Frankenstein Created Woman

Prostě nechápu, proč se Hammer toho Frankensteina tak křečovitě držel. Příběh je sice košatější než u jiných částí, ale i tak to postrádá jakoukoliv atmosféru. Horrorová je na tom snad jen hudba, jinak je to takový dobový steampunk, stárnoucí Cushing se nechá válcovat věčně přiožralým senilním doktorem a vrahasynem. Hodně velká nuda. (03.09.2015)

Ctvrty zarez do sedmidilne frankensteinovske serie studia Hammer ma vsechny klady i slabiny, jake lze od takoveho filmu ocekavat. Nastesti klady silne prevazuji. Terence Fisher byl ve forme a spolecne s kameramanem a tvurci kulis vytvorili opravdu uchvatnou podivanou. Atmosfera je klasicky "hammerovska", takze pokud je to vas salek caje budete si chrochtat blahem stejne jako ja. Tim nejlepsim je samozrejmne Peter Cushing, k tomu opravdu nema cenu vic dodavat. Bohuzel pribeh samotny, i kdyz se obcas snazi inovovat zabehnute postupy, precejen dokazuje, ze jde jen o jeden dil dlouhe serie, ktera scenaristickou originalitou nikdy prilis neoplyvala. (05.10.2005)

,,Jaký otec, takový syn. Syn vraha!" Drama, využívající myšlenek naturalistů o dědičnosti, se točí opět okolo otázek života a smrti. Respektive zemře-li fyzické tělo, avšak duše nikoliv, je možné ji uchovat a vložit do těla jiného? Jako vždy skvělý Cushing v roli barona, poněkud potrhlý Walters v roli lékaře pomocníka a krásná Denbergová v roli...v několika rolích. Horor na posledním místě, sci-fi drama rozhodně. Fisher je jistou zárukou kvality, logicky ani zde nezklamal. Chybí sice otevřené gore, což je nejen v případě gilotiny škoda, ale snímek své kouzlo má. Jinak do těla dívky nechce baron umístit mozek popraveného, ale duši...tudíž autor zdejšího obsahu se mýlí. Nefanoušci Hammeru možná tak nadšeni nebudou. (18.10.2017)

Hammer. Barevnější, krvavější, krutější... zábavnější? Těžko soudit. Poslední půlhodinka bohatě vynahradila předchozí hodinu, která se spíše než hororu (resp. sci-fi) podobala průměrnému melodramatu, ale propracovanějším předchozím dílům série se v ledasčem nevyrovná. Scenáristicky je příběh poněkud plytký, má nekonečnou expozici i příliš nelogické díry v ději, jenže: je to hammerovský spektákl. A tak se vše točí okolo zdálky viditelného popraviště s gilotinou, Peter Cushing už ve Frankensteinovi představuje starší verzi pozdějšího doktora House, krev cáká a dočkáme se i náznaku nahoty (jenom náznaku, ale i to se cení). Proti předchozímu dílu notně přibylo atmosféry, kulisy jsou vymazlené a vraždící stvůra s tváří anděla okouzlující. Terence Fischer i slabší příběh drží pevně v rukou, a proto si film něco přes 70 % určitě zaslouží. Snad je jen škoda, že baron samotný stojí v pozadí a je spíše hybatelem (stvořitelem?) děje než hlavním aktérem. A pobavilo mě, když jsem celou dobu dumal, koho mi jeden z třech mladých floutků připomíná, a titulky prozradily, že jde o Dereka Fowldse alias Bernarda z Jistě, pane ministře. Tady ale dopadl podstatně hůř. (15.10.2014)

Vydařenější než The Evil of Frankenstein, to je nejspíš způsobeno tím, že se režie ujal opět Terence Fisher. Nápad s transplantací mužského mozku do ženského těla, a tím vytvoření rozdvojené osobnosti, je docela zajímavý. Místama je to možná až přehnaně sci-fi. Některé Frankensteinovy přístroje vypadají až příliš neskutečně. Samotný Victor v podání opět skvělého Cushinga tentokrát působí pouze jako vědec, nikoliv zločinec. Jedinou připomínkou na výbuch v The Evil of Fr., který zaručeně nemohl přežít, jsou popálené ruce, které mu znemožňují pracovat. (30.07.2008)