dílo, jeden z největších filmů všech dob ale... Jde o to že se Trier vysmál všem pozerům a natočil schválně sračku o ničem a bavil se jen tím jakou zase konspirační teorii v tom ti odborníci najdou. Je mi líto těch co se šťourají v tomto nazdobeném exkrementu a hledají zde nějaká moudra a hádanky. (12.12.2015)

Pokud jsou nějaký filmy, o kterejch se dá říct, že maj svojí neoddiskutovatelně jedinečnou a nezaměnitelnou atmosféru, tak je to třeba právě Melancholia. Pro mě teda rozhodně. Je to jako prožívat sen, dívat se na nějaký vidění, jako zfilmovaný fotky Gregory Crewdsona. Ta atmosféra a ten "dojem" z Melancholie ve mně zůstaly doteď, a nejspíš ani nezmizej. Dalo by se rozebírat snad úplně všechno, každá scéna a její význam, a dokonce by mě to i bavilo (smysl 19. jamky, mostek, chování postav), ale teď, s docela významnym odstupem od doby, kdy jsem film viděl, mi dochází, jak by to bylo zbytečný, protože o vysvětleních ten film neni a atmosféru rozkladu, konce, smrti, blížící se apokalypsy a všudypřítomnou nejistotu a strach z toho, co přijde, ten film znázorňuje dokonale. Je to jen o emocích, prožitcích, řetězcích mnoha na sebe navazujících symbolů a odkazů - realita, fakta a nějaký ratio jsou až na druhym místě. Občas je to až kýčovitý, ale autorsky a krásně kýčovitý, aspoň já v tom ten význam a záměr vidim, jakkoli chápu, že někdo další to samý může považovat za prvoplán a tah na sprostej efekt. Každopádně, ať tak nebo tak, audiovizuální zážitek z filmu je stoprocetní, stoprocentně zneklidňující a stoprocentně tíživej. Těšim se na další zhlídnutí, třeba půjdu na 5* - tohle je totiž každopádně film, kterej (mně osobně) jednou vidět nestačí. WTF moments: Ty padající ptáci na začátku až podezřele moc připomínaj scénu z Pumelice lesní moudrosti: Náhoda? Nemyslim si! A co mě ve filmu pak už teda docela sralo, bylo to neustále opakovaný tristanovský Wagnerovo téma - ten harmonickej postup je historicky zlomovej, protože v něm v podstatě poprvý v hudbě západní kultury došlo k rozpadu tonality, tedy k rozpadu toho neochvějně jistýho základu, kterej naše hudba do tý doby vždycky měla, což chápu, že krásně koresponduje s rozpadem společnosti a světa tak, jak je ukázanej v Melancholii, a chápu i to, že to téma je neskutečně krásný a uznávám i to, že do Melancholie padne naprosto skvěle, ale stačí mi to slyšet dvakrát nebo třikrát; pokud to tam Trier opakuje pořád a pořád dokola a dokola, popátý a podesátý, tak už to pro mě trochu ztrácí na kouzlu. (22.09.2016)

Lars von Trier je tak ekcentrickým režisérem, že jsem jeho děly fascinován a zároveň totálně zmaten. Melancholia pro mě byla přijatelnější a snesitelnější než dvojdílná Nymfomanka, ale třeba zmínit, že mě nijak kulturně neobohatila, což já od kvalitních filmů očekávám především. (26.06.2020)

Příhodný název. Melancholické. Velmi. (04.03.2021)

Úvodní záběry předvádí zkázu světa v podobě úchvatného a strhujícího klipu. Příběh Melancholie lze naproti tomu chápat jako ironický protipól tomuto kýčovitému předpokladu, že konec světa by měl být prodchnut jakousi vznešeností. "Chceš si k tomu pustit Beethovenovu Devátou a sednout si na terasu? Stejně tak to můžeme uspořádat na hajzlu." (28.05.2011)

Lars von Trier nám po(hustém)"Antikristovi"servíruje další drama,tentokrát spojené s globální katastrofou.Je opět rozdělené do kapitol(opravdu má asi rád seriály).Je to další(téměř)neproniknutelná cesta do jeho nitra.A to nitro je opravdu "zvláštní" a patřičně husté.Pronikne jím opravdu jen a pouze ten,kdo přistoupí na režisérovu hru a způsob vyprávění.Jinak se na to namá ani cenu dívat a je lépe odejít.Trier je opravdu "duševní blázen"a "filmařský magor" a to doslova.V první kapitole nám Trier servíruje bahno(svých tolik oblíbených)společenských vztahů na pozadí události,která je vlastně jedním z hlavních radostných pilířů společnosti-svatby.Hlavní hrdinka se vdává a v tom bujarém veselí jí přepadne obrovská vlna smutku a prázdnoty(pročpak asi?).Je to opravdu velmi syrová sonda do pocitů a vztahů dnešní doby a režisér si jí velmi užívá.Tuhle část táhnou hlavně herci,zejména opravdu melancholická Kirsten Dunst.Pro mě osobně je velmi(a zbytečně)pomalá a nepřináší nic moc zajímavého.Druhá část je malinko zajímavější(hlavně příběhově) a tak nějak duchaplnější,přestože je to vlastně takové čekání na katastrofu. Trier se(místy až úzkostlivě)drží svého manifestu Dogma 95(ta ruční kamera, je pro mě stále víc nekoukatelná)a svých klasických atributů.Je to vlastně taková hra s obrazy,hudbou a herci na pozadí jakýchsi veršů,kterou Trier umí,to přece víme..Celkově jsem tady ale nijak extra nadšen nebyl,i když několik stylizací a obrazů bylo vydařených.Také si myslím,že je film až zbytečně roztahovaný a zkrácení o takových 15-20 minut by prospělo.Konec slušný,ale také nic extra očekávaného.Takže za herce a několik obrazů a nápadů dávám 60% a myslím,že by měl Lars chvíli odpočívat a někam odjet na dovolenou.P.S.Už slyším tu intelektuální debatu o poselství tohohle filmu. (05.07.2011)

