13 zabijáků
Džúsannin no šikaku
Thirteen Assassins
13 zabijakov
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Daisuke TenganKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Kódži EndóHrají:
Kódži Jakušo, Takajuki Jamada, Júsuke Iseja, Goró Inagaki, Cujoši Ihara, Ikki Sawamura, Arata Furuta, Sósuke Takaoka, Seidži Rokkaku, Masataka Kubota (více)Obsahy(1)
Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen.
(Česká televize)
Recenze (230)
Nenápadný a naivne jednoduchý historický film z dôb starej Číny, ktorý mi v mnohom pripomínal kultové diela Akiru Kurosawu. Spracovanie ako zo starej školy, využívajúce moderné filmové prvky, a takto som si žiadny samurajský film ešte neužil. ()
V pompézní náladě v pompézní čas, rozhodl jsem se naplnit a rozjasnit své nitro, něčím .. jiným. V zoufalé snaze udržet děj, jsem se neustále ztrácel v ději, čímž se dělo něco, co se dít asi podle původního tvůrce dít vůbec nemělo. Epika neepika, zamotalo mi to hlavu tak, že jsem si začal děj doplňovat myšlenkami na úplně jiné věci, čímž jsem se dodějoval až k asi hodinovému masakru. V tuto chvíli jsem se kromě totálního ztracení v ději, počal i topit. Topit v nekonečném přívalu hrdinné samurajské krve, jenž nemaje zábran, nestoudně mi přebarvila koberec v obýváku. Tato skutečnost mi vnukla podezření, že se Takashi asi posral, a tímto bezesporu výborně natočeným předramatizovaným velkofilmem se snažil v ubohých divácích vzbudit myšlenku na okamžité podvědomé vyzkoušení prožitku při harakiri. Pomalu zanořující se meč, zvuk vyhřezávajících vnitřností, vykulené oči a následný pád do vlastních sraček musel být vskutku jedinečný zážitek. Pro ty šťastnější byla tato decentní zábava opepřena setnutím kebule, která se dle návodu v tomto filmu dá využívat jako kopací meruna. Tím jsem dostal nápad, který by jistě slavil úspěch a ušetřil by napnuté rozpočty fotbalových svazů, že místo míčů by se fotbal hrál s utnutejma tupejma kebulema již vypotřebovaných hráčů. Abych se tedy vrátil k původní myšlence a to jest proč jsem se odhodlal sledovat takovou bezduchou sračku. Důvod byl ten, že jsem monumentálně neměl jinou volbu a to bylo způsobeno naprostým vypotřebováním internetového připojení, selhalo stahování a já prostě Něco chtěl. Škoda. Víc než dvě hodiny jsem mohl sedět v hospodě, napájel bych se tuzemákem, načež bych se jistě poblil, čímžto by byl výsledek stejný, neboť jsem slabší povahy a pohled na zabíjení konkrétně mečem mě dovádí k šílenství, potažmo k nervovému zhroucení s následným vyvrhnutím vnitřností. .. Ale jinak to je určitě moc pěkný :-) ()
Je potřeba vydržet do konce, tam je to řežba :) Nepřehlednost jmen asi chápu, mi jim taky přijdeme všichni stejní. Co ale zaslouží hvězdu dolů, je fakt, že jsem nepochopil obživnutí toho týpka z lesa. - to jsem se dozvěděl až tady u "Zajímavostí", ale ve filmu to nemá hlavu ani patu. ()
