Bestie bez vlasti

O kolik by to bývalo bylo lepší, pokud by si to odpustilo onen papírem šustící, příliš často znějící, doslovně "každou emoci, kterou má divák cítit" vysvětlující a hlavně nadbytečný voice over? Sice o hodně, ale stále ne dost, aby to zakrylo, že jakkoli to umí být v mnoha ohledech působivé, tak to nezanechá žádnou stopu ("na duši"). Což s ohledem na v tomto směru kromobyčejně vděčné téma ("dětské" Conradovo Srdce temnoty) je přinejmenším s podivem, ne-li přímo na pováženou. (18.10.2015)

Tohle opravdu není látka, která by zajímala každého, na druhou stranu je vždycky zajímavé se podívat do jiných částí světa a zjistit, jak to tam vlastně funguje/nefunguje. "Beasts of No Nation" jsou však mimoto také ukázkou mistrovského herectví, a to jak v případě dětských, tak i dospělých rolí. No, Afriku opravdu moc neznáme. (20.10.2015)

Filmový tvorca Cary Fukunaga, v dnešných časoch jeden z najlepších novodobých režisérov, a hoci som videl od neho zatiaľ iba tento jeden film, nebojím sa to tvrdiť už teraz, sa po neúspechu natočiť remake nepodarenej adaptácie Stevena Kinga. IT, vrátil k práci na tomto scenári, podľa knihy, na ktorom pracoval sedem rokov. Je to dosť dlhá doba, uznávam, ale čakanie sa vyplatilo, pretože Beasts of no Nation je veľmi originálny, osobitý a skvelý film. Vojnová dráma z prostredia Afriky nám predstavuje krajinu sužovanú občianskou vojnou. Hlavnou postavu je chlapec Agu, ktorého rodina sa usídlila v bezpečnej utečeneckej zóne. Netrvá dlho a vojna sa dostane až sem, zo dňa na deň sa musia ľudia, ktorý nechcú bojovať, odsťahovať, aby aby neskončili v epicentre krvavých bojov. Aguov otec, a nakoniec aj chlapec samotný, tu zostanú, ale netrvá dlho a sami sa ocitnú v nebezpečí. Vojaci ich pochytajú a aby s nimi nemali veľa práce, obvinia ich z vlastizrady a rovno popravia. Chlapcovi sa podarí nejakým zázrakom ujsť do džungle.Tam sa chvíľku fláka, ale opäť netrvá dlho a natrafí na ďalšiu ozbrojenú silu, tentoraz na povstalcov. Aby Agu prežil a vykonal svoju pomstu za rodinu, pridá sa k povstalcom a po boku svojho veliteľa, perfektného motivačného rozprávača a tak trochu pedofila, bojuje v prvých líniách proti nepriateľom a vyslobodzuje okolité dediny. Ako to v kvalitných vojnových filmoch býva, realistické násilie, strach, trápenie a psychické, už nikdy nevyliečiteľné problémy, sú tu znázornené, takmer dokonale. Tieto následky pod vplyvom vojny, na malom chlapcovi zanechávajú hrozné následky. K tomu sa pridajú ešte drogy (heroín) a máme výsledok, ktorý nieje na konci znázornený, tak hrôzostrašne deštruktívne ako by sa to popri čítaní týchto riadkov mohlo zdať, ale svojim spôsobom to úplne stačí a divákom vkladá, nie vtieravým spôsobom, na pery otázku..." Ako je vôbec možné, že sa v tomto civilizovanom svete môžu diať ešte stále takéto ohavnosti.?" Tvorca má odo mňa veľkú poklonu,preto, že si scenár sám napísal, sám si to zrežíroval a dokonca sám stál na poste kamery. Na jeden projekt je to dosť veľké bremeno, ktoré nie každý dokáže zvládnuť. Myslím, že aj nejakého Oscara by som daroval. Aspoň za výpravu. (25.10.2015)

Snímok Beasts of No Nation pravdepodobne sklame všetkých tých ktorí od filmu očakávajú napätý thriller. Je totiž skôr temnou vojnovou drámou, v ktorej sa Fukunaga tradične nestačí zapáčiť divákovi a točí podobne odťažíte ako v prvej sezóne True Detective. Nie vyslovene adrenalínovo, ale za to surovo, bez prikrášlenia a zbytočného pátosu ako je v Hollywoode zvykom. V Beasts of No Nation tak bez príkras, nekompromisne, ale komplexne zobrazuje občiansku vojnu v Afrike očami dieťaťa, z ktorého sa postupne stáva „maloletý vojak“. Nepotrebuje na diváka sršať príval prvoplánových emócií, ale celú beštiálnosť diania je cítiť akoby pod povrchom. S postavami tu nie je vyslovene možné sympatizovať (aj keď sú stvárnené skvelými hercami, kde hlavne černošský chlapec podáva snáď ten najlepší detský herecký výkon posledných rokov), veľkolepým scénam sa film vyhýba a o to je celá táto vojnová výpoveď osobnejšia. Práve táto Fukunagova réžia, ktorá za pomoci pár záberov dokáže podať veľmi nepokojnú atmosféru robí z Beasts of No Nation film ktorý skutočne nie je vhodný na strávenie príjemného večera a väčšina bude možno držkovať nad nudou. Uznávam, že tých 130 minút je občas mierne naťahovaných, no nevynechal by som z nich ani minútu. Práve vďaka nim ten záver vyznieva tak ako vyznieva. Ťažký film zachycujúci krutosť občianskej vojny silne ukotvený v realite. A Netfilx dokazuje, že nekope už iba prvú seriálovú ligu, ale aj tú filmovú! CELKOVO: 4* (8/10) (29.10.2015)

Všechny důvody proč miluju film obsažený ve sto třiceti minutách SKUTEČNÝ filmařiny, která hravě strká do kapsy všechno, co jsem letos viděl (a vlastně asi tak od dob Thin Red Line). Prostě když film dokáže člověka zhroutit nejen skrze emocionální příběh, ale i způsobem, kterým je natočený. Zdánlivě sice není komu fandit, všechno jsou to svině, ale kluk vytržený z reality svého dětství vhozen všanc realitě tvrdý války, kdy ono dětství už nebude moct nikdy normálně prožít - natož pak bez rodiny, je přece jenom postava, která si alespoň trochu toho soucitu a fandění zaslouží. Dovedu si představit, že tomu kde kdo napálí odpad už jenom proto, jak nepříjemně se na to kouká, nebo snad proto, jak moc je taková tématika lidem u prdele. Fakt ale je, že už jenom za geniální kameru a výkony dua Elba/Attah si ten film těch pět hvězd prostě zaslouží... Třešničkou na dortu je pak famózní soundtrack a řada scén hodných zapamatování (ty emoce nejsou okatě na povrchu, ale mezi řádky a v pozadí, přičemž finále je pro mě prostě devastační (radost, nevědomost, hrůza, uvědomění, naděje)). Žádnej blockbuster za dvě stě milionů dolarů nemůže bejt lepší, než filmy jako tenhle! 10/10. PS: Když film tématicky mísí vaše tři nejoblíbenější filmy (poetikou Thin Red Line, příběhově Empire of The Sun a tématikou Apocalypse Now z pohledu Marlona Branda, přičemž všechny mají něco společného (zbytečnost války, hrůzu a šílenství)), nemůžete Beasts of No Nation nemilovat! (18.10.2015)