Snímek pro finální hodnocení budu muset shlédnou ještě jednou. Nedokázal jsem v soubě ujasnit celkový pohled na film. Apokaliptická vize příběhu je zde podboně jako v Antikristovi hororová použita pouze jako kulisa, na které se vyobrazuje psychologie hlavních dvou postav - dvou sester - jedné prorodiné konzervativní, vážící si života a druhé "životem zrhzené", která nikdy nebyla schopna takovýto život žít. V závěrečné fázi dochází k porovnání reakcí tří postav (včetně manžela jedné ze sester) na danou situaci. Hudebně, filmařsky, obrazově a herecky to bylo po Vontrierovsku dobře zpracované. Hvězdičku ovšem jsem zatím strhl za to debilní týpý nakonec a za některé zbytečné dialogy. Každopádně uvidím po druhém shlédnutí, zda-li hvězdičku přidám či uberu. Zatím 80% (07.09.2011)

< Život je len na zemi, aj keď nie na dlho > Znovu krásny film od môjho obľúbeného režiséra, no čakal som že v ňom bude akísi silnejší „Trierovský“ odtlačok a trochu viac tej melanchólie. Tentoraz to u mňa za plný počet nebude (ako pri väčšine jeho filmov), ale aj tak si myslím že je výsledok viac než vynikajúci. Návštevu kina odporúčam už len kôli záverečnej (najpôsobivejšej) scéne - taký efekt jednoducho doma nedosiahnete. (26.09.2011)

Podle mého názoru až moc přeceňovaný film, zvlášť zde všemi pseudo-recenzenty. Mnohem víc mě oslovil Antichrist než Melancholie, ale dávám 4 hvězdy za pěkný vizuál, na 5 hvězd pro mě rozhodně tento film nemá. Ke konci se snaží film ždímat z diváka emoce, dokonce tu někdo psal, že posledních pár minut filmu ho přirazilo k sedačce... a já jen zírala a říkala si: To je jako všechno? Mnoho povyku pro nic. První půle filmu pojmenovaná Justine mě celkem iritovala. V Justine jsem neviděla psychicky nemocnou ženu, která jen chce být sama od toho všeho povyku, ale jen nevděčnou namyšlenou krávu, která se ráda někam zašije, aby ji všichni hledali a cítila se středem pozornosti. Část Claire už byla stravitelnější, avšak 100% kladné recenze a nejúžasnější film roku se u mě na obrazovce jaksi nekonal. (30.09.2011)

Tento film by sa mal volať Depresia. (30.09.2011)

Vizuální a pocitový fetiš, metafora prázdnoty moderní společnosti, von Trierova odpověď na hollywoodské blockbustery, či jeho Mulholland Drive. Ať už je podstata Melancholie jakákoliv, nedá se jí upřít že je působivá, provokativní, perfektně natočená a pekelně atmosférická. A složitá. Dánský experimentátor divákům nabídl mnohovrstevný příběh, plný nejasných indicií, skrytých pocitů a nezřetelných metafor. Formální stránka je dokonalá, film se může pochlubit přenádherným vizuálem a hudbou která se dotýká geniality. Excelentní herecké výkony jsou už jen třešničkou na dortu. Melancholia je výjimečný snímek, v němž lze nalézt mnoho otázek i odpovědí, avšak především je to dílo, které nutí diváka prožívat každičký záběr, dlouze o něm přemýšlet a nakonec si nalézt své vlastní vysvětlení. Top 10 za rok 2011. (02.10.2011)

Není pochyb o tom, že tento film má své estetické a umělecké kvality, já jen zatím nejsem schopna je najít a docenit. Úvodní obrazy ve mně vyvolávaly jakýsi zájem, který ale opadal s množstvím předkládaných obrazů a délkou jejich zobrazení. No a potom jsem se začala normálně a regulerně nudit. Přítel celou dobu sledování filmu nemohl přestat opakovat větu "To je na hlavu, to je na hlavu!" a já jsem se snažila nalézt a pochopit myšlenku toho díla, žel myšlenka nenalezena. Za srdce mě vzal jedině herecký výkon Charlotte Gainsbourg - její ztvárnění myšlenky "I don´t wanna die" bylo "skutečně skutečné". (03.10.2011)

Sci-fi o konci světa? Nikoliv. Spíše snímek o absurditě lidského bytí, z níž nás může zdárně vysvobodit snad jen zkáza celého našeho pokolení... (30.10.2011)

Menej nudný film, s tak dobrým hodnotením som už dlho nevidel. Ktovie či vôbec. Vysvetlí mi prosím pekne niekto, na čo voľakdo natočil takúto blbosť?! Absolútne 100%-ná strata času. Neznášam na filmoch najviac tú vlastnosť, keď naťahujú diváka ako žuvačku. Dej absolútne minimálny, 3/4 filmu som preklikal, lebo to vážne nudilo. Môže byť až zdraviu škodlivé. Prosím, nepozerať. (10.02.2012)

Možná je dobře, že nad tím moc nedumám a neřeším, jestli jsou mé pocity a výklady "správné". Prostě jsem se jen nechala unášet obrazy a náladou! Ale když to trochu shodím - jedna zpackaná svatba může přerůst do katastrofy téměř globálních rozměrů! A ta "silnější" ze sester se může nakonec stát tou "slabší", protože ona má co ztratit! Každopádně souhlasím s Limou - na úvodních deset minut filmu bych vydržela bez dechu hledět mnohem, mnohem, mnohem déle...! (29.08.2014)