Den zrady

Den zrady mě sice nepobavil jako Signál, ani nedojal způsobem, jakým to dokázaly Ženy sobě (zasvěcení vědí), přesto má kvalitu, kterou by mohl rozdávat. A já se znovu ptám akademické obce, jestli náhodou nedošlo k záměně filmů Den zrady a Děti moje? Tohle je totiž skvěle propracované drama, z filmařsky vděčného politického prostředí, v němž ani tak nezáleží na výsledku závodu, jako spíš na průběhu jednotlivých etap. Gosling u mě po toporném Driverovi složil úspěšný reparát, George bych v přímé volbě z fleku volil příštím českým prezidentem, a Rachel... Stážistky jí podobné jsou snad jediným dobrým důvodem, proč být politikem. (24.02.2012)

Zajímavá podívaná do zákulisí americké volební kampaně. Jak vidno, i z idealisty se nakonec stane bezskrupulózní pragmatik. Ostatně, jinak to asi ani nemůže dopadnout, má-li člověk přežít ve světě, v němž politici žonglují se slovy, jako je čest, poctivost, spravedlnost a důstojnost, přičemž pravý význam těchto slov již dávno zapomněli... (14.04.2014)

George Clooney ve svých režisérských počinech už nejednou dokázal, že mu rafinovanost není cizí a politická sonda se tak pro něj zdála doslova lahůdkovým soustem. Já ale zůstávám zklamaný a nutno přiznat, že dost zaražený z toho, že tentokrát se žádná rafinovanost nedostavila. To, že se bude rýpat do nejvýše postavených státníků, jsem čekal, ale že se ve druhé polovině půjde skrz průhledné zvraty ke ztrátám iluzí a zlomeným srdcím, je krok až příliš na jistotu. Nechat diváka nahlédnout do těch nejrychlejších slovních kulometů a pak polevit směrem k moralitě je zkrátka menší zrada. (04.02.2012)

První tři čtvrtě hodiny sledujete typickou standardní pozitivní filmařskou kampaň na téma volby, a čekáte, kdy se to zvrtne. A ono se to zvrtne, a je to výborně obsazené ergo zahrané, a taky nasnímané... ale jelikož se to zvrtne tím nejpředvídatelnějším způsobem (řeči o sexu v propagačním textu vám budiž nápovědou), tak ta deziluze a morální propad v druhé půlce (má to totiž reálně 93 minut) nemají takovou sílu jakou by mohly mít. Clooney coby režiséroproducent jednoduše "pulled out another one" politicko společenskou agitku a sehnal do ní hereckou smetánku, kterou je při práci v tak přátelském prostředí radost sledovat. Ale nemůžu si pomoct, ani přes závěrečný záběr s pohledem Ryana Goslinga nedokážu zbytečně dramaticky pojmenovaným Březnovým Idám (BTW postava Marisy Tomei se jmenuje Ida, right in your face;)) přiřknout hodnotu plných čtyř hvězd. Zájem o reprízu se taky nějak nedostavuje, takže 70% bude ideálních. Největším zážitkem pro mě ve spojení s tímhle filmem je představa, jak by tu perfektní změnu výrazu obličeje zahráli takoví "frajeři" jako Gerard Butler nebo Daniel Craig:))) (25.02.2014)

"Tvůj oponent má toho nejlepšího specialistu na média v téhle zemi ve svém týmu. Co uděláš? Buď ho najmeš pro sebe, nebo to zařídíš tak, aby ho neměl ani jeden tým... Výhra tak či tak." Rok se s rokem sešel a George Clooney se opět rozhodl polechtat pár filmových nominací. Zlaté glóby však dopadly - zcela proti očekávání - přímo katastrofálně ("Den zrady" nedokázal zabodovat ani v jedné ze čtyř kategorií) a lépe to nevypadá ani s prestižními Oscary, neboť "The Ides of March" bojují pouze o jednu jedinou sošku, a to za "Nejlepší adaptovaný scénář", kde mají obrovskou konkurenci. Clooney se zkrátka dotkl až příliš citlivého tématu - bere si na paškál americkou politickou scénu (přesněji řečeno zákulisí jedněch ostře sledovaných primárek) a útočí, útočí, útočí... Ale ať už jsou námět a zpracování jakkoli dobré/nedobré/provokativní, největším plusem tohoto (lidským odpadem prolezlého) snímku jsou beztak geniálně napsané postavy, především pak Stephen Meyers (nadějný Ryan Gosling) a Tom Duffy (tradičně dobrý Paul Giamatti). Sledovat proměnu Ryana Goslinga je úchvatné a šokující zároveň a člověk má nejednou chuť zkřivit rty v ironickém úsměvu a na celé kolo pronést "Tak tomu říkám železné zásady!" - což mě mimochodem opět přivádí k tomu, že absence R.G. v seznamu "Nejlepších herců v hlavní roli" je nanejvýš zcestná... Dosud samá chvála, tak proč, proboha, za tři?!? :-0 Protože první (a bohužel i o něco delší) polovina filmu je de facto tvořena pouze procentuélními dohady, veřejnými diskuzemi s voliči a novináři a sem tam nějakým patriotistickým projevem, který místo dojetí či nabuzení spíše rozesmívá. Nemám nic proti delším úvodům, ale musí mě zaujmout, a to se v tomto případě bohužel příliš nepovedlo. Škoda, protože druhá polovina je takřka bezchybná; za ní a za Goslingův mrazivý pohled před finální zatmívačkou (kdo viděl, určitě rozumí) mi ta návštěva kina vážně stála.;-) P.S.: Opět by se mi tu šikly "půlhvězdy" aneb *** a 1/2, po druhém zhlédnutí možná hvězdu přidám.;-) (09.02.2012)