Pod jednou střechou

A mně se to hrozně líbilo:)Co tu každému vadí?Že je to ze života a na nic si to nehraje?To mně právě imponuje... Vedeme svůj obyčejný život,se kterým jsme jakž takž spokojení,ale najednou přijde osudová rána,která přinese zároveń něco dobrého i špatného a my se musíme umět přizpůsobit.Naše plány do budoucna jdou do postraní,ale přesto všechno není tak ztracené,jak se na první dojem zdálo.Může to být fajn,i když jsme nic takového neplánovali a ani nechtěli? Nepřeslazená,realistická,sem tam vtipná podívaná o životních hodnotách,rodině a lásce.Přesně na něco takového jsem už dlouho měla náladu. (03.03.2011)

Kdyby se vás někdo zeptal, co byste nikdy nechtěli po svých přátelích nebo rodinných příslušnících zdědit, co by to asi tak bylo? Myslím, že naprostá většina lidí by odpověděla dvě věci, a to sice dluhy a dítě. A přitom jsou lidé, kterým právě zděděné dítě může změnit celý jejich život, a to dokonce i k lepšímu. Měli jsme možnost vidět to např. ve filmu Baby Boom z roku 1987, a nyní jsme toho svědky v této romantické komedii, kdy se opatrovníky malého batolete jménem Sophie stávají muž a žena, kteří snad nemohou být více rozdílnější, ale kvůli svým zesnulým přátelům a kvůli malé holčičce musí jít všechny rozdílnosti stranou. Tenhle film není ničím jiným než příjemnou komedií, která nabízí poněkud originálnější nápad než většina romantických komedií, ale přesto asi nikterak nevybočí z řady těch průměrných romantických filmů, kterých se na nás každý rok valí velká hromada. Ovšem díky poněkud odlišnému a originálnějšímu ději je tenhle film z kategorie těch snadno zapamatovatelnějších, což mu zajišťuje v mém případě jeden malý půlhvězdičkový plusový bod, ale stejně to nestačí na víc než na tři a půl hvězdičky. Jinak snad ani nemám co více dodat, po herecké stránce je to průměrný film, po dějové stránce taktéž, klasickým klišé se film nevyhýbá, zkrátka je to typicky průměrný film, který ode mne dostává tři hvězdičky. (07.02.2012)

Využít romantické komedie, abych se při jejím sledování mohla současně věnovat i jiným, zajímavějším činnostem jako je třeba žehlení, není zase tak špatné. Příběh osiřelého mimča je to sice pěkný, ale zároveň klišoidní od začátku do konce - společná starost dvou přátel, sblížení, rozchod, letadlo ... nicméně ten konec jsem zhodnotila jako otravnost na entou. Člověk by mohl zcela přesně odhadnout, co bude následovat. Typicky americký zvyk se jet stíhat na letiště, omluvy, usmíření a happy end. V rámci žánru ale celkem skousnutelná záležitost. 2,5* (06.01.2015)

zklamání.Katherine Heigl mám hodně rád a právě díky ní sem si tohle obstaral a právě díky ní sem to i vydržel do konce.To ovšem neznamená,že je Life As We Know It dobrým filmem.Zkraje sice tvůrci brnkají na trošku vážnější notu (a divákovi na city) a snaží se nás obalamutit "inovativním" příběhem,ale pravda je,že ten sám o sobě až tak dobrý není a tvůrci pracují snad se všemi myslitelnými klišé romantických "komedií".Jak už to tak ale v poslední době bývá,nepříliš zdařile.Hlavní hrdinové se v mnoha případech chovají značně iracionálně,celkové obsazení vedlejších postav není zrovna nejšťastnější a co víc celé to vlastně není vtipné a těch pár dětských fórů s hovínkem to nezachrání...40% (27.01.2011)

Začátek je úplně o ničem. Od chvíle, kdy si Heigl a Duhamel neúmyslně osvojí mimčo - sirotka po nejlepších přátelích to začne být přeci jen trochu koukatelné, protože se něco děje. Komedii ale rozhodně nečekejte. O humor se nikdo nesnaží a náznaky končí spíše trapnými pokusy. Pokud se nepopadáte za břicho při pohledu na pokakané, prskající mimčo máte smůlu a když mimčo poprvé popoběhne za doprovodu Duhamela v trenkách a s lahváčem v ruce, jedná se o "nejvtipnejší" scénu filmu (ta na plakátu). To jen tak pro představu. Přičtěte si otravnou sociální pracovnici a přímo megaklišoidní závěr na letišti (jestli odletí nebo ne, můžete uzavírat sázky) a máte za sebou dvě hoďky strávené žvýkáním rozmačkané mrkve a kšiltovku plnou čpící romantiky. (14.06.2011)