Japonsko roku 1844 si užíva obdobie pokoja a mieru. Ale na obzore sa rysuje nebezpečenstvo - vysokopostavený mladý zhavranelý lord Naritsugu v sebe objavil sadistické sklony a stáva sa nepriateľom štátu. Nevlastný brat sa rozhodol, že z neho spraví hmlistú spomienku a tak naverboval skupinku ba všetko odhodlaných samurajov, aby si konečne nabrúsila katany a vybavila si to s nim po svojom. Z už aj tak riskantného podniku sa stáva zúfalá misia, keď sa namiesto očakávaných 60 nepriateľov objavia 2 stovky. Začína cigánska ferovka v japonskom prevedení, pri ktorej miestami tuhne krv v žilách. Ospalejší začiatok je nahradený svižným masakrom, kde absentuje akákoľvek hudba, počuť akurát tak kroky, ostré švihy čepelí, duté ozveny pádov nevládnych tiel, sem tam nejaký bojový pokrik a zopár kratučkych dialógov. Okrem bravúrne zvládnutých bojových scén zaujme rocker Goro Inagaki v úlohe skazeného Naritsugu a a Masachika Ichimura ako jeho statočný a múdry ochranca, samuraj Hanbei. ()
Takashi Miike a jeho filmová tvorba se mi moc líbí. I 13 zabijáků je doopravdy povedený samurajský nářez. Nemá cenu o tomhle filmu psát víc. Snad jen, že tohle by si neměl fanoušek akčních filmů nechat ujít. Doporučuji. ()
Nemastné, neslané. Absence jakékoli postavy, se kterou se člověk může trochu ztotožnit, z filmu dělá nepřehledný guláš. Potenciál k širšímu dějovému zarámování tří základních fází příběhu (motiv - cesta - boj) je nevyužit. V okamžiku, kdy se samurajové vydávájí na cestu, divák stále čeká a čeká, až se dočká toho, že samotná cesta uplyne bez výraznější dějové stopy. Finále se pak nese v duchu asijských akčních filmů s celou svou absurditou, kterou netřeba komentovat (viz. např. uživatel Verbal). ()
Konečně film který ukazuje moji oblíbenou časovou periodu japonska bez příkras. Tak trochu variace na západní filmy typu DANNYHO PARŤÁCI, s tím rozdílem, že zde se nejde vyloupit kasíno, ale zabít zlý šogunův bratr. V první polovině filmu sledujeme přípravy, v druhé exekuci samotného plánu = exekuci šógunova bratra. Zajímalo by mne jestli herci strávili tolik času, aby se naučili zacházet s katanou, nebo jestli je "samurajství" jejich celoživotním koníčkem, protože přesně takhle to vypadá - všichni zacházejí s obávaným japonským mečem, jako by se s ním narodili. Pokud je pravda, co napsal T2 a rozpočet byl skutečně $6 mega - tak klóbrc dolů a po druhém skouknutí přidám pátou hvězdu. ()
Japonské filmy mám v oblibě. Tohle mi podle komentářů přišlo docela zábavné. Z větší části filmu se tam nic neděje, furt se tam plánuje přepadení Shogunova potomka. Šlechtě se nelíbí jak zachazí s poddanýma a co uznává (válka, chaos, smrt), tak naplánují jeho sesazení. Kým jiným než drsným samurajem, který zlanaří pár dalších. Během filmu to pečlivě naplánují a závěrečná tři-čtvrtě hodina stojí opravdu za to. Víc prozrazovat nebudu, jen mě mrzelo, když to teda jsou samurajové, tak krom hlav a pár spáchaných harakiry tam nelétalo vskutku nic. Na to kolik bylo ve filmu použito samurajských mečů. Taky jsem čekal takové ty praštěné scény, typické pro tento druh filmu. Jako tomu bylo například v druhém Kill Billovi kdy Beatrix jde na výuku k Pai Meiovi, a v zápětí kdy proti němu táhne samurajský meč, Pai Mei vyskočí na ten meč, který drží Beatrix. Další věc, jako 13ctého samuraje klidně mohl nastoupit i Donnie Yen, který mi tam docela chyběl. Ale co už.. Film si i tak drží laťku velmi vysoko, i těch mouder a životních pravd je tam povícero. ()
Nepotěší, neurazí, mám podobné filmy rád, není to špatné, ale místy jsem to musel posunovat, samurajové zůstávají anonymní, málo rozvinuté postavy, film trochu zvedá brutalita (dívka s useknutými končetinami) a velkým plusem je, že se tam nelétá, jak bývá zvykem, ale poslední bezduchá řež to trochu kazí. Možná to tak mělo být, čisté, bez přibarvení, ale něco tomu prostě chybí. ()
Takto si predstavujem film o legende. Epická výprava 13tich pomstiteľov, ktorý musia odstrániť zlosyna stoj čo stoj. Na smrť odhodlaní skutoční samuraji, čo viac si môže človek priať vo filme tohoto razenia. ()
Takeši Mike září v portfoliu Japonské kinematografie. Parta těch dobrých zabijáků, už nechce trpět pod nadvládou tupého, a krutého císaře a rozhodne se ho svrhnout, pardon zlikvidovat. JE jich sice dohromady celkem 13, ale to jim vůbec nevadí. Vykonají přípravy, a milého císaře sundají. Jen škoda, že akce přichází skoro až v úplněm závěru 141minutové stopáže. Ovšem stojí to zato! *****/***** ()
Přimočarost, úspornost a oku lahodicí jednoduchost v pohybech filmových samurajů se zračí také v příběhu samotném, v němž všechno směřuje k závěrečnému masakru, zabírajícímu plnou jednu třetinu filmu. I když v něm tečou potoky krve (doslova!) a vojáci umírají po desitkách, nedokázal mně tento brutální závěr strhnout, tak jak jsem původně očekával. Kromě mírně odtaživé kamery, jenž se někdy drží až příliš daleko od bitevní vřavy, jsem tam také postrádal lidský prvek, který by mně více vtáhnul do samotné bitvy. Zminěných 13 samurajů bylo především jednolitým útvarem bez větších charakterových výčnělku, jenž by ve mně probudily stopy alespoň nějakých emocí. To se nedá říct o hlavním záporakovi, který je díky svým činům odpudivý takovým způsobem, že mu smrt přejete hnedka od první minuty. 13 samurajů je podařený krvavý epos o lidech, pro které byla hranice mezi životem a smrtí nicotná a pomijívá. Umírali se samozřejmostí, podle prastarých válečných kodexů. Neváhali obětovat svůj vlastní život pro čest svou a svého pana. Z dnešního pohledu něco zcela nepochopitelného. 7/10 ()
Prekombinované, že neviem kto, je kto a divné prvky komédie, ktoré z toho celého robia frašku, vélmi zlé...2** sú priam veľkorysé ()
Tedy rubačka je to excelentní, ale čekal jsem něco víc, mám rád Kódžiho Jakušo a jeho herecký výkon ještě snesl vyšší měřítko, ti ostatní herci mi tam však připadali jen jako komparz.... Škoda, že tento film nedokážu lépe ocenit. ()
V něčem lepší v něčem horší než originál ze kterého si nebojí dělat i legraci. První polovina je totožná téměř se starším bratříčkem z roku 1963, největší změny jsou mnohem větší brutalita lorda Nagatsuku (vyvraždění rodiny, hlášky o opicích) a a mnohem více času se stráví u obou seppuk, kterou jsou ukázany velmi explicitně. Šukací scény jsou víceméně do počtu (kromě úvodního znásilnění) A parkrát jsem si říkal, zda tvůrci trochu nepřehánější (zasouvací dveře, hořící buvoly). V čem ovšem překonává původní materiál, tak jsou bojové scény a potěšil zdvižený prostředníček původnímu filmu, kdy si Hirajama udělá úplné pole mečů (v originále byl zabit, právě proto, že se mu meč zlomil :D) Potěšila též krásná japonská příroda. Takže ačkoliv celé to pojetí partyzánského boje bylo v původním filmu mnohem realističtější, tak nový zase vede, co se týče choreografie mečů a krásným vykreslením šílenství hlavního padoucha (až se stanu rádcem, můžeme navrátit období válek) ()
Je to dobré po všetkých stránkach, obzvlášť dedinský masaker - trinásti proti stovkám. Ale je to presne také, ako sa od toho očakáva, nič viac, čo by film vyzdvihlo nad všetky ostatné podobného formátu. ()
Dvě hodiny nudy. Než začne sekaná, tak jsem to navíc ani nechápal. A ani ta závěrečná bitva mě z nudy na dlouho nevytrhla. Navíc jsem čekal nějaký závěrečný souboj a ne že z ultra bosse se vyklube naříkající sráč. Český dabing tomu taky moc neseděl. 2+* ()
Ak by to malo o hodinu kratsiu stopaz, dal by som o * viac. Prva polovica bola miestami zufalo nudna. Samotny boj to vsak vyvazil. ()
Celkem bezvadně natočená samurajovka. 1000 na jednoho. Klasika. To se udělá kolečko kolem jednoho v počtu třeba deseti a střídají se po jednom, místo aby se na jednoho ultrazabijáka jich vrhlo aspoň dva zezadu a 2 zepředu. Je to v každé řežbě a ani tady se tomuto klišé nevyhli. Jinak jich mělo být přes 200, ale ve filmu se i po těžkých strátách neustále pohybovaly houfy bezejmenných protivníků. Tipuju nakonec 1000 mrtvol. Celkem mne překvapila scéna, kdy 13náctý z nich ošukal celej bordel a vyřídil všechny kurvy do bezvědomí, načež bordeldědek se jal obdivovat bojovníkovo péro., kterému jako přípravu před náročným bojem řádne natrhl prdel, aby se konečně dospokojil. To nevím jak bych vysvětloval po kinu dětem. To víš samurajové byli chrabří a dobře vyzbrojení bojovníci i tam dole. Nebo vzpomínka tohoto jinocha jak uspokojil jakousi ženu velitele kmene, z které potom tekla krev a ještě cosi co málem snědla. Holt Japonsko je i v mainstreamu na vývoz někde jinde než my. Nepřítele taky film dokázal ztvárnit tak, že čumíte co všechno je schopen si pro toto scénárista vymyslet a rejža s herci následně ztvárnit. Chce to být trochu sadista. Například usekat zajaté ženě končetiny, nechat zahojit, 100x denně si to s ní rozdat a pak jako hračku vyhodit po čase do deště bezmocnou.... To by asi každého nenapadlo. Už z historie víme, že asiati bývají při své vysoké inteligenci velice krutě vynalézaví a zvrhlí. Nic osobně. Jinak ale dobře udělanej biják se stále se opakujícím scénářem všech mečovaček a mstitelů a komnat všech šaolinů. Tedy pomsta, znovu pomsta, cvičení, příprava na pomstu, pomsta sama, hromada mrtvých, závěrečná bitva jeden na jednoho - ta pravá pomsta. Nepřítel mrtev. Z deseti klaďasů zbyde jenom on nebo poskok- učitel ten nikdy a jde se domů. To co jsme jako děti milovali a dokazali jsme kvůli tomu skákat po střechách a řvát cestou z kina háj haj, haj. Nejoblíbenější žánr všech děcek 80s. ()
Epické samurajské drama, kterému prospěla tradiční Miikeho stopáž. Bitva samotná je celkem přehnaná, nereálná v provedení i scénářem. To snímek dost sráží, první půlka filmu je přitom velmi pěkná. Celkově jsem spokojen, Miike ukázal že si poradí i se samurajskym dramatem - se ctí samuraje. On sám je takovým filmařským samurajem, tak mu snímek dost sedl, až mně to samotného překvapuje. **** a 80%. ()
Související novinky
Filmasia 2010 – asijské „best of“
Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)
Vyhřezlá střeva ve 3D
Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)